Vize, jakou potřebujeme/253

Vize, jakou potřebujeme/253

Jedním ze směrů pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize je zpracování monografie "Metodologická role vize při orientování a aplikaci výsledků společenskovědního výzkumu". Následující text vznikl jako podklad třetí části této monografie.[1]

Velmi se přimlouvám za to, aby ten, kdo bude číst následující text, ještě před tím – pokud to ještě neudělal – pročetl a promyslel následující text (považuji jej za velmi důležitý):

https://radimvalencik.pise.cz/10465-o-ekonomickem-rustu-noveho-typu.html

Případová studie: Vize na podnikové úrovni podmíněna národní vizí

Malé modulární reaktory (SMR) jako zdroj vytápění

Část 2.

Poznámka k otázce, proč uvažujeme malé modulární reaktory jen jako zdroje vytápění

Otázka je zcela na místě. Perspektivně lze uvažovat i malé modulární reaktory jen jako kombinované zdroje vytápění a elektrické energie. Vzhledem k tomu, že problém realizace příslušné vize nespočívá jen ve vyvinutí příslušných technologií, ale také v řadě právních a návazně administrativních bariér, doporučují někteří zkušenější odborníci začít, co je nejjednodušší, aby realizační proces proběhl a co nejmenšími komplikacemi a bariéry byl co nejsnázeji překonatelné. Z technologického hlediska jsou modulární reaktory využitelné jako zdroje vytápění podstatně jednodušší a podstatně snazší je i zajištění jejich plné bezpečnosti, Proto má smysl zaměřit vizi právě na tuto problematiku.

Teoretický význam problematiky malých modulárních reaktorů SMR):

Vzhledem k tomu, že uvedená vize je z hlediska technologické a ekonomického realizovatelná, vzniká otázka, co brání její realizaci (resp. na čem její realizace vázne). Mj. právě v souvislosti s tímto hovoříme o "příběhu s otevřeným koncem".

V prvním přiblížení lze uvést několik překážek, které realizaci vize brání:

- Chybí autorita nezbytného koordinátora (není k dispozici subjekt, který by měl dostatečný vliv, aby sestavil nezbytný poměrně početný tvůrčí mezigenerační tým, nabídl mu důvěryhodným způsobem perspektivu, koordinoval aktivity v oblastech, které jsou pro realizaci projektu nezbytné, apod.).

- Existují určité právní překážky, které by sice bylo možné poměrně snadno právními úpravami překonat (ví se dokonce jak), ale zde se naráží na rigiditu národních a hlavně nadnárodních institucí, která může být různě motivována.

- Jednostranné podřizování naší země požadavkům geopolitických uskupení, kterých jsme členy (EU, NATO) nejenže nepřispívá k realizovatelnosti projektu, ale může vytvářet i některé bariéry, a to přestože cíle projektu jsou nejen žádoucí, ale dokonce prioritní i z hlediska cílů, která tato uskupení deklarují.

- Určitým významným omezením je i přístup k finančním zdrojům nezbytných pro rozjezd projektu, a to mj. vzhledem k tomu, že oblast finančních trhů se podřizuje různým administrativním a mocenským hlediskům na úkor ekonomické efektivnosti a obecné prospěšnosti.

Tím se dostáváme přímo k podstatě teoretického významu dané problematiky, resp. k otázce metodologické role vize. Každou z výše uvedených bariér lze překonat. Lze počítat s tím, že argumentace proti přípravě a realizace vize na podnikové úrovni může z hlediska "vyšších autorit" znít například takto: "My vám to nedovolíme, my jsme silnější, my máme nástroje, jak vám v realizaci projektu zabránit, my sledujeme svoje cíle, my potřebujeme vaši bezpodmínečnou závislost na nás a ne to, co by vám umožnilo vyšší nezávislost."

Svět (a ten, k němuž se hlásíme zvlášť) nabývá v poslední době stále více atributů absurdity, ale možnost, že by došlo k otevřené argumentaci uvedeného typu, lze přece jen považovat za nepravděpodobnou. Už proto, že by nás to nutně muselo vést k úvahám, kdo jsou ve skutečnosti naši protivníci a kdo naši spojenci (jak uvedl Stanislaw Lem v jedné ze svých posledních statí pro Pelikánovy listy – "moje životní zkušenost je, že člověk se neustále mýlí, ale nejčastěji v tom, že své nepřátele považuje za spojence a spojence za nepřátele).

Proto je nutno zabývat se řetězci kauzální podmíněnosti odolnosti (její struktury a hierarchie) bariér realizace vize. Jakoukoli bariéru lze překonat vhodným způsobem, ale většinou se ukazuje, že to, co vypadalo jako hlavní bariéra, pouze skrývalo existenci bariéry další, které byla více skryta "pod povrchem". Proto vůči každé bariéře, tak jak se projeví, je nutné definovat aktivitu, která by původní bariéru překonala, a takto odhalit bariéru skrytější. Tím postupně:

- Odhalovat, jak spolu vzájemně bariéry souvisejí a s tím i to, jak je dílčí vize na podnikové úrovni podmíněna realizací národní vize (jako hypotézu lze vyslovit předpoklad, že tato podmíněnost bude velmi významná, resp. zcela zásadní).

- Na základě toho zviditelňovat to, o co jde v současné době, mj. i dominantní polaritu současné doby, převést problém do oblasti perspektivní, realistické a přitažlivé národní vize (obsahující triádu ZMĚNA, SUBJEKT, POLARIZACE).

V případě potřeby spojit uvedenou problematiku s mechanismy veřejné volby uskutečňované v rámci současného politického systému

(Pokračování 3. částí)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Hlavní část letošní dovolené jsem strávil na divokém Balkánu. Skvělý zájezd, skvělý průvodce. Příští rok si zopakuji, Kdo bude mít zájem, s tím se podělím o informace a zkušenosti. Černá Hora, Kosovo, Albánie, Makedonie. Vše oblasti s převažující částí albánského obyvatelstva. Překrásná příroda, města a městečka bohatá na svědky minulosti, fajn lidé, zajímavé diskuse. Zážitkově tak bohaté, že se dostavilo něco, co lze nazvat únava ze zážitků.

10. den: přejezd k OHRIDSKÉMU "MOŘI", k jednomu z nejstarších jezer na planetě. Dopoledne návštěva vykopávek s antickými mozaikami v rybářské vesničce LIN na starověké cestě VIA EGNATIA na břehu Ohridského jezera. Relax a koupání v jezeře s konzumací věhlasných "koránů" (ohridských pstruhů). Po obědě přejezd do OHRIDU v Makedonii, prohlídka města s návštěvou významných chrámů z dob učedníků sv. Cyrila a Metoděje.

Ještě z okolí města Korca, vracím se přes kopce k hotelů.

Cesta k hotelu nebyla jednoduchá, musel jsem projít kouskem přírody bez stezek, ale dokázal jsem se zorientovat a pohledy do údolí i okolních hor stály za to.

To už je z dalšího dne, z procházky kolem kopce, pod kterýmje rybářská vesnička Lin na břehu Ohritského jezera.

Fascinující Ohritské jezero. Vydal jsem se na dost velkou vycházku, takže jsem si nebyl jist, zda se stihnu vykoupat.