Vize, jakou potřebujeme/144

Vize, jakou potřebujeme/

V rámci pěstování vize jsem (jako na jednom z výstupů) začal s naším týmem při VŠFS pracovat na odborné monografii, která se bude zabývat metodologickou roli vize, naváže přitom na sedm předcházejících výstupů z let 2014 až 2022, které jsou online přístupné. Doufám, že monografii dokončíme během léta. Kdo má zájem, může se k našemu týmu přidat přidat. Pracovní verzi monografie, tak jak je postupně zpracovávána odlišuji barvou a případně doplním poznámkami.

Funkční vize jako předpoklad využitelnosti

výsledků věd o společnosti – 3. část

2. Struktura vize

Z hlediska metodologických funkcí vize má teoreticky podložená představa o její struktuře zásadní význam. Musí umožnit:

1. Zařazení místa jakéhokoli prvku vize do určitého místa v její struktuře.

2. Využití teoretických východisek obsažený ve vizi k tomu, aby byl prvek vize dostatečně kompletní, tj. byl začleněn do všech významných kontextů, které jsou ve verzi obsaženy.

Strukturu vize je nutné chápat jako vícedimenzionální a do každého prvku vize se tato vícedimenzionalita promítá.

2.1. Obecná struktura vize

Zde uvádíme to, co by měla obsahovat každá dostatečně komplexní vize.

V prvním přiblížení lze rozlišit tři úrovně vize:

I. úroveň: Jádro vize dané triádou ZMĚNA-SUBJEKT-POLARITA, tj. o jakou změnu z hlediska historického vývoje jde, kdo je schopen tuto změnu provést (kdo je tvůrcem i adresátem vize), kdo a proč změně brání.

II. úroveň: Resortní rozvinutí vize, tj. konkretizace vize na jednotlivé oblasti společenského života, které jsou pro realizaci změny nezbytné.

III. úroveň: Přesahy vize do oblastí, které zvyšují přitažlivost vize (například odpověď na otázku, v jakém světě žijeme z hlediska existenciální otázky smyslu žití a smyslu bytí.

Pokud má vize "fungovat" (být rozvíjena, konkretizována a hlavně sdílena). Z tohoto hlediska lze uvažovat tyto dvě dimenze:

1. Úrovně prezentace vize: Od té nejstručnější pro "krátké čtení" a pro nejširší veřejnost, laickou i odbornou. Z tohoto hlediska lze uvažovat:

- Základní teze.

- Stručný výklad základních prvků vize.

- Podrobné rozvedení vize, které může mít podobu populární či teoretické monografie.

- Vyústění vize do populárních či odborných článků, pojednání apod.

2. Úrovně sjednocení alternativ: O té, která vyjadřuje to, na čem se všichni (či velká většina) shodují, až po vymezení nejdůležitějších sporných alternativ, tj. toho, na čem se shodujeme, že se zatím neshodujeme, ale o čem je nutné vést kvalifikovaný spor. Vědět, na čem se neshodujeme, ale potřebujeme shodnout je mimořádně důležité, aby vize "žila" a mohla plnit svoji roli.

2.2. Za relativně samostatné součásti vize lze považovat:

To, co by ve vizi mělo být obsaženo, i když se jednotlivé body mohou překrývat.

1. Individuální motivace k aktivnímu sdílení vize (tj. nejen "souhlasu" s ní, ale osvojování, podílu na rozvíjení a konkretizaci, získávání dalších osob k jejímu aktivnímu sdílení a samozřejmě zapojení se do její realizace. Jde o to, aby osvojování vize bylo integrální součástí rozvoje osobnosti toho, kdo ji vzal za svou vlastní).

2. Vyjádřené současné reality z nadhledu, tj. pochopení obsahu historické změny, která probíhá, tj. toho, proč se problémy hromadí a proč se je nedaří řešit. To je velmi důležité pro správnou orientaci v turbulentním dění, sjednocování dílčích pohledů, ale v návaznosti na předešlé i pro dostatečnou motivaci k individuální aktivitě.

3. Program komplexních reforem, tj. toho, jak problémy řešit. Program, který vychází ze vzájemné provázanosti reforem i řazení kroků nezbytných k jejich realizaci. Teprve pokud máme i tento bod, můžeme hovořit o dostatečně ideové převaze.

4. Vymezení základní polarizace doby, tj. kdo a proč (svojí pozicí, zájmy, ideologií) stojí na straně uchování příčin problému, jejich prohlubování a vyostřování, kdo je subjektem schopným dějinné úskalí překonat.

5. Identifikování subjektu změn, tj. toho, na koho se vize obrací, koho svým ideovým nábojem jako subjekt schopný změny realizovat, spoluvytváří, a to včetně jeho z nejvýznamnějších aspektů formování subjektu změn – vymezení hegemona a jeho spojenců.

6. Monitorování a analýza reality vyúsťující v aktuální návrhy na to, co udělat, tj. srozumitelně s oporou ve vizi neustále a srozumitelně ukazovat, jak obecné problémy souvisejí s tím, co se právě děje, kdo je kdo, jaké samozřejmé kroky lze učinit, proč jsou odmítány. Zde musí vize prokázat svou sílu a je oblast, ve které získává své aktivní příznivce.

7. Vyjádření vztahu dané konkrétní vize ke srovnatelným či příbuzným vizím, tj. zohlednění aspektu konkurence vizí v daném komunikačním prostoru.

2.3. Významnou podporou vize může být:

1. Prokazatelný přesah v oblasti základní teorie, který navazuje na stávající teorii, ale obsahuje významné prvky nového paradigmatu, což ti, kteří jsou špičkami v příslušném oboru i v navazujících oborech, poznají. Je to silný trumf. Protože každá teorie i přesah poznání na její úrovni je dobově podmíněn, nejen se jen o "podpůrný" faktor, ale i o kritérium, zda je vize budována správně.

2. Širší pohled na svět, ve kterém žijeme, který vychází z nejnovějších poznatků věd o přírodě. Náš svět má neomezenou možnost vzestupného vývoje a tuto možnost neomezeného vývoje lze s trochou vědomostí pochopit, což má značný motivační význam. Ne náhodou ve všech obdobích nástupu rekce, snahy zastavit vzestupný vývoj rostla agresivita tmářství. Proto také chápu tento bod nikoli jen jako významně podporující, ale jako důležitou součást vize.

3. Navržení způsobu zapojení do tvorby a realizace vize těch, kteří něco umí, konkrétně tvůrčích mezigeneračních týmů, jejichž role na jedné straně poroste, na straně druhé ti, kteří v nich působí, budou stále více potřebovat oporu v dobré vizi.

(Pokračování)

K tomu:

Nejčastější námitkou, se kterou se setkáváme, je, že takto pojatá vize "je příliš složitá", že "lidé tomu neporozumí", "lidé chtějí jednoduchá řešení" apod. Ano. S těmito a podobnými názory se lze často setkat. Zde je potřeba uvědomovat si to, že na jedné straně je důležité formulovat co nejjednodušší prezentaci vize, ale "nevykleštit" z ní to nejdůležitější (to, co ji dělá oporou pro orientaci při řešení současných problémů), na druhé straně využít všechny možnosti jejího rozvinutí do co nejplnějšího zobrazení současné reality. A to je pochopitelně jak umění, tak i dřina.

A k tomu trochu inspirující přírody:

Udělal jsem si malou procházku kolem Ledárny v Bráníku a nečekaně jsem našel obrovského měkoučkého sírovce. Přes dva kilogramy.

Půlka půjde do octa k májovkám (jsem zvědav, jak bude kombinace chutnat, nejdříve to vyzkouším v malém), druhá půlka bude osmažena na sádle. Část s ním se špagetami a sýrem hned, část si zamrzím.

Obnova Barrandovských teras je konečně v dohlednu. Architektonicky vypadá nové pojetí zajímavě.

Tady je ten krasavec sírovec.

Odud se vyráží na sportovních lodích.

Jeden z nejlepších stánků s pivem. Několik druhů včetně nefiltrované Mouchy, ale nefiltrovaná čtrnáctka je ještě lepší. Pivo je z malého pivovaru v Řeporyjích. Doporučuji vyzkoušet.