Vize, jakou potřebujeme/223
V článku "Putin versus Biden na Blízkém východě" jsem uvedl, že "Putin nemá perspektivní, realistickou a přitažlivou vizi, která by vyvedla svět ze současné krize."
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/10406-putin-versus-biden-na-blizkam-vychode.html
...a sklidil jsem za toto "drzé" tvrzení kritiku od řady jeho příznivců (kterých, jak se ukazuje, je u nás víc než dost). Současně jsem byl upozorněn na článek jednoho z předních ruských intelektuálů blízkých Putinovi Petra Akopova, který takovou vizi nabízí. Podle mého názoru nenabízí. V nejbližších dnech uveřejním podrobný rozbor uvedeného článku Petra Akopova, ve kterém svá "drzá" tvrzení doložím. (A dám si hodně záležet.) Ještě před tím, než se pustím do podrobné analýzy článku Petra Akopova materiál, který připravuji na jednu významnou mezinárodní vědeckou konferenci, která by se měla uskutečnit v říjnu tohoto roku. Čtenář z ní lépe pochopí, proč mě Akopovova vize neuspokojuje. Vybírám z textu pro mezinárodní vědeckou konferenci relevantní pasáže, odlišuji je od tohoto komentáře barvou a zveřejňuji jej rozložený do "stravitelných" částí (podrobnější úvod je k části 1.):
K sociálně ekonomickým reformám – část 2.
Radim Valenčík
Čím více se vymaníme ze zajetí setrvačného pohledu, čím více si uvědomíme příčinu a podstatu změn, do kterých jdeme, čím komplexnější vizi budeme mít a čím plněji pochopíme vzájemnou provázanost reforem v jednotlivých oblastech společenského života, tím menší rizika nás čekají, tím lépe a plněji využijeme možnosti, které se otevírají. Pochopení podstaty a obsahu změny, do které jdeme, má ještě jeden důležitý praktický i strategický význam: Čím lépe budeme znát, jaké změny a proč je třeba je provést, tím větší vůlí, odhodláním a trpělivostí při jejich prosazování se vyzbrojíme. Není důležité změny uspěchat, důležité je jednotlivé kroky správně dávkovat, získávat pro ně podporu a tím vývoj posunout co nejdále.
Možná, pokud se podaří vytvořit vztahy, za kterých je naplněním života člověka svobodný rozvoj jeho osobnosti, přičemž svobodný rozvoj každého je podmínkou rozvoje všech a současně i základem nejefektivnějšího typu ekonomiky, skončí předhistorie lidského rodu a člověk se dostane na úroveň, na které již nebude hrozit recidiva kontaminace komunity endoparazity.
Každopádně žijeme v době, která v mnohém připomíná průmyslovou revoluci. Průmysl, 4.0, digitalizace, nanotechnologie, umělá inteligence a některé další technologické výboje vedou k nebývale intenzivnímu šíření inovačních vln zvyšujících úspory energií, materiálů, které vedou k tomu, že se ekonomika stává mnohem šetrnější k přírodnímu prostředí, které vytvářejí nové potřeby lidí, Výrazně roste poptávka po těch schopnostech člověka, které nelze nahradit umělou inteligencí.
To je pohled na současnost optimistickým prizmatem. Na druhé straně měnící se realitu vnímáme příliš setrvačně, společenské poměry umožňují téměř všem více či méně parazitovat na benefitech technického pokroku, aniž by do popředí vyzdvihovaly osoby, které jsou inovátory, aniž by podporovaly vznik, rozšiřování a propojování tvůrčích týmů.
Objektivně roste role odvětví, která umožňují nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu:
- Vzdělání a celoživotní vzdělání včetně systematického "upgrade" lidských schopností v návaznosti na technologické změny, generování nových potřeb lidí i změny probíhající ve společenském organismu.
- Výchovu s důrazem na mezigenerační soudržnost, zodpovědnost k tomu, co bylo vtvořeno předcházejícími generacemi, pěstování volních vlastností, osobní zodpovědnosti za společenský vývoj.
- Zdravotnictví, které umožňuje obnovovat produktivní aktivity člověka, prodloužit horizont, ale i zenit výdělečného uplatnění jeho znalostí a zkušeností.
- Lázeňství přispívající k obnově duševních a psychických sil, umožňující v období plné pracovní angažovanosti dočasně rozvolnit životní aktivity člověka, v pozdějším věku pak nasměrovat profesní trajektorii k postupnému rozvolňování profesních aktivit.
V této souvislosti je nutné zdůraznit, že funkce vytváření a udržování sociální infrastruktury má výrazné a perspektivně stále rostoucí produkční efekty, a to zejména v návaznosti na produkování i uchování lidského kapitálu a tím i pro zvyšování inovačního potenciálu země.
(Pokračování třetí částí)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Jako každý rok trávím část dovolené na naší chatě ve Slovenském ráji v malé vesničce, původně osadě, Hrabušická Pila. Za těch čtyřicet let, co sem jezdím, se hodně rozrostla. Příroda v bezprostředním i vzdálenějším okolí je stále krásná. Dokonce se mně zdá hezčí a hezčí.
A toto již je z druhého dne. Výlet z Lysé Polany těsně u polských hranic podél Bílé vody. Na obrázku je vidět polská část Vysokých Tater. Z údolí Bílé vody lze přejít přes hřeben Vysokých Tater několika způsoby až na druhou stranu, ale chce to celý den. Údolí je příjemně chladící a plné krás. Šel jsem jej kus tam a zpět, abych si pak ještě vychutnal polskou kuchyni.
Polská strana Vysokých Tater.
Přes louku je dobře vidět celé panorama.
Potok Bílá voda. Výstup údolím je pozvolný.
Čím výš, tom je Bílá voda divočejší .