Vize, jakou potřebujeme/145

Vize, jakou potřebujeme/

V rámci pěstování vize jsem (jako na jednom z výstupů) začal s naším týmem při VŠFS pracovat na odborné monografii, která se bude zabývat metodologickou roli vize, naváže přitom na sedm předcházejících výstupů z let 2014 až 2022, které jsou online přístupné. Doufám, že monografii dokončíme během léta. Kdo má zájem, může se k našemu týmu přidat přidat. Pracovní verzi monografie, tak jak je postupně zpracovávána odlišuji barvou a případně doplním poznámkami.

Funkční vize jako předpoklad využitelnosti

výsledků věd o společnosti – 4. část

2.4. Konkretizace obecné struktury vize

Podrobnější představa o struktuře vize musí vycházet z jejích specifických charakteristik, z toho, čím se dané vize liší od ostatních, co je jejím základem. V našem případě se jedná o předpoklad, že:

1. Nazrál čas (z hlediska možnosti i nutnosti) pro realizaci přeměn srovnatelných (ale ještě výraznějších), než k jakým došlo v rámci průmyslové revoluce, kdy se prosazuje jako dominantní sektor odvětví produktivních služeb, služeb spojených s nabýváním, uchování a uplatněním lidských schopností.

2. Příčinou současných problémů je pokračování setrvačného vývoje v podmínkách, kdy jak vnější podmínky (přírodní prostředí), tak i vnitřní podmínky (vývoj společenských vztahů i hodnot) takové pokračování neumožňují.

Na výše uvedenou základní charakteristiku vize navazují následující otázky, na které je nutné odpovědět:

1.

Proč vize koncipovaná na tomto základě je obecnější než ostatní vize, v čem je jejich přesahem?

2. Řeší přechod ke společnosti, jejímž dominantním sektorem je sektor produktivních služeb jak problémy vztahu člověka k přírodě, tak i vztahů uvnitř společnosti?

3. V čem je z ekonomického hlediska (z hlediska globální konkurenceschopnosti) ekonomika založená na produktivních službách efektivnější?

4. Umožňuje ekonomika založená na sektoru produktivních služeb trvalou udržitelnost ekonomického růstu, resp. neomezený adynamický ekonomický růst?

5. Co brání změnám spojených s růstem role sektoru produktivních služeb, resp. kdo upřednostňuje výhody plynoucí mu ze současného stavu před podporou nezbytných změn?

6. Jaké reformy na podporu růstu role sektoru produktivních služeb lze provést? 

S výše uvedeným pojetím změny, o kterou jde a která je pro specifikaci vize, kterou se zabýváme, klíčová, souvisí situování nejvýznamnějších reforem do oblasti systémů sociálního investování a sociálního pojištění (zejména vzdělání, péče o zdraví, penzijního systému). Jde o komplex reforem, které umožní:

- Podstatným způsobem zvýšit kvalitu vzdělání z hlediska absolventů systému vzdělávacích služeb, a to jak z hlediska prvotního vzdělání, tak i celoživotního vzdělávací upgrade.

- Podstatným způsobem zvýšit kvalitu zdravotní péče z hlediska dlouhodobého uchování fyzických i psychických schopností.

- Motivovat člověka k racionální volbě dráhy profesionálního růstu a celoživotního uplatnění, návazně na to i k prodloužení doby jeho produktivního uplatnění spojeným s postupným rozvolňováním výdělečných aktivit.

2.5. Nejdůležitější dimenze vize: Od teorie k praktickému uplatnění

Nejdůležitější dimenzí vize je teoretické podchycení vztahu mezi pěstováním vize a její realizací, cestou k tomu, aby napomohla řešení těch problémů, s nimiž je nutné se vyrovnat, pokud chceme předejít krizovým situacím, případně katastrofám či zániku. Doposud problémy dramatičtěji narůstají, než se je daří řešit.

Důraz na teorii při podchycení vztahů mezi pěstováním vize a její realizací je oprávněný, protože se jedná o problematiku složitou a laickým přístupem nezvládnutelnou. Zde je vhodné mít na mysli:

1. Realizace vize jejím sdílením, tím, že se vytvoří podmínky pro týmovou spolupráci při jejím pěstováním. Pokud vize není schopna ovlivnit ani ty, kteří si uvědomují její význam, pak nemá ani šanci něco ovlivnit.

2. Proto je velmi důležité věnovat pozornost tomu, co vytváří překážky pro vzájemné názorové obohacování těch, kteří si význam vize uvědomují, a mají zájem na jejím pěstování. Zvláštní pozornost si zaslouží:

- Identifikování stereotypů, které blokují pochopení některých důležitých prvků vize, invencí se kterými vize přichází apod.

- Identifikování těch prvků vize, které jsou náročné pro pochopení, zejména pokud člověk nemá dostatečnou průpravu.

(Výše uvedené je důležité rozlišovat – stereotypy jsou aktivním prvkem bránícím pochopení toho, co je nutné pochopit, obtížně srozumitelné invence, s nimiž vize přichází, si vyžadují aktivitu zejména ze strany toho, kdo s nimi přichází; souvisí to mj. s tím, že součástí vědecké práce je i popularizace.)

3. Při pěstování vize musí neustále docházet k průběžné konkretizaci odpovědi na otázku, kdo je hlavním subjektem, kterému je vize určena, a kdo jsou jeho spojenci.

4. V rámci toho je nutné vidět i vývoj vztahů mezi občanskou společností a institucionálním systémem.

5. Důležitým mezičlánkem mezi pěstováním vize a její praktickou realizací je rozpracování komplexních reforem v těch oblastech (systému sociálního investování a sociálního pojištění), které bezprostředně ovlivňují produktivní služby, jejich možnost získávat prostředky pro svůj rozvoj na základě podílu a ekonomických efektech, které jejich působení má. (Jakkoli jsou dnes aktuální například problémy v oblasti energetiky, potravin, bezpečnosti, pěstování vize se musí strategicky orientovat na komplexní reformy podporující produktivní služby.)

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Udělal jsem si malou procházku kolem Ledárny v Bráníku a nečekaně jsem našel obrovského měkoučkého sírovce. Přes dva kilogramy.

Půlka půjde do octa k májovkám (jsem zvědav, jak bude kombinace chutnat, nejdříve to vyzkouším v malém), druhá půlka bude osmažena na sádle. Část s ním se špagetami a sýrem hned, část si zamrzím.

Patrně největší prolézačky a skluzavky pro děti v Praze.

Procházka byla nádherná. Tolik lidí jsem ani nečekal:

Tady se pilně trénuje.

Lama a osel (slepice a kozi nepočítám) jsem v jedné ohradě ještě nikdy neviděl.