Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

radimvalencik: Děkuji.
Podnět využiji.
Myslím, že vhodnější je spíše toto paradigma:

Každopádně žijeme v době, která v mnohém připomíná průmyslovou revoluci. Průmysl, 4.0, digitalizace, nanotechnologie, umělá inteligence a některé další technologické výboje vedou k nebývale intenzivnímu šíření inovačních vln zvyšujících úspory energií, materiálů, které vedou k tomu, že se ekonomika stává mnohem šetrnější k přírodnímu prostředí, které vytvářejí nové potřeby lidí, Výrazně roste poptávka po těch schopnostech člověka, které nelze nahradit umělou inteligencí.
To je pohled na současnost optimistickým prizmatem. Na druhé straně měnící se realitu vnímáme příliš setrvačně, společenské poměry umožňují téměř všem více či méně parazitovat na benefitech technického pokroku, aniž by do popředí vyzdvihovaly osoby, které jsou inovátory, aniž by podporovaly vznik, rozšiřování a propojování tvůrčích týmů.
Objektivně roste role odvětví, která umožňují nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu:
- Vzdělání a celoživotní vzdělání včetně systematického „upgrade“ lidských schopností v návaznosti na technologické změny, generování nových potřeb lidí i změny probíhající ve společenském organismu.
- Výchovu s důrazem na mezigenerační soudržnost, zodpovědnost k tomu, co bylo vtvořeno předcházejícími generacemi, pěstování volních vlastností, osobní zodpovědnosti za společenský vývoj.
- Zdravotnictví, které umožňuje obnovovat produktivní aktivity člověka, prodloužit horizont, ale i zenit výdělečného uplatnění jeho znalostí a zkušeností.
- Lázeňství přispívající k obnově duševních a psychických sil, umožňující v období plné pracovní angažovanosti dočasně rozvolnit životní aktivity člověka, v pozdějším věku pak nasměrovat profesní trajektorii k postupnému rozvolňování profesních aktivit.

Z článku připravovaného pro mezinárodní konferenci.