Vize, jakou potřebujeme/159

Vize, jakou potřebujeme/159

Pro sdružení Kudy z krize zpracoval J. Šulc rozbor "konkurenční vize", která získala název "Druhá transformace". Příslušné materiály jsou ke stažení zde (proloženě je původní text "Druhé transformace", který J. Šulc analyzuje:

https://druhaekonomickatransformace.cz/

Přemítání nad textem "Druhé transformace" – 8. část

Jaroslav Šulc

Vzdělání je základ

Modernizace základního a středního vzdělávacího stupně v souladu se "Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+".

Zvýšení kvality a konkurenceschopnosti vysokého školství prostřednictvím úpravy jejich správy a řízení včetně posílení pravomocí a odpovědností rektorů a správních rad.

Systémová podpora rekvalifikačních programů v rámci celoživotního vzdělávání umožňujícího adaptaci na rychle se měnící podmínky světa.

Zde platí jednak to, co již bylo řečeno výše v pilíři Udržitelnost, jednak je nutné si ujasnit, zda nejde jen o opakovaný námět podřídit rozhodování akademických řídících pracovníků zájmům zástupců byznysu, kteří by zasedli v ještě větším počtu než dnes v akademických institucích. Tím se nemyslí firemní vysoké školy typu ŠKODA AUTO Vysoká škola, což je česká soukromá vysoká škola neuniverzitního typu, kde je to naopak namístě. Aniž bychom jakkoliv zpochybňovali potřebu sepětí teorie a praxe (právě naopak), tak je třeba se současně vyhnout extrému, kdy by snad významná část veřejných financí měla protékat přes kapitolu školství formou nepřímého sponzorství k těm firmám, jejichž zástupci zasednou v dozorčích orgánech univerzit.

K tomu ode mě:

Patrně každý, kdo si přečte část hrdě nazvanou "Vzdělání jako základ" bude zklamán tím, jak je odbyta. Tváří v tvář úpadku celého vzdělávacího systému si autoři jen přihřívají svoji polívčičku ("posílení pravomocí a odpovědností rektorů a správních rad") a obsahově se odvolávají na úřednický dokument nevalné kvality. Vůbec neřeší otázku, jak vytvořit motivace ke zvýšení uplatnitelnosti absolventů finálních stupňů vzdělávacího systému na profesních trzích, a to jak pokud se týká primárního, tak i celoživotního vzdělávacího systému.

Závěrem: Jakkoliv je možné se na řadu námětů na podobu druhé transformace dívat s neskrývanými sympatiemi, je třeba se nejdříve ptát, kdo a co autorům "Výzvy 32" už déle než čtvrt století brání implementovat tyto a další modernizační impulzy?

Přece nestačí jen nostalgicky povzdechnout nad tím, kam jsme se to až dostali po dobu trvání první transformace v rámci globalizované ekonomiky, jejíž fungování je ostatně posvěceno tak vzývanou Evropskou unií, ale při navrhování výše citovaných opatření by bylo žádoucí doložit očekávané efekty z diskontinuity druhé a první transformace. Tedy říci, co vše je třeba udělat pro to, aby jejich realizace měla tu sílu skutečně změnit naše dnešní nedůstojně podřízené postavení v rámci existující "dělby práce” mezi centrem a periferií.

K tomu ode mě:

Velmi přesně napsané celkové stručné hodnocení "Druhé transformace". Pro pěstování naší vize je důležité si zásadní "konstrukční" nedostatky tohoto pokusu uvědomovat a poctivě se s nimi vyrovnat. "Živé jádro vize" (tj. to, co je nejdůležitější a sdílení čeho je nezbytnou podmínkou toho, aby vize neskončila s šuplíku) musí obsahovat permanentní zpřesňování odpovědi na otázky:

- V jakém historickém kontextu se nacházíme a v jakém kontextu změny proběhnou?

- Kdo je subjektem změn, tj. komu je vize určena, komu pomůže sehrát jeho roli?

- Na čem to vázne, tj. čím je dána polarita mezi těmi, kteří mají zájem změny realizovat, a těmi, kteří jim brání?

Tj. jde o triádu ZMĚNA-SUBJEKT-POLARITA, aby byla šance na to, že vize je schopna něco ovlivnit.

(Pokračování dalším tématem)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Divoká Šárka. Nedovedu si představit jaro be zní. Jedna z nejkratších procházek v tomto rozsáhlém areálu - od parkoviště u Džbánu přes Dívčí skok, Kozákovu skálu, přes hráz nádrže Džbán, údolím divoké Šárky kolem hospůdky Dívčí skok a o kousek dál zase nahoru k parkovišti.

Jedna z nejhezčích partí údolí Šáreckého potoka.

Pohled na další část Kozákovy skály zdola.

Mytický Áron. V údolí Šáreckého potoka roste poměrně hojně.

Pohled na Dívčí skok zdola.