Vize, jakou potřebujeme/216

20. červenec 2022 | 00.01 |
blog › 
Vize, jakou potřebujeme/216

Vize, jakou potřebujeme/216

Ještě k pozičnímu investování – 14. část

Čerstvý absolvent VŠFS Jan Pokorný napsal skvělou diplomovou práci s poměrně nenápadným názvem "Význam a aplikace teorie her v podnikovém managementu". Vybírám z ní ty pasáže, které bezprostředně souvisí s pěstováním vize.

Text J. Pokorného

Následující tabulka popisuje výsledky hry prvního kola. Sloupce jsou rozděleny na souhrnnou nabízenou část výplaty, dále jsou data samostatně analyzována pro přijaté a odmítnuté nabídky. Poslední sloupec představuje míru přijetí dané nabídky. V tabulce jsou vynechány intervaly nabídek, které nebyly během hry nabídnuty.

Tabulka 1:

Nabídka

Přijata

Odmítnuta

Poměr

Četnost

Relativní četnost

Četnost

Relativní četnost

Četnost

Relativní četnost

Přijato

Odmítnuto

0-10

2

6%

-

-

2

29%

-

100%

21-30

2

6%

2

8%

-

-

100%

-

31-40

8

25%

4

16%

4

57%

50%

50%

41-50

19

59%

18

72%

1

14%

95%

5%

51-60

1

3%

1

4%

-

-

100%

-

Celkem

32

100%

25

100%

7

100%

78%

22%

Výsledky prvního kola

Zdroj: vlastní zpracování

Výsledky prvního kola lze považovat za standardní, obdobné jako v případě jiných experimentů typu ultimátum prováděných ve vyspělých zemích. Přestože byla demografická struktura účastníků výrazně odlišná než v běžně prováděných experimentech, výsledky prvního kola se výrazně od běžně publikovaných neliší. Na základě těchto výsledků je Hypotéza č. 5 přijata.

K tomu ode mne:

Toto je očekávaný výsledek. Ultimátní hra se zkoušela v nejrůznějších podmínkách a vždy s obdobným výsledkem. Pro další průběh experimentu bylo však podstatné. Bylo ověřeno, že se jedná o vzorek, který bychom mohli nazvat standardním. Nebo jinak řečeno – když děláte nějaký experiment a chcete, aby závěry, které z něj vyplývají, měly obecnou platnost, musíte jej v kterémkoli oboru dělat na vzorku, který nevykazuje významnější anomálie. Nyní nás čeká to nejzajímavější.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Jako každý rok trávím část dovolené na naší chatě ve Slovenském ráji v malé vesničce, původně osadě, Hrabušická Pila. Za těch čtyřicet let, co sem jezdím, se hodně rozrostla. Příroda v bezprostředním i vzdálenějším okolí je stále krásná. Dokonce se mně zdá hezčí a hezčí.

Divoké Levočské vrchy. Málo prohozené, z velké části bývalé vojenské prostory.

Levoča v plné kráse. Je tam jeden problém. Neteče kolem ní žádná řeka ani říčka ve které do které by se dalo skočit a utopit se. I národní písničky lžou.

Pohled z rozhledny na Medvědím vrchu do nitra Slovenského ráje. Nejvyšší kopec - Velká Knola.

Pohled z rozhledny na Branisko. Uprostřed trochu vpravo je vidět Spišský hrad.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář