Radim Valenčík

Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

rubriky:

přihlášení

archiv článků:

Vize, jakou potřebujeme/219

0pt" align="left">·                  Ve třetím kole, ve kterém čtvrtina nabízejících hráčů změnila svoji nabídku tak, aby zabránila možnému pozičnímu investování. Reakcí na výrazné snížení nabídek bylo většinové odmítnutí návrhu. Na základě těchto výsledků byla přijata hypotéza č. 3.

·                  V pátém kole, ve kterém prvnímu hráči k pozičnímu investování dostačovala historicky přijímaná odměna, jejíž míra přijetí se ve snaze zabránit pozičnímu investování výrazně snížila. Na základě těchto výsledků byla přijata hypotéza č. 2.

V rozporu s očekávanými výsledky byl průběh třetího kola, ve kterém se nabízející hráči rozhodli investovat do schopností druhého hráče, přestože by je tato investice mohla v budoucnu pozičně ohrozit.

Na základě výsledku třetího kola a chování nabízejících hráčů v šestém kole, ve kterém ve většině případů investovali do schopností druhého hráče i přes výrazné snížení současného příjmu, je přijata hypotéza č. 4.

Hypotéza č. 5 je přijata na základě výsledků prvního kola, ve kterém dle předpokladu a výsledků jiných experimentů založených na hře ultimátum byla nabídka ve většině případů v rozmezí 40-50 % výplaty, tato nabídka byla většinově přijata. Tato hypotéza nevedla k rozvoji zkoumaného problému, ale k ověření základní validity experimentu.

Poslední hypotézu č. 6 není možné přijmout ani vyvrátit. Na základě srovnání prvního a druhého kola došlo ke snížení průměrných nabídek, aniž by se dramaticky změnila míra jejich přijetí. Toto chování sice podporuje předpoklad této hypotézy, tedy že na základě vytvoření formálních rolí odpovídající podnikové hierarchii dojde k popsanému efektu, ale srovnatelných výsledků je však dosahováno i ve hrách bez kontextu. Nelze tedy přesně stanovit, jaký vliv mají na tento vývoj zkušenosti získané z hraní hry.

Experiment byl proveden na základě standardně užívaného modelu, který byl nestandardním způsobem doplněn o kontext ovlivňující volbu hráčů. Toto doplnění kontextu není běžně užíváno v ekonomických experimentech, jako je hra ultimátum. Využití bližšího popisu situace vytvářející určitou situaci vedlo například k popsání prospektové teorie a efektu zarámování (Kahneman a Tversky, 1985). Práce s kontextem je i podle výsledků hry nosným způsobem práce s experimenty, současně obsahuje značná omezení.

Přestože výsledky experimentu vedou k přijetí některých stanovených hypotéz vycházejících z teoretického rozvoje vyjednávacího problému (Valenčík, 2021), není možné potvrdit jejich obecnou platnost za všech situací. Rozhodování lidí je v daných situacích ovlivněno vnímáním linií neutrality pozičního investování, ale není zcela zřejmé, jestli by i drobná úprava popisu herních situací při zachování shodných investičních možností nevedla k odlišnému rozhodnutí hráčů.

K ověření platnosti přijatých hypotéz by pomohlo opakování experimentu se změněným popisem investičních příležitostí, případně vytvoření takového protokolu, který testuje platnost hypotéz i bez nutnosti bližší specifikace herních situací. Experiment umožňující testování pozičního investování bez nutnosti kreativního popisu každé situace by musel být založen na relativně složitých pravidlech, čímž by se zvýšilo riziko chybného pochopení hry.

Při zachování jednoduchosti hry ultimátum by mohla vliv pozičního investování ověřit hra dvou hráčů modifikovaná o dvě jednoduchá pravidla:

·                  Nabízejícím (prvním) hráčem se stává ten s vyšší celkovou dosaženou výplatou.

·                  Pokud oba hráči disponují před začátkem kola stejnou výší majetku získaného z předchozích her, nabízejícím se stává ten hráč, který v předchozím kole rozhodoval o přijetí nabídky.

Tento navrhovaný protokol nepracuje s možností odlišného vnímání linií neutrality pozičního investování. Předpokládaný sklon linie pozičního investování obou hráčů je shodný, což zobrazuje následující obrázek. Předpokladem tohoto experimentu by bylo ve všech kolech přesně rovné dělení výplaty, která by byla vždy přijata.

Obrázek 21: Shodně vnímaná linie neutrality pozičního investování

Zdroj: vlastní zpracování

Otázky budoucího výzkumu

Q1: Jaký je vztah mezi rozhodováním se hráčů ve hře o veřejné statky a vnímáním možností pozičního investování?

Q2: Je skutečnou příčinou trestání spolupracujících hráčů ve hře o veřejné statky podvědomá snaha o zamezení pozičnímu investování?

Q3: Jaké prvky podnikové kultury vedou k vyšší míře spolupráce? A jakým způsobem je možné řídit změnu a vývoj sociálních norem?

(Pokračování prezentací akční verze vize)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Jako každý rok trávím část dovolené na naší chatě ve Slovenském ráji v malé vesničce, původně osadě, Hrabušická Pila. Za těch čtyřicet let, co sem jezdím, se hodně rozrostla. Příroda v bezprostředním i vzdálenějším okolí je stále krásná. Dokonce se mně zdá hezčí a hezčí.

Jako každý rok trávím část dovolené na naší chatě ve Slovenském ráji v malé vesničce, původně osadě, Hrabušická Pila. Za těch čtyřicet let, co sem jezdím, se hodně rozrostla. Příroda v bezprostředním i vzdálenějším okolí je stále krásná. Dokonce se mně zdá hezčí a hezčí.

Dunajec kousek od Noweho Targu, který jsem obešel asi 22kilometrovou procházkou.

Vesničky mezi Nowym Targem a polskou stranou Vysokých Tater jsou prosycené většími i menšími reakreačními objekty. Hustota asi jako v Posázaví.

Vyskytují se zde vzácnější květiny, jako třeba tento mlékovec alpský.

A toto již je pohled na Vysoké Tatry z druhé strany, ze Spiše. Jsou trochu cudně zahaleny, ale jsou dobře vidět i pozůstatky sněhu. Pohled je z kopců nad Spišskými Tomášovcemie, odkud jsem se vydal na slavný Tomášovský výhled.

Zpět na hlavní stranu blogu