Vize, jakou potřebujeme/276
Pozvánka na12. online setkání k pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize,
které se uskuteční DNES
v neděli 18. září od 18.00 zde:
Připojení (bez hesla):
https://meet.jit.si/radimvalencik
Účastnit se může každý, stačí rozkliknout výše uvedený link.
Téma uhodne každý, kdo sleduje aktuální diskuse k seriálu o vizi, jakou potřebujeme:
0pt; mso-border-alt:solid windowtext .5pt;background:#DAEEF3;mso-background-themecolor: accent5;mso-background-themetint:51;padding:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt;height:101.4pt" width="768" valign="top"> Role univerzitního vzdělání: · * Současný stav · * Cesta k nápravě · * Univerzitní vzdělání jako součást komplexní vize · * Co a jak učit, aby mohl člověk žít s vizí (věděl, o co jde a co dělat) · * Jaké jsou možnosti alternativního univerzitního vzdělání |
Prvních sedm dílů v rámci seriálu "Vize, jakou potřebujeme" (zítra, tj. 14. září přibude osmý) mělo značný ohlas. Komentáře postupně zpracuji. Ale ještě před tím je dobré téma prodiskutovat. Včetně možnosti, jak zpřístupnit univerzitní vzdělání každému, v každém věku a ušít mu jej na míru.
Lze uvažovat i možnost alternativního univerzitního studia, při kterém by si člověk ověřil, na co má, otevřel svou mysl, získal základní orientaci a pak s vědomím toho, co a jak studovat, se "přifázoval" k některému akreditovanému programu.
Možná, že i tato cesta bude nutná, aby se náprava současného stavu podařila. Nehledejme jednoduchá řešení a dobře se připravme. Nedělní diskuse může hodně napomoci.
Přirozená autorita vzdělání má významnou roli při omezování negativní role zapouzdřujících memplexů, jejichž působení je vystaven každý z nás.
Hlavní materiál:
Můj dlouholetý přítel, moudrý a poctivý člověk Karel Janko si před rozhovorem s Vladimírem Kapalem pro Svobodné rádio připravil obsáhlý podklad, ve kterém mj. nastínil vizi budoucího vývoje. Podnětný text mě zaslal jako podnět k pěstování vize.
Celý rozhovor pro Svobodné rádio je zde:
https://svobodne-radio.com/2022-09-01-studio-beta-karel-janko-kapitalismus-konci-co-dal/
Text je přínosný a má velmi zajímavé a důležité vyústění. Ale na to si budete muset počkat, protože bude až v posledním (4.) díle série. Zde jen předznamenám, že za klíčovou otázku považuji pojetí ekonomického růstu. Nebo, jinak řečeno, kdo nepochopí to, o jakou změnu ekonomického růstu jde, není schopen se v současné době dostatečně zorientovat.
Kapitalizmus končí. Co bude dál? – část 4.
Karel Janko
Jak říkám, platy politiků a na ně navázaných pašalíků je legalizovaná korupce.
Pro navržení nějaké změny řádu je třeba definovat stav a následně i podmínky a cíle.
Tím stavem - kromě již výše uvedené krize a omezených zdrojů - je především naše politická i hospodářská submisivní vázanost na západ. Bohužel jsme opět papežštější, než papež. Atlantická vazba proklamovaná jednou parlamentní slepicí je totiž účelová lež. Od dob Cyrila a Metoděje v osmém století, přes středověk až do konce Rakousko-Uherska byly naše vazby orientovány kulturně, jazykově i hospodářsky na jih.
Zde se odkazuji na proslov PhDr. Jiřího Hejlka, v Příčovech ve kterém říká, že:
Za třetí si musíme ujasnit, jaká je povaha civilizace neboli civilizačního útvaru, v němž se nacházíme. Odlišuje se nejen od jiných soudobých civilizačních útvarů, ale především jejmusíme odlišit od civilizací, které mu předcházely. Je nesprávné nazývat tuto civilizaci "západní", protože v tom je zahrnuta doba celoevropské křesťanské civilizace, kterou renesance neoprávněně nazvala "středověkem". Ona civilizace byla jediná vskutku celoevropská a její dědictví čili tradice nás stále přitahuje, ačkoliv v 18. století zanikla. Také není správné mluvit dnes o "euroatlantické" civilizaci. Oproti předchozímu civilizačnímu útvaru je Evropa již dlouho rozdělená a slovo "euro" je matoucí. Mluvme proto o atlantické civilizaci. Ta vznikla v přístavech, které se staly nositeli jejího obchodně námořního charakteru (já přidávám tedy nositeli kolonizace). Nejprve byla krystalizačním jádrem této civilizace města v Nizozemí (včetně dnešní Belgie) pak Londýn a po druhé světové válce se jejím centrem stal New York. Tam také vznikla kolonizace dalších různých částí světa.
Za čtvrté. Toto rozlišení není běžné, z čehož plyne naše naprosté sebenepochopení. K tomu se druží ještě to, že český národ byl vždy jen trpěn na okraji atlantické civilizace! A nejen on. Celá podunajská monarchie, stejně jako Rusko a částečně Německo, nebyly nikdy plnoprávnými příslušníky té moderní-novodobé Atlantidy. Rozlišujme proto perspektivy české a atlantické.
Naše téma je aktuální proto, že se jako občané cítíme v ohrožení. Ale je třeba rozlišit ohrožení atlantické civilizace a ohrožení existence českého národa.
K tomu ode mě:
Za velmi přínosné (přiznám se, že jsem si to dosud neuvědomoval) považuji následující: Střední Evropa je skutečně historicky, kulturně (v širším smyslu tohoto slova) a vztahově ukotvena jinak než atlantická část Evropy a nebylo by dobré na ni roubovat principy, které jsou místním podmínkám cizí (a selhávají v řadě částí světa). Mj. použil jsem tuto myšlenku, krátce na to, co jsem ji objevil v textu Karla Janko, v rozhovoru pro Parlamentní listy:
A k tomu trochu inspirující přírody:
Když projedete tunelem pod Braniskem směrem k Prešovu uvidíte u odbočky z dálnice na Fričovce značku upozorňující na veřejně přístupnou a hojně navštěvovanou jeskyni Zlá diera u obce Lipovce. Vždy jsem kolem projížděl, protože už jsem chtěl být v Košicích či na chatě ve Slovenském ráji. Pak jsem se dozvěděl, že poblíž, od obce Lačnov, je pěkný kaňon a nad ním zřícenina Lipovského hradu. Tak jsem se rozhodl na cestě z chaty do Košic, kde jsem trávil z rodinných důvodů většinu dovolené, udělat si menší výlet do této oblasti. Nelitoval jsem a byl jsem mile překvapen.
Zde je něco málo o jeskyni:
Dokonce i žebříky zde jsou. Jen ta voda chybí. (V tuto chvíli, kdy zpracovávám materiál z výletu, tam voda asi teče.)
Z kaňonu vystupuji k Lipoveckému hrahu. Začíná pěkné výhledy do okolí.
Další výhled.
Lipovecký hrad. Právě opravován. Tak jako nyní skoro všechny zříceniny na Slovensku.