Vize, jakou potřebujeme/209

Vize, jakou potřebujeme/209

Ještě k pozičnímu investování – 8. část

Čerstvý absolvent VŠFS Jan Pokorný napsal skvělou diplomovou práci s poměrně nenápadným názvem "Význam a aplikace teorie her v podnikovém managementu". Vybírám z ní ty pasáže, které bezprostředně souvisí s pěstováním vize.

Text J. Pokorného

1.1 Výzkumný problém

Vliv pozičního investování ve hře ultimátum je obtížně zkoumatelný při standardním průběhu hry, ve kterém se účastníci neznají a nemají informaci o možnostech pozičního investování protihráče. Přidáním těchto kontextů je možné vyhodnotit změny v chování ve hře a porovnat je s predikcí vytvořenou na základě předpokladu, že se hráči snaží zamezit pozičnímu investování protihráče.

Výzkumný problém: Jaký je vztah mezi vnímáním možností pozičního investování a rozdělením výplat ve hře ultimátum?

Ke zkoumání daného problému bude provedena experimentální hra ultimátum dvou hráčů, zarámována do podnikového prostředí, ve které budou mít hráči v každém kole vytvořeny modelové situace obsahující informace o investičních příležitostech do pozice.

1.2 Hypotézy

První hypotéza je zaměřena na obecné potvrzení či vyvrácení vlivu pozičního investování ve hře ultimátum.

H1: Chování hráče ve hře ultimátum je ovlivněno vnímáním možností pozičního investování protihráče.

Tuto hypotézu je dále nutné více konkretizovat na chování prvního a druhého hráče. U druhého hráče je obranou proti možnostem pozičního investování prvním hráčem odmítnutí navrhované odměny. Aby bylo možné tvrdit, že poziční investování má významný vliv na přijetí navrhované částky, musel by hráč odmítnout potenciálně ohrožující návrh rozdělení, který by bez informací o pozičním investování přijal.

H2: Druhý hráč ve hře ultimátum nepřijme historicky přijímanou výši rozdělení výplaty v případě, kdy prvnímu hráči k pozičnímu investování dostačuje historicky přidělená část odměny.

Ve vztahu k prvnímu hráči existuje shoda na tom, že nabízí takovou část výplaty, o které se domnívá, že bude druhým hráčem přijata. První hráč tedy maximalizuje svoji hodnotu bohatství tím, že nabídne protihráči poměrně vysoké rozdělení výplat. V případě, kdy první hráč má informaci o možnostech pozičního investování druhého hráče, bude maximalizovat současnou hodnotu svých budoucích příjmů zamezením takovému investování, přestože tím v daném kole přijde o výplatu.

H3: Pokud nabízející hráč ve hře ultimátum vnímá možnosti pozičního investování druhého hráče, které by mohly ohrozit jeho výsadní pozici v nadcházejících hrách, sníží navrhovanou nabídku rozdělení tak, aby druhému hráči v pozičním investování zamezil. Toto rozhodnutí provede i přes vystavení se vysokému riziku nepřijetí nabídky.

Další hypotéza se týká investování do lidských schopností, tedy fenoménu působícího proti pozičnímu investování. Pokud by ve hře ultimátum bylo možné zvýšit budoucí rozdělovanou částku investicí do schopností druhého hráče a první hráč rozhodující o návrhu odměny by měl dostatek informací, pak by omezením svého současného příjmu mohl zvýšit současnou hodnotu budoucího příjmu.

H4: První hráč je ochoten investovat do schopností druhého hráče, pokud tím maximalizuje současnou hodnotu budoucích příjmů, přestože se jeho příjem krátkodobě výrazně sníží.

Nadcházející dvě hypotézy se netýkají přímo výzkumného problému, ale testují validitu a některá specifika prováděného experimentu.

Pátá hypotéza testuje, že se vzorek respondentů chová obvyklým, předpokládaným způsobem. Nepotvrzení této hypotézy může být důsledkem chybného vysvětlení hry v experimentu, případně odlišné struktury respondentů, která neobsahuje převážně studenty, jak je tomu u nejčastěji prováděných experimentů.

H5: Při standardní hře ultimátum první hráč obvykle nabízí 40-60 % rozdělované výplaty a tato nabídka je ve většině případů přijata. Na toto rozdělení nemá vliv demografická struktura účastníků experimentu.

Šestá hypotéza předpokládá odlišné chování v důsledku změny kontextu, ve které je role prvního hráče navrhujícího rozdělení odměny dána vyšším postavením v hierarchickém uspořádání podniku.

H6: Zarámováním hry ultimátum do prostředí, ve kterém vychází výsadní pozice nabízejícího hráče z formálně daných pravidel, se v porovnání se standardizovanou hrou snižuje průměrná nabízená částka druhému hráči, který je ochoten i nižší částku přijmout.

K tomu ode mne:

Jak už jsem uvedl, doposud se nikdo nepokusil vysvětlit experimentálně zjištěné výsledky ultimátní hry prostřednictvím pozičního investování (a aparátu, který umožňuje popsat rozhodování hráče, který možnost pozičního investování vnímá). J. Pokornému se podařilo operacionalizovat vliv pozičního investování do podoby testovatelných hypotéz a následně provést zajímavé experimenty.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Přírodní památka evropského významu Hejnice. Navštěvuji ji každé jaro, když jedu po dálnici mezi Brnem a Prahou. Je tam unikátní květena, od dálnice kousek za Větrným Jeníkovém. A krásná krajina. Tentokráte jsem toto místo navštívil až začátkem léta při návratu z Bratislavy.

Rybníček, kde jsou i raci.

Tady trochu povídání s foto místní flory i fauny.

Krásně zarostlá hráz rybníka.

Ještě jeden pohled na rybníček.