Vize, jakou potřebujeme/277

Vize, jakou potřebujeme/275

Můj dlouholetý přítel, moudrý a poctivý člověk Karel Janko si před rozhovorem s Vladimírem Kapalem pro Svobodné rádio připravil obsáhlý podklad, ve kterém mj. nastínil vizi budoucího vývoje. Podnětný text mě zaslal jako podnět k pěstování vize.

Celý rozhovor pro Svobodné rádio je zde:

https://svobodne-radio.com/2022-09-01-studio-beta-karel-janko-kapitalismus-konci-co-dal/

Text je přínosný a má velmi zajímavé a důležité vyústění. Ale na to si budete muset počkat, protože bude až v posledním (4.) díle série. Zde jen předznamenám, že za klíčovou otázku považuji pojetí ekonomického růstu. Nebo, jinak řečeno, kdo nepochopí to, o jakou změnu ekonomického růstu jde, není schopen se v současné době dostatečně zorientovat.

Kapitalizmus končí. Co bude dál? – část 5.

Karel Janko

Nejsem Karel Marx, nejsem Adam Smith, nejsem John Keynes, nejsem Ota Šik ani Waltr Komárek, ale i tak jsem pokusil o nějakou vizi, která nám schází - tedy kromě vize Klause Schwába. Každému soudnému totiž dnes již musí být zřejmé, že k nějakému tomu "resetu" musí svět i společnost dospět. Bude klidný, nebo revoluční a bez sametu? Jeden politik minulý týden prohlásil, že se obává revoluce. Já se jí neobávám, já bych jí uvítal.

A k tomu pojmenování následujícího společenského řádu bych navrhl:

Máte-li nápad, dejte mi vědět.

A na závěr proto mé obvyklé heslo:

Je třeba vystoupit z toho hnoje, který si říká Evropská unie. Ta je postavenana tuhém monopolně-kapitalistickém společenském řádu, který je již u konce svých historických možností. Let lives CZexit

K tomu:

Karel Janko píše, že není Karel Marx, ale představu o společenském řádu, ke kterému podle něj jdeme, formuluje téměř jako Karel Marx. Posuďte sami. Takto svou představu toho, co bude ekonomickým základem budoucí společnosti, formuluje Karel Marx:

"Skutečná ekonomie - úspornost - záleží v úspoře pracovní doby: (minimum - a redukce na minimum - výrobních nákladů), tato úspornost je však totožná s rozvojem produktivní síly. Nejde tedy vůbec o to zříkat se požitku, nýbrž rozvíjet produktivní sílu a schopnosti k výrobě a tedy i schopnosti a prostředky požitku. Schopnost požitku je podmínkou požitku, tedy jeho prvním prostředkem, a tato schopnost znamená rozvoj nějaké individuální vlohy, produktivní síly. Úspora pracovní doby se rovná růstu volného času, tj. času pro plný rozvoj individua, který zase působí zpětně na produktivní sílu práce jako největší produktivní síla."

(K. Marx, Rukopisy Grundrisse, sv. II, Svoboda, Praha 1974, str. 343)

Přečíst a promyslet. Raději 3x! Tady je podstata toho, o co jde, Právě z tohoto vycházel Radovan Richta.

V čem je rozdíl? V tom nejdůležitějším nikoli. Karel Marx jen doplňuje dva momenty:

- Nový typ spotřeby se musí vyznačovat vyšší mírou prožitkového bohatství člověka, prožitkového bohatství, které je založeno na rozvoji a uplatňování schopností jako na přirozeném a nejvýznamnějším zdroji prožitků.

- Společnost, která dokáže uvolňovat čas pro rozvoj schopností, bude současně ekonomicky nejdynamičtější, protože rozvoj schopností se mění v tu nejvýznamnější ekonomickou produkční sílu

To je právě ten nový typ růstu, o který jde. Ten typ růstu, který je perspektivní alternativou vůči slepé uličce, kterou nabízí NWO, Karel Schwab, Green Deal, současná globální moc atp.

Je celá řada přístupů, které se poctivě snaží hledat podobu nového typu růstu, který se vymaní z pasti konzumu (a nadvlády pozičního investování, které segreguje společnost a potírá rovnost příležitostí pro rozvoj a uplatňování schopností, pro společenský vzestup).

Před několika dny jsem na konferenci v Čeladné věnované hospodářské politice diskutoval dlouho do pozdního večera s velmi rozumným o více než generaci mladším člověkem, který je zastáncem tzv. "teorie nerozvoje". V řadě věcí jsme se shodli. Upozorňoval na jeden důležitý efekt, ze kterého vyplývá, že samotná úspora zdrojů nestačí. Konzumní typ spotřeby má tendenci expandovat a rychle se vrací k původní úrovni zatížení přírody (jak z hlediska vtahovaní kvant zdrojů, tak i z hlediska poškozování životního prostředí). Bez proměny samotného základu spotřeby ze samoúčelu konzumu či pozičně orientované prestižní spotřeby směrem k posunu těžiště do oblasti rozvoje a uplatnění schopností to nepůjde,

Mj. tento posun musí mít dostatečnou oporu v kvalitním vzdělání "šitém na míru" každému, které kromě jiného vyúsťuje v pochopení toho, o co ve společnosti jde a co dělat. Proto nezbytnou součástí perspektivní, realistické a přitažlivé vize musí být o poměrně podrobně rozpracovaná představa takového univerzitního vzdělání, které by zvrátilo současné tendence k úpadku a napravilo napáchané škody.

Jen maličkost k otázce vystoupení z EU. Mám na to trochu jiný názor. Evropská unie bude procházet procesem velmi obdobným, jakým byl boj o investituru. Pro jistotu připomínám, o co šlo a jak to probíhalo:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Boj_o_investituru

V tomto procesu půjde zejména o to, zda se středounijnímu (austrijskému) prostoru (kam patříme) podaří emancipovat vůči atlantické části EU, která toto společenství přivedla do plné podřízenosti současné globální moci a celou Evropu do katastrofické situace. Bude to těžký boj a v takové době se pozice neopouštějí.

(Pokračování dalším tématem)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Když projedete tunelem pod Braniskem směrem k Prešovu uvidíte u odbočky z dálnice na Fričovce značku upozorňující na veřejně přístupnou a hojně navštěvovanou jeskyni Zlá diera u obce Lipovce. Vždy jsem kolem projížděl, protože už jsem chtěl být v Košicích či na chatě ve Slovenském ráji. Pak jsem se dozvěděl, že poblíž, od obce Lačnov, je pěkný kaňon a nad ním zřícenina Lipovského hradu. Tak jsem se rozhodl na cestě z chaty do Košic, kde jsem trávil z rodinných důvodů většinu dovolené, udělat si menší výlet do této oblasti. Nelitoval jsem a byl jsem mile překvapen.

Zde je něco málo o jeskyni:

https://www.reflex.cz/clanek/lide-a-zeme-evropa-cesko-a-slovensko/107574/zla-diera-mala-jeskyne-na-vychode-slovenska-je-predevsim-zajimavou-atrakci-pro-deti.html

Lipovecký hrad z druhé strany.

Nádheré okolí. Už kvůli takovému pohledu stojí za to se sem podívat.

Příroda i s ovečkami.

Skvělý nápad. Ještě nikdy jsem ho neviděl realizovaný.  Ale k Lačnovu patří.