Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

radekn*: Projevy lidského myšlení, ať už formou interpretace poznatků nebo i začleňování přesahu, či interpretace alternativy jsou bezesporu pro pěstování Vize významným fundamentem a asi většina z nás bude souhlasit, že dosáhnout návratu lidského myšlení alespoň v mezích, které autor naznačil bude v dnešní společnosti veliký vzdělavatelský a výchovný úkol.

Nicméně mám trochu strach, abychom se neuzavírali do memplexu toho starého, dobrého, co bylo. Protože komplexita a složitost stávající společnosti na nás klade vyšší nároky.

Ukazuje se, že společnost předcházejících století řízená muži přísně v mezích logiky vyřazovala z interpretačních alternativ možnosti blízké větší polovině společnosti (pokud stále platí, že ženy tvoří ca 52% populace).
Jak je známo, ženy neupřednostňují (čest výjimkám) produktové myšlení, které podmínky logického myšlení vyžaduje, ale spíše MYŠLENÍ VZTAHOVÉ A SITUAČNÍ.

Jako příklad můžeme použít, že tzv. čtyřicetkrát může vedení EU vysvětlovat občanům, že je nutné bojovat proti ruské agresi trváním na sankcích (odmítání ruských energií a surovin), když matky nebudou mít co dát dětem k jídlu, anebo je zahřát, když jim bude doma zima.

Nebo zkuste nějaké paničce vysvětlit, že její Alík je pes, tudíž z právního hlediska věc. Čili nemá lidská (občanská) práva a lze s ním nakládat jako s věcí (prodat, recyklovat).

Proto za sebe oceňuji a závidím vytvářenému euroasijskému společenství, že už v základu budování vztahů chtějí upřednostňovat jiné způsoby myšlení, založené ne na logice, ale strategii „win-win“ – typickém myšlení vztahovém.

Byť si oprávněně kritici dnešní společnosti stěžují, že se chováme iracionálně, tak navrhuji změkčení pravidel a usilovat o pohybování se v hranicích racionality a empatie.