Vize, jakou potřebujeme/222
V článku "Putin versus Biden na Blízkém východě" jsem uvedl, že "Putin nemá perspektivní, realistickou a přitažlivou vizi, která by vyvedla svět ze současné krize."
Viz: radimvalencik.pise.cz/...
...a sklidil jsem za toto "drzé" tvrzení kritiku od řady jeho příznivců (kterých, jak se ukazuje, je u nás víc než dost).
Současně jsem byl upozorněn na článek jednoho z předních ruských intelektuálů blízkých Putinovi Petra Akopova, který takovou vizi nabízí. Podle mého názoru nenabízí. Jeho pojetí nepracuje s invencemi, které jsou nezbytné, pokud máme prolomit setrvačné vidění vývoje světa, to setrvačné vidění, které nenabízí cestu ze současné krize.
Dělat ze setrvačného vidění uctívanou ideovou modlu je velkým rizikem současné doby.
Akopovův článek v českém zde nalézt buď zde:
nebo zde:
V nejbližších dnech uveřejním podrobný rozbor uvedeného článku Petra Akopova, ve kterém svá "drzá" tvrzení doložím. (A dám si hodně záležet.)
Mimo jiné: V diskusi na 8. online setkání k pěstování vize, kde se probírala i tato problematika, zaznělo, že současný svět vidí "velké země" (mocní) jinak než ty, které jsou obětí hry velkých zemí (mocných). Velké země upřednostňují silové aspekty pohledu na realitu a uniká jim samotná podstata změn, které v současném světě probíhají. Možná právě proto je z pohledu těch, kterým jde o nezávislost naší země (a o to, abychom nesloužili jako maňásci v cizí hře) lépe vidět, o co v současné době jde.
Ještě před tím, než se pustím do podrobné analýzy článku Petra Akopova (ten článek za to stojí a udělám velmi podrobný rozbor) uveřejňuji (jako "předkrm") materiál, který připravuji na jednu významnou mezinárodní vědeckou konferenci, která by se měla uskutečnit v říjnu tohoto roku. Pro tuto konferenci jsem upravil výklad námi pěstované verze vize do stručné akademicko-populární formy. Čtenář z ní lépe pochopí, proč mě Akopovova vize neuspokojuje. Vybírám z textu pro mezinárodní vědeckou konferenci relevantní pasáže, odlišuji je od tohoto komentáře barvou a zveřejňuji jej rozložený do "stravitelných" částí:
K sociálně ekonomickým reformám – část 1.
Radim Valenčík
Pohled "do zpětného zrcátka" nejen lidských dějin, ale i vývoje přírody ukazuje, že posuny vpřed mají podobu určitých skoků, po kterých následuje dlouhé období využívání prostoru, který se otevřel. Pokud se nenabídne příležitost pro výrazný posun vpřed, začnou v systému (společenském i přírodním) narůstat problémy. Shodují se na tom vědecké kapacity ze zcela odlišných oblastí, např. egyptolog M. Bárta (2021) či evoluční biolog a parazitolog J. Flegr (2016)
Jaké to má vysvětlení? Jakmile dojde k pokroku nějaké populace (ať již v rámci přírodního nebo společenského vývoje), jakmile se populace dostane o něco výše, než byla, a nemusí usilovat o každodenní přežití, začnou v ní nezadržitelně bujet mechanismy toho, co lze nazvat parazitování na úspěchu, a to právě díky "polštáři evolučního úspěchu". Tím se zablokuje další pokrok, končí postup vpřed a populace (v případě společnosti civilizace) začne upadat. Zahubí jí právě to, co ji zrodilo, tj. onen evoluční úspěch, který vytvořil živnou půdu pro "endoparazity", tj. pro ty parazity, kteří jsou z dané populace a nikoli zvně. Právě to je příčinou problémů, se kterými se potýká a v různé míře v jednotlivých zemích vyrovnává či nedokáže vyrovnat celá globální civilizace.
Další pokrok je možný v alternativní enklávě nebo po prodělání hlubší krize, která přivede populaci na pokraj stability či přežití. Právě v takových podmínkách se může (ale nemusí) zrodit nové, následuje evoluční skok, další evoluční úspěch, populace se dostává na vyšší úroveň, "rozjede se". Proto potřebujeme znát:
1. Podstatu systému parazitování na úspěchu, tj. kdo jsou endoparazité, jak fundují a proč vedou vývoj do slepé uličky.
2. Co je základem budoucího úspěchu, který umožní poposkočit vpřed a otevře cestu dalšímu vývoji. Tomuto druhému bodu budeme v následujícím příspěvku věnovat pozornost.
K odpovědi na druhou otázku potřebujeme perspektivní, realistickou a přitažlivou vizi, která bude žít a replikovat se jako alternativa setrvačného uvažování, toho setrvačného uvažování, které brání nalezení východiska z problémů, které prožívá celý svět.
Zdroje:
M. Bárta (2021): Sedm zákonů, nakladatelství Jota.
J. Flegr (2016): Zamrzlá revoluce, nakladatelství Academia, viz též:
(Pokračování druhou částí)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Jako každý rok trávím část dovolené na naší chatě ve Slovenském ráji v malé vesničce, původně osadě, Hrabušická Pila. Za těch čtyřicet let, co sem jezdím, se hodně rozrostla. Příroda v bezprostředním i vzdálenějším okolí je stále krásná. Dokonce se mně zdá hezčí a hezčí.
A toto již je z druhého dne. Výlet z Lysé Polany těsně u polských hranic podél Bílé vody. Na obrázku je vidět polská část Vysokých Tater. Z údolí Bílé vody lze přejít přes hřeben Vysokých Tater několika způsoby až na druhou stranu, ale chce to celý den. Údolí je příjemně chladící a plné krás. Šel jsem jej kus tam a zpět, abych si pak ještě vychutnal polskou kuchyni.
Krásná polská část Vysokých Tater. Všimněte si, že i zde jsou zničené smrkové lesy kůrovcem. Vzadu vlevo jsou ještě vidět zbytky sněhu.
Tatry jsou Tatry. Nádherné. Cesta kolem potoka Bílá voda stojí za to.
Květena kolem potoka Bílá voda je velmi pestrá.
Toto je v podstatě jediný objekt užívaný k přebývání v údolí potoka Bílá voda.
