Vize, jakou potřebujeme/224

Vize, jakou potřebujeme/

V článku "Putin versus Biden na Blízkém východě" jsem uvedl, že "Putin nemá perspektivní, realistickou a přitažlivou vizi, která by vyvedla svět ze současné krize."

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/10406-putin-versus-biden-na-blizkam-vychode.html

...a sklidil jsem za toto "drzé" tvrzení kritiku od řady jeho příznivců (kterých, jak se ukazuje, je u nás víc než dost). Současně jsem byl upozorněn na článek jednoho z předních ruských intelektuálů blízkých Putinovi Petra Akopova, který takovou vizi nabízí. Podle mého názoru nenabízí. V nejbližších dnech uveřejním podrobný rozbor uvedeného článku Petra Akopova, ve kterém svá "drzá" tvrzení doložím. (A dám si hodně záležet.) Ještě před tím, než se pustím do podrobné analýzy článku Petra Akopova materiál, který připravuji na jednu významnou mezinárodní vědeckou konferenci, která by se měla uskutečnit v říjnu tohoto roku. Čtenář z ní lépe pochopí, proč mě Akopovova vize neuspokojuje. Vybírám z textu pro mezinárodní vědeckou konferenci relevantní pasáže, odlišuji je od tohoto komentáře barvou a zveřejňuji jej rozložený do "stravitelných" částí (podrobnější úvod je k části 1.):

K sociálně ekonomickým reformám – část 3.

Radim Valenčík

Paradoxem současné doby a určitým svědectvím toho, že naše civilizace stojí opět na křižovatce (Richta, 1965) je, že v některých z uvedených odvětví nejenže neshledáváme dostatečný pokrok (např. v oblasti špičkového vzdělání), ale spíše úpadek.

Nelze nepřehlédnout ani to, že místo vytvoření podmínek k tomu, se uvedená odvětví produktivních služeb postavila na vlastní nohy financování výrazných ekonomických efektů pramenících z poskytování produktivních služeb, jsou ve většině zemí tato odvětví odkázána na administrativní přerozdělování prostředků, které vede nejen k deficitu prostředků, ale i ztrátě motivací producentů produktivních služeb a otevírá prostor pro nejrůznější formy parazitování.

Důležitá není otázka, zda je srovnání současné doby s průmyslovou revolucí příliš nadnesené v tom smyslu, že by se odvětví produktivních služeb mohla změnit v dominantní sektor společnosti, tak jako se to podařilo průmyslu, či zda naopak nedoceňuje hloubku a výraznost změn, které nás čekají, pokud chceme zajistit další perspektivu pro naši civilizaci. Jak již bylo výše naznačeno, důležité je, že společným jmenovatelem reforem je podstatné zvýšení role produktivních služeb. Základním předpokladem vzrůstu jejich role je to, aby jejich financování co nejvíce vycházelo z ekonomických efektů, které jejich působením vznikají. K tomu jsou nezbytné zásadní reformy financování systémů sociálního investování a sociálního pojištění, zejména vzdělání (které je spojeno s investováním do lidského kapitálu), zdravotnictví (které je spojeno s investováním do lidského kapitálu i pojištěním lidského kapitálu), penzijním systémem (který je spojen s pojištěním lidského kapitálu). (Valenčík a kol. 2014-2022)

Praktickou otázkou je, kde a čím komplexní reformy začít. Koncem minulého století byla podniknuta řada pokusů v oblasti financování špičkového, resp. vysokoškolského vzdělání. V řadě zemí došlo ke snaze zdokonalit a převzít tzv. australský systém HECS. Velmi blízko k jeho zdokonalení a uplatnění v podmínkách naší země formou přijetí příslušného zákona byla i naše země (Zákon, 2002). Významné v této oblasti byly zejména práce E. Baara, I. Pallaciose, u nás P. Matějů. Velmi nadějný systém MyRichUncle se rodil ve Spojených státech.

V té době se však již začalo ukazovat, jak hluboce se zakořenilo administrativní ovládání ekonomiky a potlačování výkonnosti v těch oblastech, které jsou pro budoucnost klíčové. Reformy byly zvráceny v globálním měřítku a systém vzdělání v Evropě (nejen v EU) byl podřízen tzv. Boloňskému procesu, který demotivoval všechny jeho účastníky, otevřel cestu k nadvládě průměrnosti a hlubokému propadu úrovně vysokoškolského vzdělání.

Dnes se z řady důvodů zdá, že nejperspektivnější cestou je odstartovat reformy prostřednictvím zvýšení motivační role penzijního systému. Jednak proto, že je nutné řešit problém stability penzijního systému (a objevuje se i poptávka po teoretické opoře vycházející z praxe), jednak proto, že v této oblasti se zvlášť dobře projevuje to, jak spolu jednotlivé oblasti poskytování produktivních služeb a vytváření podmínek pro zvýšení efektivnosti těchto služeb souvisejí.

Proto uvedeme, jaké efekty má zvýšení motivací k dobrovolnému prodloužení doby produktivního uplatnění člověka na profesních trzích, pokud reforma v oblasti penzijního bude podpořena navazujícím reformami v oblasti těch služeb, které přispívají k nabývání, uchování a uplatnění schopností člověka. Základní tvrzení je, že administrativní, nucené, paušální prodloužení doby odchodu do starobního důchodu je neefektivní, kontraproduktivní, protilidské, nic neřeší, ale především by znemožnilo jít cestou vycházející z individuálních motivací a solidarity mezi těmi, kteří mohou a chtějí být produktivně činní, a těmi, kteří produktivně činní být nemohou či nechtějí.

Reforma musí být skutečně komplexní a zapojovat dle logiky přirozené návaznosti další a další faktory, které prodloužení doby produktivního uplatnění umožní.

Zdroje:

Barr, N. (2012). Economics of the Welfare State. 5th edition. Oxford: Oxford University Press.

Palacios, M. (2004). Investing in Human Capital. Cambridge: Cambridge University Press.

Valenčík, R. et al. (2014). Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb. VŠFS-EUPRESS.

Valenčík, R.  et al. (2015). Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo ekonomika produktivních služeb? VŠFS-EUPRESS.

Valenčík, R. et al. (2017). Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem. VŠFS-SCIENCEpress.

Valenčík, R. et al. (2018). Odvětví produktivních služeb. Teorie a praxe VŠFS-SCIENCEpress.

Valenčík, R. et al. (2019). Ekonomie produktivní spotřeby. VŠFS-SCIENCEpress.

Valenčík, R. et al. (2020). Bohatství a chudoba jako problém. VŠFS-SCIENCEpress.

Valenčík, R. et al. (2022). Tvůrčí mezigenerační týmy: základ inovačního potenciálu i realizátor změn. VŠFS-SCIENCEpress.

Zákon o změně financování na vysokých školách (návrh, 2002, archiv PS).

(Pokračování článkem "Putin versus Biden na Blízkém východě", který vyvolal kontroverzi)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Jako každý rok trávím část dovolené na naší chatě ve Slovenském ráji v malé vesničce, původně osadě, Hrabušická Pila. Za těch čtyřicet let, co sem jezdím, se hodně rozrostla. Příroda v bezprostředním i vzdálenějším okolí je stále krásná. Dokonce se mně zdá hezčí a hezčí.

A toto již je z druhého dne. Výlet z Lysé Polany těsně u polských hranic podél Bílé vody. Na obrázku je vidět polská část Vysokých Tater. Z údolí Bílé vody lze přejít přes hřeben Vysokých Tater několika způsoby až na druhou stranu, ale chce to celý den. Údolí je příjemně chladící a plné krás. Šel jsem jej kus tam a zpět, abych si pak ještě vychutnal polskou kuchyni.

Soutok potoka Bílá voda s Rybím potokem, který tvoří hranici s Polskem.

Až sem, ale ještě o kousek dál, jsem došel. Pak už mě volal čas zpět. Další program.

Jeden z příkladů nádherné květeny kolem potoka Bílá voda.

Ochutnávka předznamenávající sérii z divokého Balkánu. Kousek pohoří Visitor v Černé Hoře. Série začíná zítra.