Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
Vize, jakou potřebujeme/190
Vize, jakou potřebujeme/190
Poznámky k retro-reflexi vize od M. Blahouta:
Michal Blahout:
Nutnost změny se stává stále aktuálnější vzhledem ke zvyšující se nestabilitě současného systému. To může být vzhledem k vizi pozitivní, protože se zvýší poptávka po řešení.
Po přečtení zaslaných 170 dílů ohledně pěstování vize musím konstatovat, že bylo uděláno obrovské množství práce a ochota lidí podílet se na tomto díle je samo o sobě ukázkou toho, že šance na změnu je stále možná. Ovšem kvantita má i své nedostatky. V takovém množství textu je snadné se ztratit. Kognitivní úsilí na obsáhnutí všech informací je poměrně velké a většina lidí, kterým by měla být vize určena, podléhají kognitivní snadnosti a heuristice dostupnosti, tedy dávají přednost tomu, co je snadno pochopitelné, snadno dostupné jejich mysli.
0pt;mso-bidi-font-size: 11.0pt;font-family:"Times New Roman",serif;color:#7030A0">Pokud se má vize posunout dál, tak se zde nabízí možnost využít osvědčených metod jako je starozákonné desatero. Tedy shrnout vizi do několika (ne nutně deseti) základních bodů, které budou prezentovány případným zájemcům i široké veřejnosti. Dané body pak mohou dále prohlubovány a případné zájemci mohou do problematiky proniknout hlouběji.
K tomu je potřeba jasně definovat hodnotová východiska včetně alternativ. Tedy:
Jaké je pojetí světa ve vizi? Multikulturní, Transkulturní nebo Monokulturní?
Jaká by měla být role vlády při řízení ekonomiky? Minimální, maximální nebo něco mezi?
Jaký by měl být způsob změny? Odshora nebo odspodu?
Jaký systém odměňování by měl být uplatněn? Každému stejně, nebo každému podle zásluh?
Jaký má být proces změny? Evoluční nebo revoluční?
Jaké má být státní zřízení? Demokracie, Meritokracie, Monarchie nebo Republika?
Jaký je vztah ke svobodě slova? Absolutní nebo v nějakém ohledu ohraničený?
Je také důležité uvědomit si přirozenost člověka a nepřicházet, jako mnozí v minulosti se sociálním inženýrstvím, které organická společnost vždy odvrhne jako něco cizorodého. V tomto ohledu může napomoci behaviorální ekonomie, zejména její zkoumání vlivu a významu společenských norem a společenské smlouvy.
Za významný nedostatek a možnou hrozbu do budoucna považuji poměrně velkou názorovou roztříštěnost, kde lze velmi těžko určit, co je a co není ta suchá větev. Prokousat se těmi skoro třemi stovkami stránek, které mnohdy nesou celou řadu odkazů je už v současnosti nadlidský úkon, a když to půjde tímto tempem, tak se vize ztratí jako ta pověstná růže mezi plevelem. O to víc bych se zastával rozdělení vize do zatím dle pracovního názvu desatera. Zde by pak každý bod mohl moderovat někdo jiný, jelikož obsah vize bude brzy tak obsáhlý, že to bude brzy na jednoho člověk příliš. Nebojím se pojmu vytvořit pyramidovou strukturu. K čemuž by bylo potřeba vytvořit i nějaký přehlednější web, či fórum.
Měl by pak být jasně vymezen vztah vize vůči jednotné Evropě. Nutnost sjednocení Evropy je jasná. Světu dominují velké země a celky a jednotlivé státy Evropy nemohou těmto obrům konkurovat. Je tedy pro přežití Evropy a Evropanů důležité vrátit se na mapu světových velmocí a toho dosáhneme jedině jednotou. Tedy by se nemělo usilovat o rozbití EU, ale o její reformaci. A to ve smyslu naplnění základní funkce, tedy zajištění volného obchodu mezi členskými státy, obrana vnějších hranic Evropy a určování zahraniční politiky. Bohužel v současnosti se děje pravý opak. EU kecák jen do vnitřních záležitostí, hranice vůbec nehlídá a v mezinárodní politice je zcela impotentní.
Poznámka "pod čarou": Autor čerstvě obhájil disertační práci a stal se plnohodnotným členem akademické obce. Jeho názor je nejen kvalifikovaný, ale – čehož si zvlášť považuji – napsán srozumitelnou formou.
(Pokračování)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Trochu relaxu před závěrečným finišem v letním semestru. Částečně odzkoušeno (někteří studenti příjemně překvapili), také státnice se už překlopily do druhé poloviny. Protože mám státnice i ve druhé polovině srpna a navíc jedu v srpnu na zahraniční konferenci, musel jsem si část dovolené vybrat v době, kdy se můžeme s kolegy ve zkoušení prostřídat. Spojit dovolenou s pěšími túrami je dobré i proto, že si člověk může promyslet, co musí ještě před prázdninami stihnout napsat a zorganizovat.
Chodili jsme denně přes 10 km + ještě procházky v cílech výletů, což jsou zpravidla menší městečka.
Jeskyně v přírodní rezervaci Zingaro, dost velký kus za Palermem. Kdysi zde žil náš předek
Jeskyně působí impozantně, především však v tomto vedru poskytuje příjemný chládek.
Okolní hory. Zvedají se do mnohem větší výše, než je vidět. Chtěl jsem se vracet horní cestou, ale horko mně v tom zabránilo.
Raději jsem dal přednost koupání v moři. Tam dole je cílová pláž.
