Vize, jakou potřebujeme/212
Ještě k pozičnímu investování – 10. část
Čerstvý absolvent VŠFS Jan Pokorný napsal skvělou diplomovou práci s poměrně nenápadným názvem "Význam a aplikace teorie her v podnikovém managementu". Vybírám z ní ty pasáže, které bezprostředně souvisí s pěstováním vize.
Text J. Pokorného
V experimentu bude rozdělována pouze hypotetická odměna, účastníci nebudou finančně odměněni za svoji účast. Otázkou tedy je, jaký může mít vliv absence finanční odměny navázané na rozhodování na výsledky experimentu.
V ekonomických experimentech je vyžadována skutečná finanční odměna, přestože mnoho experimentů dokázalo, že nemusí být vždy podstatným faktorem. (Eckel 2014, s. 338)
Fiala (2016, s. 83-84) se věnoval rozdílnému rozhodnutí za jinak stejných podmínek v případě, kdy odměna má finanční charakter a kdy se jedná o odměnu v podobě bodů nutných k ukončení předmětu na vysoké škole. V jeho podání nemusí být odměna finanční, ale musí mít určitou hodnotu přinášející užitek. Průměrná nabídka peněz činila 43 %, zatímco průměrná nabídka bodů 48,4 %.
Hypotetická odměna je běžně užívána v psychologických experimentech zaměřených na lidské rozhodování. Camerer a Hogarth (1999) provedli analýzu ekonomických a psychologických experimentů s reálnou a hypotetickou odměnou. Dle výsledků tohoto srovnání není druh odměny za všech okolností podstatným faktorem, motivace dobrovolných účastníků experimentů je převážně intrinsická. Odchylka průměrných návrhů rozdělení ve hře ultimátum je marginální při srovnání nízkých finančních a hypotetických odměn. Značně odlišných výsledků může být dosaženo v případech, v kterých je nutné vyvinout vyšší mentální úsilí (paměťové hry a podobně).
Eckel (2014, s. 338-339) uvádí dvě nepřekročitelná pravidla v metodologii ekonomických experimentů: 1) hráči musí být odměněni na základě svého rozhodnutí, 2) experiment nesmí obsahovat klamání.
Smyslem těchto pravidel je především zabránit oklamání účastníků experimentu. Pravidlo odměny založené na základě rozhodnutí v experimentu sleduje dvě roviny:
1. Pokud hra obsahuje finanční motivaci v podobě reálné výplaty závislé na rozhodnutích hráče, pak je nepřípustné redistribuci prostředků tomuto slibu nepodřídit. Není tedy možné udělit každému hráči fixní odměnu za účast v experimentu, která nereflektuje výsledky hry.
2. Pokud je předmětem výplaty v experimentu finanční částka, pak musí být reálná.
První z těchto podmínek lze označit za etický aspekt experimentu a její podstata je obdobná jako v případě klamání hráčů.
Jako klamavé popisuje Eckel (2014, s. 338-339) takové situace, ve kterých je hráč přesvědčen, že jeho rozhodnutí vede k reálným důsledkům, které jsou však fiktivní. Extrémním příkladem tohoto druhu klamání je Milgramův psychologický experiment (1963), ve kterém účastníci věřili, že svým rozhodnutím způsobují skutečnou bolest jinému účastníkovi experimentu.
Design experimentu prováděného v rámci této práce bude pracovat s hypotetickou odměnou, která nebude hráčům skutečně vyplacena. Zadání hry nesmí v účastnících vytvořit dojem, že vytváří nárok na skutečné finanční plnění.
Experiment byl pilotně proveden na třech dvojích, na základě čehož byly drobně pozměněny formulace otázek a instrukcí, aby byly správně pochopeny a experiment mohl následně probíhat bez fyzické účasti experimentátora. Výsledky pilotního testování nejsou součástí hodnocených průběhů experimentu.
Potenciální účastníci byli požádání o dobrovolnou účast v experimentu bez nároku na finanční odměnu s tím, že k účasti musí sehnat ještě druhého dobrovolníka, se kterým experiment provedou.
Na základě souhlasu s účastí obdržel účastník prostřednictvím e-mailu dvě herní sady – samostatně pro hráče A a hráče B. Součástí e-mailu byly základní instrukce:
1. Střihněte si s druhou osobou o to, kdo bude hráč A.
2. Vytiskněte si přiložené soubory. Hráč A obdrží sadu A, hráč B sadu B.
3. Nečtěte si předem přiložené dokumenty.
4. Veškeré další potřebné instrukce jsou součástí přiložených dokumentů, postupujte od první stránky k poslední.
Po odehrání hry mohli účastníci vyplnit výsledky do online formuláře nebo zaslat naskenované sady s vyplněnými výsledky. S účastníky byl po odehrání hry veden krátký nestrukturovaný rozhovor o průběhu a výsledcích hry s cílem ověřit správné pochopení, správnost zapsaných výsledků, případně důvody některých rozhodnutí.
CAMERER, C. F., HOGARTH, R. M., 1999. The Effects of Financial Incentives in Experiments: A Review and Capital-Labor-Production Framework. Journal of Risk and Uncertainty 19, 7–42. https://doi.org/10.1023/A:1007850605129
ECKEL, C., 2014. Economic Games for Social Scientists. Laboratory Experiments in the Social Sciences, 335–355. doi:10.1016/b978-0-12-404681-8.00015-7
FIALA, Jan, 2016. RACIONÁLNĺ EKONOMICKÉ ROZHODOVÁNĺ [online]. Praha [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: https://dspace.cvut.cz/handle/10467/66686. Disertační práce. České vysoké učení technické v Praze. Vedoucí práce Oldřich Starý.
K tomu ode mne:
Stejná poznámka jako k předcházející části: Čtenáře patrně zajímají spíše výsledky experimentu než technické detaily jeho provedení. Nicméně bez zařazení této části by nebyl smysl experimentu dostatečně srozumitelný.
(Pokračování)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Jako každý rok trávím část dovolené na naší chatě ve Slovenském ráji v malé vesničce, původně osadě, Hrabušická Pila. Za těch čtyřicet let, co sem jezdím, se hodně rozrostla. Příroda v bezprostředním i vzdálenějším okolí je stále krásná. Dokonce se mně zdá hezčí a hezčí.
Výstup asi jen 20 minut z malého parkoviště v zatáčce nad pramenem Hronu. Je zde stůl se stříškou a nádherný výhled. Také spousta borůvek.
Pohled do nitra Slovenského ráje.
Po cestě najdete takové nádherné zvonky. Jeden z nich tohoto druhu se usídlil i v dlažbě přímo nad Vltavou u Národního divala. Přežil zimu i sucho. Psal jsem o něm už vícekrát. Tady má příbuzné.
Tady je ještě jeden druh zvonku. Ten u nás v přírodě nenajdete.