Vize, jakou potřebujeme/158

Vize, jakou potřebujeme/158

Pro sdružení Kudy z krize zpracoval J. Šulc rozbor "konkurenční vize", která získala název "Druhá transformace". Příslušné materiály jsou ke stažení zde (proloženě je původní text "Druhé transformace", který J. Šulc analyzuje:

https://druhaekonomickatransformace.cz/

Přemítání nad textem "Druhé transformace" – 7. část

Jaroslav Šulc

B.3 Udržitelnost

Pracující a kapitál

Úprava právního a daňového rámce pro zaměstnanecké akcie stimulující k participaci zaměstnanců na kapitálových výnosech podniků jako nástroj motivace a sociální koheze.

Jsme na velkých rozpacích, byť myšlenka to není nová, ale zkušenosti rozpačité – diplomaticky řečeno. Ale pokud jde o nadpis – téma Pracující a kapitál – to je přece nepoměrně širší, než jen problematika zaměstnaneckých akcií.

Green Deal jako příležitost

Je třeba vyjednat parametry reflektující výchozí podmínky a možnosti České republiky.

Vytvořit kompetenční centrum zodpovědné za efektivní exekuci Green Dealu a koordinaci státních institucí, sdílení know-how a následnou informovanost podnikatelské sféry.

Přehlédněme fakt schválení Green Dealu (GD) v orgánech EU a tvařme se, že stojíme před jeho rozpracováním a novelizací – což jistě lze předpokládat. To ovšem evokuje spoustu otázek, například:

1. Jaké změny v GD vyvolají závěry konference v Glasgow?

2. Průchodnost cílů GD je kriticky závislá na splnění kritérií efektivnosti tohoto megapodnikatelského záměru EU (byť ve středně dlouhém časovém horizontu). Ke zpracování takové feasibility study, tedy komplexní studie proveditelnosti, což je nejvyšší stupeň forenzní analýzy investičního/podnikatelského záměru, jejíž součástí je nejen

3. a) textová analýza projektu, obsahující předpověď stability projektu v čase v závislosti na statisticky významných předpokládaných změnách klíčových parametrů, ale i

4. b) zdůvodňující/argumentační část, opírající se o věrohodná data/informace/ukazatele

však zatím nedošlo!

Jestliže je jádrem Green Dealu všeobecné úsilí o významné snižování emisí skleníkových plynů (k čemuž se evropské vlády již zavázaly), tak se zatím mlčky předpokládá, že tyto vlády budou mít také exaktní nástroje k ovlivnění jak podnikatelské sféry, tak i domácností v požadovaném směru. Jinými slovy vlády (vyčleněné vládní organizace) budou muset mít k dispozici koherentní soustavu vnitřně konzistentních, jednotných, oborově strukturovaných metod a hodnot resp. definic ukazatelů a metodiky jejich výpočtu. Tato soustava, vytvořená na základě dostupných vědeckých poznatků, musí poskytovat zcela spolehlivá kritéria měření a hodnocení míry úspěšnosti zvolených strategií. Nutně proto musí splňovat podmínku obecné akceptovatelnosti (nesmí být odmítnuta ani v jednotlivosti, ani vcelku třeba na základě soudního rozhodnutí libovolného stupně v kterékoliv členské zemi EU).

Jestli se v tomto smyslu běžně hovoří například o dopadu jednotlivých hospodářských aktivit v celém jejich spektru na sytost a délku uhlíkové stopy (počínaje spalováním fosilních paliv při výrobě energie přes automobilismus a konče exhalacemi metanu při chovu hospodářských zvířat), pak nepůjde jen o vyčíslení přímých/bezprostředních dopadů každé z těchto aktivit, ale nutně o kvantifikaci dopadů subdodavatelských i odběratelských, tj. komplexních dopadů vyvolaných/zprostředkovaných. A tyto druhé mohou být často až násobně vyšší, než ty přímé (viz teorie Leontievových multiplikačních řetězců). Přirozeně vyjádřeno v ukazatelích naturálních i peněžních. A takových úskalí realizace cílů Green Dealu je nepoměrně více.

(Pokračování)

K tomu ode mě:

Od manažerů (a manažerů v naší zemi tím spíše) bych čekal orientaci na inovace, které:

1. Šetří zdroje, přitom radikálním způsobem. Ale v materiálu například vůbec nejsou zmíněny nanotechnologie, oblast bezprostředně související s úsporou zdrojů, přitom v této oblasti jsme skutečně velmocí.

2. Vedou k proměně lidských potřeb ve směru produktivní spotřeby, tj. těch potřeb, které přinášejí plnější prožití lidského života a současně je jejich uspokojování spojeno s tvorbou nejvýznamnější ekonomického zdroje.

Green Deal je poměrně hloupý pokus řešit úřednickými nástroji formou restrikcí to, co by měli manažeři řešit inovacemi. Ale patrně i v oblasti vrcholového řízení firem působí nejen inovátoři, ale i obyčejní úředníci.

A k tomu trochu inspirující přírody:

Divoká Šárka. Nedovedu si představit jaro be zní. Jedna z nejkratších procházek v tomto rozsáhlém areálu - od parkoviště u Džbánu přes Dívčí skok, Kozákovu skálu, přes hráz nádrže Džbán, údolím divoké Šárky kolem hospůdky Dívčí skok a o kousek dál zase nahoru k parkovišti.

Pohled od Dívčího skoku na údolí Divoké Šárky.

Pohled z Kozákovy skály na protější Šestákovu skálu.

Vodní nádrž Džbán.

Pohled z údolí Šáreckého potoka na část Kozákovy skály.