radekn*: Zdravím vespolek,
nabídl bych drobné komentáře k příspěvku pana Řezanky, neboť některé jeho formulace ve mě vyvolaly určité úvahy.
Netuším, jak autor vnímá v současné komplexní společnosti možnosti jednotlivce na pozici ministra změnit systém, práci ministerstva.
Dokonce někteří z osobností, které autor uvedl, již mají zkušenosti z výkonné vládní pozice (ministři jednobarevné vlády p. David, p. Kavan), či z diplomatických (p. Drulák) či vrcholových státních služeb (p. Vitásková), takže by se k této možnosti/síle jistě uměli vyjádřit.
Existují analýzy, popisující šance jednotlivce v současné politice jako více než omezené. Za mě precizně popisuje skutečnou moc a vliv politických stran v dnešním světě např. Prof. Milan Zelený, který právě politickým stranám přisuzuje největší podíl na marasmu dnešního stavu správy věcí veřejných.
Chování a aktivity politických stran se totiž významně podobají zde rozebíranému zhoubnému účinku „pozičního investování“.
------------------
Druhé mé vyjádření spíš pramení z nejasnosti terminologie, neboť autor na jednom místě používá termín „alternativní“, ale dále již používá označení „protisystémový politik“.
Představa, že v členské zemi EU může být v demokratických volbách přivedena k výkonné moci „protisystémová strana“, či skupina, je z mého pohledu iluzorní.
Stačí si vzpomenout, jak dopadli katalánští politici a Ti chtěli „jen“ naplnit vůli občanů vyjádřenou v referendu (autonomie Katalánska) a museli se zachránit před uvězněním útěkem do zahraničí.
Nicméně autorovo možná neúmyslné dvojí použití označení politiky je pro mě cenné právě proto, že otevírá zásadní otázku a z odpovědi na ni vyplývající následné kroky při naplňování vize:
„Bude VIZE SYSTÉMOVÁ, tedy schválena na vyšších místech, než je vládní úroveň českého státu s omezenou suverenitou?“ A tudíž například v oblasti vzdělávání a výchovy je možné počítat s využitím potenciálu státního aparátu?
Nebo se má pracovat s alternativou, že půjde o PROTISYSTÉMOVÉ HNUTÍ, které bude muset prezentovat, šířit vizi, včetně výchovy mladé generace, jak směrovat svůj rozvoj k uplatnění v produktivních službách tzv. mimo státní systém a možnostmi danými demokratickou společností (dobrovolnické, spolkové aktivity)?
-----------------
A tím se možná bude lišit práce s mládeží v Maďarsku a u nás, což se však vztahuje spíž k druhému dnešnímu článku pana docenta Valenčíka.
RadekN