Vize, jakou potřebujeme/168

Vize, jakou potřebujeme/168

Velmi důležitý materiál J. Suka, který byl avizován již na třetím online setkání k pěstování vize. Je o jedné z nejvlivnějších současných "kvazivizí", které zamořily hlavy lidí a které brání racionálnímu pohledu na současnost. Dává odpověď na otázky, co ideově zdevastovalo současnu levici, resp. jak na základě ideových podnětů Franfurtské školy a hnutí Nové levice v roce 1968 došlo k "levicové mixomatóze" Jsem velmi rád, že se ho podařilo dostat mezi prvních 180 pokračování pěstování vize. Text J. Suka od svého odlišuji barvou:

Morganatická koalice jako hlavní zdroj současné tragédie – Část 2.

Jiří Suk

Marxisté - revizionisté jako pionýři tragédie

Kongres Kominterny v roce 1922 si položil otázku, proč první světová válka nepřerostla ve světovou revoluci, ač pro ni byly splněny Marxovy předpoklady. Našel odpověď v tom, že dělníci (vedení tehdejšími stranami) se spojili s národními buržoasiemi. Pro část marxistů se tak dělníci a národy stali podezřelými. Někdy v druhé polovině dvacátých let si Institut für Sozialforschung (rodiště Frankfurtské školy, dále FŠ) udělal výzkumy, které ukázaly, že většina dělníků sdílí (převážně materiální) hodnoty buržoasie a pro věc gruntovní revoluce nejsou použitelní.

FŠ následně vykopla dělníky ze systému, a tím padla celá osa dělník – kapitalista. Zůstal záměr vytvořit fungl novou společnost s novým člověkem a nutnost zadupat starého člověka a starou společnost. Před osiřelými frankfurtisty ovšem zůstal problém, s kým tedy budou dělat tu světovou revoluci, když ne s dělníky. S kým budou bourat systém? Ředitel Horkheimer vypsal neformální interní výběrové řízení na náhradníky za dělníky. Trvalo několik desítek let, než mu Marcuse přinesl na stříbrném podnosu menšiny. Proti dělníkovi stál kapitalista, proti menšinám stojí dominantní křesťanský otec jako univerzální viník. Křesťanský otec (na místě dominantního luteránského otce z třicátých let, kterého znali frankfurtisté, si představuji třeba katolického otce F. L. Věka v Pivcově podání) dle FŠ vedl děti k poslušnosti a úctě k autoritám, a to umožnilo nacistům ovládnout davy a vytvořit systém, který rozběhl holocaust. Tomu je třeba navždy zabránit a zcela přeorat společnost. To, že Hitlera zastavily právě národy, a že někdo takový by dnes projel euroblátem jako nůž máslem, se nehodí do krámu, a proto se to škrtá.

Ze shora uvedené tabulky je vidět, že dělník letěl přes palubu. Spolu s dalšími nečleny klubu vyvolených má sedět v koutě, mlčet a šoupat nohama: samovyvoleným se dělníci hnusí a seznam nevyvolených se stále rozšiřuje. Vyhodit ze systému dělníky a kapitalisty a nahradit je menšinami a křesťanským otcem, to je tedy revize jako hrom. Proto mluvím o marxistech revizionistech. Marxismus - revizionismus frankfurtistického typu vznikl výměnou osy. Cíl zůstal stejný jako u klasických marxistů: překopat civilizaci, nenechat kámen na kameni, vytvořit nového člověka.

Již před Marcusem vyvinula Fraknfurtská škola "kritickou teorii", což je nekritické obviňování naší civilizace lautr ze všeho. Například každý běloch je rasista, i když o tom neví. Téměř každý nezpracovaný heterosexuál je supremacista a tak dále a už to jede. V klubu soudobých amerických šílenců dochází ke sporům o kritéria toho, kdo z preferovaných je preferovanější, když se kříží kritéria. Třeba většinová rasa plus menšinová sexuální orientace a naopak...

Sázka na menšiny proti většinám ovšem implikuje také následnou sázku na "občanskou společnost", na aktivisty, kteří hloupé většině vnucují svou vůli a různými cestami při tom obcházejí demokracii. Dnes jsou nejnebezpečnější globálním superkapitálem placené a organizované neziskovky, které zalasovaly ministerstva, politické strany, služebnou vědu (ta dodává legitimitu čemukoli) a pořádají štvanice na nositele nekompatibilních názorů. Neblahým pionýrem obcházení demokracie podle tohoto frankfurtistického receptu byl u nás Václav Havel.

Marcuse ve svých vynálezech pokračoval. Hlavním cílem je tvorba nového člověka, a té brání paměť. Hlavním konzervátorem paměti je rodina, národ a náboženství. Již v Komunistickém manifestu nacházíme nenávist k rodině, národům a náboženství, takže marxista Marcuse nemusel chodit daleko. Proto chtějí marxisté-revizionisté FŠ typu rodinu rozbít genderem, národy stěhováním a odnárodňovací výchovou. Doutnající zbytky teistických náboženství překryjí světově (vlastně atlanticky) sdíleným vyšším principem klimatickým. Klíčovou postavou při prosazování vyššího principu klimatického do praxe byl úředník OSN Maurice Strong, který hledal sjednocující princip lidstva. Ideální by byli bývali mimozemšťané, ale protože nebyli po ruce, vyšlo mu klima. Z vyššího principu se rychle stal nižší princip sloužící přesouvání peněz z kapes většiny do kapes menšiny a k legitimizaci světovlády pomazané menšiny.

Klimatická akce rozhodně neohrožuje sebe samu vlastní účinností a poklesem antropogenních emisí skleníkových plynů, natožpak poklesem koncentrace CO₂ v atmosféře. Blíže o zvyšujích snižovačkách zde: elektromobily a vodík.

Finanční zdroje získané klimatickou akcí slouží nejenom ekologicko-průmyslovému komplexu, ale také místním kompradorům, síti malých podílníků, kteří se podílejí na implementaci pokrokových (označených jako pokrokové a subvencovaných z kapes neúčastníků zájezdu) klimatických technologií a klimatičtí kompradoři se tak stávají politickými oporami a kariérními závisláky systému. Další část kompradoriátu se živí psaním o vyšším principu klimatickém. Ložiska celému systému promazává indoktrinizující školství.

K tomu:

Nejdůležitější je vždy vyhmátnout to klíčové. J. Suk velmi správě a velmi přesně ukazuje, že základem destrukce byla sázka ne menšiny. Tak trochu to vycházelo ze znalosti samotného zrodu Marxova učení – hledání vize a cesty k jejímu naplnění na základě "plné emancipace", tj. společnosti, ve které by nedocházelo k žádné diskriminaci. V čem je odlišnost interpretace, kterou dala Fraknfurtská škola od Marxova pojetí si ukážeme v další části.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Měl jsem akci v hotelu  Internacional a napadlo mě vyjet sedmnáctkou od Národního divadla do Kobylis, autobusem přijet k hornímu vstupu do Botanické zahrady, projít si jí v době jejího plního rozkvětu, projít se kolem ZOO u Vltavy, nasednout na převoz, přejet na druhý břeh a už jsem na místě. Skvělé. Vřele doporučuji.

Jeden z nejhezčích výhledů z Botanické zahrady nad Trójou. Dobře je vidět lávka na Trójský ostrov, Stromovka, zámeček místodržícího, v dálce údolí Vltavy, vlevo nad ním Točná, Šance a Závist (kdo má dobré oči, uvidí na již postavenou rozhlednu, která tam nemá co dělat).

Kytičky neuvěřitelné barvy. Jsou vedle vnějšího skleníku kousek od vchodu.

Jezírko u mokřadu osídlily želvy. Je jich tu několik. Loni tu bylo plno žab.

U jezírka je spousta masožravých kytek, ale návštěvníci z řad homo sapiens sapiens se jich nemusejí bát.