Je či není ministr vnitra Rakušan ve střetu zájmů, pokud jde o napojení nekalých sil na bezpečnostní složky státu, v krajním případě dokonce mafiánských struktur či přinejmenším člověk aktivně zapojený do hry sil zneužívajících bezpečnostní složky státu? – Touto otázkou se bude zabývat Poslanecká sněmovna, věnují se jí media, zajímá se o ni veřejnost. Odpověď nemusí být snadná ve světě přesyceném informacemi, ve kterém kolují různé zprávy, na které může člověk, jak se říká, naletět.
Pravdu tak může racionálně uvažující člověk vyčíst jen z toho, když se osoba, které se to týká, sama dozná. A to se ministru vnitra Rakušanovi skutečně povedlo, když v rozhovoru pro Seznam-Zprávy zformuloval dvě tvrzení, která jsou v přímém formálně logickém rozporu, přičemž právě z tohoto rozporu v příslušném kontextu vyplývá odpověď na otázku, kterou jsem položil v úvodu:
První výrok: "Odvolat bych ho musel(Mlejnka) v případě, že by nedostal prověrku na stupeň "přísně tajné", jak požaduje zákon. Jiný důvod pro jeho odvolání v tuto chvíli nevidím."
Druhý výrok: "Za jeho (Mlejnkovu) výhodu považuji to, že se během funkčního období posledních dvou vlád pohyboval mimo prostředí "služeb". I to může stát za tlaky na jeho odvolání."
Všimněte si: První výrok se vyznačuje naprostou důvěrou v bezpečnostní složky státu (když se to Rakušanovi hodí), druhý výrok se vyznačuje naprostou nedůvěrou v bezpečnostní složky státu (když se to Rakušanovi hodí a dokonce navozuje představu nějakých temných sil působících v bezpečnostních složkách). To je typický způsob uvažování a typický psychický syndrom člověka, který je vědomým a aktivním účastníkem her spojených se zneužíváním bezpečnostních složek.