Vize, jakou potřebujeme/275

Vize, jakou potřebujeme/275

Pozvánka na12. online setkání k pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize,

které se uskuteční

v neděli 18. září od 18.00 zde:

Připojení (bez hesla):

https://meet.jit.si/radimvalencik

Účastnit se může každý, stačí rozkliknout výše uvedený link.

Téma uhodne každý, kdo sleduje aktuální diskuse k seriálu o vizi, jakou potřebujeme:

Prvních sedm dílů v rámci seriálu "Vize, jakou potřebujeme" (zítra, tj. 14. září přibude osmý) mělo značný ohlas. Komentáře postupně zpracuji. Ale ještě před tím je dobré téma prodiskutovat. Včetně možnosti, jak zpřístupnit univerzitní vzdělání každému, v každém věku a ušít mu jej na míru.

Lze uvažovat i možnost alternativního univerzitního studia, při kterém by si člověk ověřil, na co má, otevřel svou mysl, získal základní orientaci a pak s vědomím toho, co a jak studovat, se "přifázoval" k některému akreditovanému programu.

Možná, že i tato cesta bude nutná, aby se náprava současného stavu podařila. Nehledejme jednoduchá řešení a dobře se připravme. Nedělní diskuse může hodně napomoci.

Přirozená autorita vzdělání má významnou roli při omezování negativní role zapouzdřujících memplexů, jejichž působení je vystaven každý z nás.

Hlavní materiál:

Můj dlouholetý přítel, moudrý a poctivý člověk Karel Janko si před rozhovorem s Vladimírem Kapalem pro Svobodné rádio připravil obsáhlý podklad, ve kterém mj. nastínil vizi budoucího vývoje. Podnětný text mě zaslal jako podnět k pěstování vize.

Celý rozhovor pro Svobodné rádio je zde:

https://svobodne-radio.com/2022-09-01-studio-beta-karel-janko-kapitalismus-konci-co-dal/

Text je přínosný a má velmi zajímavé a důležité vyústění. Ale na to si budete muset počkat, protože bude až v posledním (4.) díle série. Zde jen předznamenám, že za klíčovou otázku považuji pojetí ekonomického růstu. Nebo, jinak řečeno, kdo nepochopí to, o jakou změnu ekonomického růstu jde, není schopen se v současné době dostatečně zorientovat.

Kapitalizmus končí. Co bude dál? – část 3.

Karel Janko

Ad 3. Zamyšlení nad tím, jak by se měl vyvíjet svět dle mé vize

A jsme u třetího tématu našeho dnešního pořadu tj. zamyšlení nad tím, jak by se mohl svět dále vyvíjet a navržení nějaké reálné vize především k ozdravění společnosti a řádové reformě současného stavu alespoň v té naší části vyspělé společnosti. O této reformě přemýšlím již dlouhou dobu a nějakou dobu mi trvalo ji naformulovat. Tady si ukusuji velké sousto z krajíce otázek, na které je těžká odpověď. Mám pro ty změny následující příměr:

- Pokud požaduji např. změnu % daně pro podnikatele, příspěvek na dítě, zvýšení důchodu, je to jen první stupeň změn.

- Druhým stupněm-patrem by byly podstatné změny např. v přístupu k zahraničním subjektům a to v politice i ekonomice.

- Já však potřebuji ještě minimálně jedno patro k nahlížení na věc a k provedení systémových změn v celém našem bytí. Vyjadřuji to slovy: " Podívejme se na věc ze třetího patra."

Jak je známo, lidstvo prošlo ve svém vývoji čtyřmi až pěti společenskými řády:

1. Prvobytně pospolným, trvajícím cca 40000 let.

2. Otrokářským, trvajícím cca 4000 let.

3. Feudálním řádem trvajícím něco přes 1000 let.

4. Kapitalistickým řádem, trvajícím cca 200 let s padesátiletou odbočkou a snahou o socialistický společenský řád.

Na číslech je tak zcela patrná akcelerace - tedy urychlení vývoje vždy s rychlejším nástupem historické změny. V současné době stojíme na rozcestí, kdy ten monopolně kapitalistický řád je již systémově vyčerpaný a u konce své existence.

Z dosavadních informací a snah Deep Statu je patrné, že dalším vývojem dle jejich představ bychom se vraceli k jisté modifikované formě otrokářského řádu s geneticky naprogramovaným společenským postavením jednotlivých osob, naprogramovaným životním vzděláním a úkolem a z toho vyplývajícím příslušným ohodnocením - celkově tedy jejich možnostmi. Prostě mravenci a mraveniště. Nejsem si jist, kolika lidem by se to líbilo. Pro tuto změnu by skvěle padlo pojmenování vpřed do minulosti, protože by dokonale vystihlo naznačený vývoj. Tento název má však ve svém pořadu paní Martina Kociánová, které se tímto za použití omlouvám.

Jak vyplývá z výsledků posledních parlamentních voleb, 25 % voličů si uvědomuje jeho/jejich hrubé chyby, 25 % naší populace zcela vyhovuje stávající zlodějský systém a 50 % se zatím o nic nezajímá, ačkoliv je situace vážná - politicky hospodářsky i vojensky a nechají se zblbnout maistreemem. Dopadne to i na ně na podzim a v zimě a Hin sa ukáže. Ten svrab a neštovice. Snad to konečně i oni pochopí a dojde v dohledné době k radikální výměně v Parlamentu i ve Strakovce možná i na Bratislavském hradě.

K tomu ode mne:

Zde se trochu liším v pohledu na retrospekci a na podstatu současného civilizačního zlomu. Nechci polemizovat s tím, do jaké míry je vidění dějin jako "střídání společenských řádů" (prvobytně pospolný, otrokářský, feudální, kapitalistický) adekvátní. Považuji za důležitější pohled z hlediska posloupnosti výrobních způsobů: od sběračství k lovectví, od lovectví k pastevectví, od pastevectví k zemědělství, od zemědělství k průmyslu od průmyslu k ... (k tomu se hned dostanu). Jen zmíním, že i tento pohled je trochu zjednodušující. Ale umožňuje trochu více pochopit logiku současné změny. Tou je historický zlom srovnatelný s průmyslovou revolucí (kdy na místo zemědělství jako dominantního sektoru nastoupil průmysl). Nyní jsme na prahu dalšího zlomu, kdy na místo průmyslu jako dominantního produkčního sektoru nastoupí odvětví produktivních služeb, tj. služeb zaměřených na nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností (vzdělání, péče o zdraví, výchova apod.). Právě tato změna je spojena se zásadní změnou typu a kvality ekonomického růstu (s rozchodem s tzv. "konzumní společností"). Tomu se budu věnovat v poslední (páté) části této série.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Když projedete tunelem pod Braniskem směrem k Prešovu uvidíte u odbočky z dálnice na Fričovce značku upozorňující na veřejně přístupnou a hojně navštěvovanou jeskyni Zlá diera u obce Lipovce. Vždy jsem kolem projížděl, protože už jsem chtěl být v Košicích či na chatě ve Slovenském ráji. Pak jsem se dozvěděl, že poblíž, od obce Lačnov, je pěkný kaňon a nad ním zřícenina Lipovského hradu. Tak jsem se rozhodl na cestě z chaty do Košic, kde jsem trávil z rodinných důvodů většinu dovolené, udělat si menší výlet do této oblasti. Nelitoval jsem a byl jsem mile překvapen.

Zde je něco málo o jeskyni:

https://www.reflex.cz/clanek/lide-a-zeme-evropa-cesko-a-slovensko/107574/zla-diera-mala-jeskyne-na-vychode-slovenska-je-predevsim-zajimavou-atrakci-pro-deti.html

Kaňon mění podobu a nabízí stále nové půvaby. Bohužel tam, kde jsou na mapě značené vodopády, voda chybí. Sucho. Léto je parné.

Třeba tento útvar...

Nebo tato část kaňonu.

Jedna z nejhezčích částí kaňonu.