Vize, jakou potřebujeme/211

15. červenec 2022 | 00.01 |

blog ›

Ještě k pozičnímu investování – 9. část

Čerstvý absolvent VŠFS Jan Pokorný napsal skvělou diplomovou práci s poměrně nenápadným názvem "Význam a aplikace teorie her v podnikovém managementu". Vybírám z ní ty pasáže, které bezprostředně souvisí s pěstováním vize.

Text J. Pokorného

1.1 Design experimentu

Základem experimentu je hra ultimátum, ve které dva hráči vyjednávají v sedmi kolech o rozdělení výplat.

Pro zkoumání vlivu pozičního investování by bylo možné využít i jiných schémat experimentů jako například hry o veřejné statky. V samotné hře o veřejné statky s možností trestání je možné tresty nespolupracujících i spolupracujících vysvětlit pomocí pozičního investování, avšak jeho vliv je obtížně prokazatelný. Základní schéma hry je možné modifikovat tak, že o konečné redistribuci výplat rozhoduje většina přispěvatelů nezávisle na velikosti jejich příspěvku, případně redistribuci provádí po každém kole nově zvolený diktátor. Pomocí těchto modifikací by bylo možné popsat vliv pozičního investování a tvorby koalic. Výsledky z takto modifikovaných her není možné srovnávat s původním schématem. Samotná hra o veřejné statky je poměrně náročná na vysvětlení a pochopení účastníky, v případě dalšího komplikování hry vzniká vysoké riziko nepochopení pravidel.

V případě hry ultimátum jsou pravidla snadno pochopitelná a hru není nutné modifikovat jako takovou. Aby se plně projevil efekt pozičního investování, stačí vytvořit kontext hry a poskytnout každému hráči dostatečné množství informací o situaci druhého hráče. Nevýhodou hry ultimátum je její obtížná projekce do reálných situací.

1.1.1 Kontext a asymetrie informací

Kontext a distribuce informací jsou pro tento experiment zásadním prvkem, který zprostředkovává rozhodovatelům informaci o důsledcích jejich rozhodnutí v nadcházejících hrách. Kontext umožňuje více přiblížit situace realitě, ale neměl by být natolik manipulativní, aby přiměl účastníky učinit rozhodnutí naplňující předpoklad experimentátora. Z práce Kahnemana a Tverského (1985) je patrné, jak může odlišné podání jinak shodné situace vést ke zcela jiným výsledkům.

Práce s kontextem a informacemi v experimentu je rozdělena do tří rovin:

1. Zarámování celého experimentu ve smyslu vytvoření jednotící dějové linie – v experimentu se jedná o podnikové prostředí, ve kterém první hráč představuje vedoucího zaměstnance, který na konci měsíce navrhuje rozdělení určité odměny mezi sebe a svého podřízeného.

2. Kontext obsažený v každém kole hry jako souvislost více jevů a událostí souvisejících s hlavním rozhodovacím problémem – v každém kole je nutné k rozhodnutí poskytnout dostatečně obsáhlý popis rozhodovací situace včetně dopadu na budoucí situaci hráče. Tento popis by měl umožnit hráči stanovit si současnou hodnotu budoucích příjmů plynoucích z jeho rozhodnutí.

3. Asymetrie informací, nejistota a pravděpodobnost – experiment není přímo zaměřen na zkoumání rozhodování za nejistoty či rizika. Na druhou stranu, přílišná jistota a jednoznačnost informací o možnostech pozičního investování hráčů by mohla vést ke snaze účastníků experimentu naplnit předpoklady experimentátora namísto snahy o reflexi již zažitých rozhodnutí a historických zkušeností. Reálné hry s možnostmi pozičního investování jsou obvykle značně rizikové a hráči nedisponují úplnými informacemi. Proto také budou na tomto principu distribuovány informace v jednotlivých kolech hry.

1.1.2 Rozdělení rolí

Způsob rozdělení rolí ve hře ultimátum má podle experimentu autorů Hoffman et al. (1994) vliv na velikost navrhované části výplaty. V experimentu předcházelo hře ultimátum rozdělení rolí na základě úspěchu ve vědomostním kvízu. Nabízejícími hráči se stali ti s lepšími výsledky z kvízu. Oproti náhodně rozděleným rolím došlo ke snížení nabízené části výplaty. Replikací experimentu autory Demiral a Mollerstrom (2018) se ale vliv zásluhovosti na rozdělení odměny nepotvrdil.

Přestože je skutečný vliv zásluhovosti sporný, budou v tomto experimentu rozděleny role hráčů losem. Při následném zarámování do podnikového prostředí se druhý hráč stává ve vztahu k prvnímu podřízeným, tedy může dojít k určité změně v rozdělení výplaty. Tento aspekt bude samostatně testován a vyhodnocen.

1.1.3 Účastníci experimentu

Výsledky experimentů na studentech ve srovnání s experimenty na reprezentativním vzorku společnosti se značně liší, přesto je velká část ekonomických experimentů prováděna pouze se studenty (Cappellen et al. 2015).

Vzhledem k pozici autora experimentu nejsou studenti jako zdroj účastníků experimentu snadno dostupní. S cílem dosáhnout dostatečného počtu účastníků budou osloveni známí experimentátora s žádostí o účast ve hře. Tímto krokem vznikají dva problémy: 1) většina účastníků experimentu bude mít jistý vztah k experimentátorovi, 2) věková a vzdělanostní struktura účastníků bude heterogenní a odlišná od nejčastěji prováděných šetření.

Vztah k experimentátorovi je problematickým prvkem experimentu; na jednu stranu mohou být účastníci více motivováni k serióznímu přístupu, na druhou stranu zde může dojít ke snaze naplnit jeho očekávání. Z tohoto důvodu budou z experimentu vyřazeni takoví potenciální účastníci, kteří někdy danou problematiku s experimentátorem diskutovali. Součástí experimentu bude krátký dotazník zjišťující věk, pohlaví a pracovní zkušenosti respondentů.

CAPPELLEN, A. W., NYGAARD, K., SØRENSEN, E. Ø., & TUNGODDEN, B., 2015. Social Preferences in the Lab: A Comparison of Students and a Representative Population. The Scandinavian Journal of Economics, 117(4), 1306–1326. doi:10.1111/sjoe.12114

DEMIRAL, E. E., & MOLLERSTROM, J., 2018. The entitlement effect in the ultimatum game – does it even exist? Journal of Economic Behavior & Organization. doi:10.1016/j.jebo.2018.08.022

HOFFMAN, E., McCABE, K., SCHAHCAT, K. a SMITH, V., 1994. Preferences, Property Rights, and Anonymity in Bargaining Games. Games and Economic Behavior, 7(3), 346–380. doi:10.1006/game.1994.1056

KAHNEMAN D. a TVERSKY A., 1985. The Framing of Decisions and the Psychology of Choice. In: Wright G. (eds) Behavioral Decision Making. Springer, Boston, MA. https://doi.org/10.1007/978-1-4613-2391-4_2

K tomu ode mne:

Čtenáře patrně zajímají spíše výsledky experimentu než technické detaily jeho provedení. Nicméně bez zařazení této části by nebyl smysl experimentu dostatečně srozumitelný.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Jako každý rok trávím část dovolené na naší chatě ve Slovenském ráji v malé vesničce, původně osadě, Hrabušická Pila. Za těch čtyřicet let, co sem jezdím, se hodně rozrostla. Příroda v bezprostředním i vzdálenějším okolí je stále krásná. Dokonce se mně zdá hezčí a hezčí.

Hned druhý den výlet k pramenům Hronu a procházka směrem k Čuntavě. Je odsud nádherný výhled na Královu holu (1948 m. n. m.).