Vize, jakou potřebujeme/246
Zdánlivě až příliš konkrétní, ale tím přínosnější příspěvek k pěstování vize. Pokud vyvolá diskusi či alespoň několik ohlasů, budu rád.
K vizi z hlediska současných trendů a českých možností – část 3.
Radek Novotný
V jakých oblastech by pro Čechy mohlo být efektivní naplňovat vizi "produktivních služeb" ve světle 4. průmyslové revoluce a dalších megatrendů (zelený průmysl, individualizace výroby a služeb)?
Tvorba individualizovaných pokrmů.
Když odhlédneme od faktu v jakých "nelidských" podmínkách jsou produkovány živočišné zdroje potravin (nejde hovořit o chovu hospodářských zvířat), jen aby se zajistili "levné" kalorické příděly pokrmů (za současného vyhazování 20% protravin jen v EU), tak je třeba se zamyslet nad smyslem stávajícího způsobu stravování s ohledem na původní smysl příjmu potravy.
Tím byl příjem vyvážené stravy pro zajištění zdravého vývoje a fungování těla.
Tedy jak znovu a lépe.
Např. tísíce let fungující Aurvéda rozlišuje lidi do několika typů (váta, pita, khapha), které ovlivňují naši nerovnováhu dosha. Ta je příčinou nerovnováhy životních funkcí, které mohou vyvolat choroby mentálního a fyzického těla. Přitom tyto odlišnosti / nerovnováhy je možné správnou životosprávou vybalancovávat a to INDIVIDUÁLNĚ.
Přitom náš systém stravování, a to ani v rodině, nic takového neumožňuje.
Za pomoci robotů, 3D tisku a umělé inteligence jsme schopni v reálném čase vytvořit jakýkoliv pokrm přesně podle potřeb a přání zákazníka.
Dnes existují robotické stroje ovládané umělou inteligencí na výrobu hamburgerů, kde senzory kontrolují množství masa a vzájemný poměr přísad v porci podle přání zákazníka. Za pomoci umělé inteligence a tepelných senzorů je pro každý karbanátek s ohledem na okamžitou situaci zvolen unikátní smažící proces. Robot má stříkací hlavu s patnácti chuťovými přísadami, nanášející pochutinu přesně v rámci Kartesiánských souřadnic.
Zdroj: How They Made: World's First Cheeseburger Robot
Čili technologie existuje, takže stačí ji aplikovat na přípravu pokrmů v souladu se zdravým životním stylem a zásadami udržování individuální rovnováhy podle např. Aurvédy, včetně zohledňování již rozvinutých nemocí každého vědomého jedince.
To je z mého pohledu "typicky česká střední cesta", která by se mohla díky vizi úspěšně rozvíjet.
Duchovní rozvoj člověka v době volna (mimo zajišťování životních potřeb) můžeme diskutovat jindy.
(Pokračování dalším tématem)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Hlavní část letošní dovolené jsem strávil na divokém Balkánu. Skvělý zájezd, skvělý průvodce. Příští rok si zopakuji, Kdo bude mít zájem, s tím se podělím o informace a zkušenosti. Černá Hora, Kosovo, Albánie, Makedonie. Vše oblasti s převažující částí albánského obyvatelstva. Překrásná příroda, města a městečka bohatá na svědky minulosti, fajn lidé, zajímavé diskuse. Zážitkově tak bohaté, že se dostavilo něco, co lze nazvat únava ze zážitků.
6. den: cestou k moři navštívíme APOLLONII, po příjezdu k moři nás čeká ALBÁNSKÁ RIVIÉRA. Vyjedeme do průsmyku LLOGARE (1 058 m n. m.), pak do řecké vesničky DHËRMI s několika kostelíky, dále projedeme krajem zemních pyramid a zpívajících cikád až k HIMARË, přímořskému letovisku se zbytky pevnosti Aliho Paši. V PALERMSKÉM ZÁLIVU nedaleko QEPARA shlédneme ponorkovou základnu a na ostrůvku dobře zachovalou pevnost Aliho Paši Tepelenského. Na nocleh se přesuneme do malebného města GJIROKASTRA
Hory nad Albánskou riviérou. Teď jsme ještě u Jadranu. Ale ještě dnes budeme u dalšího moře. Vykoupal jsem se skvěle. Prý jsem vypadal jako trosečník (z toho stejnojmenného filmu).
Na hřebenu, který odděluje Jadran od Jónského moře. Tady si můžeme udělat představu, jaký je to sešup.
Vegetace je zde nahoře zajímavá. Prodávají zde spoustu léčivých roslin. Jedna je prý účinnější než viagra, ale působí jen na muže.
To mě spíše zaujala tato krasavice. Roste zde poměrně hojně.