Vize, jakou potřebujeme/204

8. červenec 2022 | 00.01 |

blog ›

Uveřejňuji vynikající poznámky Martina Hofera k materiálu Vize – stručná, jasná, motivující.

Provedl jsem drobné technické úpravy: Svůj text jsem dal do uvozovek a proloženě, text M. Hofera od svého odlišuji jako vždy fialovou barvou. Vše jsem rozdělil kvůli "stravitelnosti" (vím, kolik je v průměru schopen člověk vnímat na jedno soustředění) jsem rozdělil na dvě části (první jsem uveřejnil včera).

Zde je můj původní text:

https://radimvalencik.pise.cz/10373-7-online-setkani-k-pestovani-vize.html

Druhá část reflexe stručné verze vize z pera Martina Hofera:

0pt;font-family:"Times New Roman","serif"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS">

"V důsledku toho v ekonomickém systému převládl diktát přerozdělování (pochybné dotace a předražené zakázky) nad inovační aktivitou, pozičně silnější se snaží o co největší omezení nezávislosti slabších, jeho vývoj směřuje od ekonomiky přebytku k ekonomice všeobecného nedostatku."

K tomu M. H.:

Opět to vychází z oligarchického principu s tím, že bylo třeba motivovat loutky v obslužných elitách, které neoprávněně bohatnou ve vztahu ke svým (ne)schopnostem. Někteří jsou věci znalí oportunisté řídící se heslem Madame de Pompadour po nás potopa a mají určitý přeběhlický potenciál. Ostatní jsou užiteční idioté.

"Perspektivní (vidící za horizont řešení problémů), realistická (schopna opřít se o dostačující společenské síly), přitažlivá (bezprostředně spojená s orientací na reálné naplnění života) vize obsahující projekt komplexních reforem je nezbytná k získání spojenců z řad těch, kteří pociťují fatální důsledky snahy udržet moc založenou na privilegiích i za cenu rozkladu společnosti, ohrožení její existence a degeneraci globální moci samotné.

Vize, kterou nabízíme, slibuje velmi málo: Orientaci v současné turbulentní době, odolnost vůči manipulaci, možnost najít společnou řeč a sjednotit se na akčním postupu.

Tato vize však požaduje velmi mnoho:

1. Poctivé a důsledné promyšlení každého z jejích základních prvků obsažených ve výše uvedeném.

2. Individuální kritickou reflexi vize (s čím souhlasím, s čím, ne, čemu dostatečně nerozumím) a na základě toho dosažení dostatečné míry jejího sdílení (včetně případného dopracování základních prvků vize).

3. Využití možností doplňování vzdělání jak pokud jde o pochopení vývoje společnosti a společenského kontextu oblasti profesní angažovanosti, tak i o oblast mezilidských vztahů, včetně mezigeneračních.

4. Průběžné seznamování se s tím, jak probíhá rozpracování širší verze vize – komplexních reforem, resortních průmětů, teoretické nadstavby apod.

5. Aktivní účast na rozšiřování této vize do povědomí co největšího množství lidí (přispět k tomu, aby se vize stala fungujícím a vlivným memplexem).

6. Zapojení do konkrétních aktivit zaměřených na nápravu stavu, soustředění se na odhalení toho, na co a proč pozitivní aktivity narážejí a co je potřeba k tomu, aby byly úspěšné, propojit vyhodnocení zkušeností s plnějším chápání vize."

K tomu M. H.:

Životaschopnost vize bude spočívat také ve schopnosti nezastarat a přizpůsobit se za pochodu dynamice vnějších globálních změn. Může se ale stát, že budeme po relativně dlouhou dobu nuceni k přechodné fázi (i.e. svět rozdělený do dvou bloků díky tvrdohlavosti unipolárních hochů), kdy by vize měla umět nabídnout alternativu přinášející snesitelnost této fáze a zároveň byla schopna připravit se na přechod k novému systému. To znamená také vyčlenit témata a řešení, která budou fungovat universálně za jakýchkoli podmínek.
Zatím takto krátce, více poznámek k dlouhé verzi až ji dočtu. Řada příspěvků se mi sakra líbí.

(Pokračování další retro-reflexí)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Pokračují v sérii ze zájezdu "Pěšky po Sicílii" s Delfínem. Spojit dovolenou s pěšími túrami je dobré i proto, že si člověk může promyslet, co musí ještě před prázdninami stihnout napsat a zorganizovat.Chodili jsme denně přes 10 km + ještě procházky v cílech výletů, což jsou zpravidla menší městečka.

Vlevo uprostřed Rooca Cefalú, hora nad Cefalú, 268 metrů nad mořem. Je fasinují ze všech stran. I shora. Pohled, když jsem se vracel z vycházky do hor nad naším hotelem. Celkem jsem ušel něco před dvacet kilometrů.

Teď už klesám z hor dolů, hora je nejen blíž a blíž, ale také ji vídím pod stále se měnícím úhlem.

Tady už jsem kousek nad Cefalú. Ušel jsem túru na jeden zátah a bez doušku vody, takže už se těším na první pivo, které si dám při první příležitosti. Doufám, že to bude Peroni.