Vize, jakou potřebujeme/140

5. květen 2022 | 00.01 |

blog ›

Vize, jakou potřebujeme/141

Vize a teorie? Mezi Skyllou a Charybdou

V uplynulých dnech jsem uveřejnil (a ještě uveřejním) široké spektrum ohlasů na pěstování vize a vstupů do pěstování vize. Ze všech považuji za jeden z nejdůležitějších tento:

Marian Svetlik:

Z pohledu širšího/masovějšího pochopení Richtova díla je také důležité to, co v závěru příspěvku píše RV - aby vize byla pochopena, musí být formulována nejenom věcně správně, ale i čitelně. A tuto vlastnost (alespoň) výše uvedené citace nemají. Je to příliš "vědecké, akademické", prostě se to čte alespoň pro mne, jako laika, hodně těžce. Podobným jazykem formulovanou (třeba i naši budoucí) vizi, ať by byla jakkoliv správná, "číst nikdo nebude".

Ne, že bych s ním souhlasil. Dokonce bych řekl, že s ním bytostně nesouhlasím. Ale je nutné ho respektovat. Při pěstování vize se z tohoto hlediska nacházíme mezi Skyllou a Charybdou:

- ("Skylla"): Když příliš zabrousíme do teorie, velká část laické veřejnosti (laické z hlediska tvorby vize, mezi touto částí veřejnosti jsou i špičkoví odborníci třeba z oblasti energetiky, onkologie či jiných společensky významných profesí) nebude formulacím dostatečně rozumět, nezaujmou ji, nebude pro ni vize (průběžně dosahované výsledky jejího pěstování) přitažlivá.

- ("Charybda"): Když budeme používat pojmy, na které je laická veřejnost zvyklá, když se budeme držet šablon a stereotypů běžného uvažování, můžeme servírovat líbivé formulace, některé možná i zaujmou, pokud budu obsahovat nálož provokace či drsnější kritiky, apel na hodnoty či národ, ale bude to jen jeden z mnoha jepičích pokusů, z nichž pochopení cesty, změny, o kterou jde, toho, co je potřeba dělat, čím začít a čím pokračovat, nevzejde.

Je to problém zásadní a není to jen o marketingu či přitažlivém stylu výkladu..

Tento problém si uvědomuji jako fakt a uvítám radu, jak se s ním vyrovnat. Jak zpopularizovat pochopení změny, o kterou jde, a význam pochopení změny, o kterou jde?

Budu konkrétní. Jde o to, jak sdělit obsah textu, který uveřejňuji v následujícím rámečku, tak, aby byl laickému čtenáři srozumitelný a aby byl pro něj přitažlivý:

1. Rozvoj lidských schopností = zvyšování inovačního potenciálu společnosti.

2. Základem šetrného vztahu k přírodě (obnovy a uchování kvality životního prostředí, radikálního snížení zátěže přírodního prostředí vyčerpáváním surovin i jeho znečišťování) je dostatečně intenzívní tok inovací, dostatečná hustota inovačních vln.

3. Inovace jednak snižují spotřebu přírodních zdrojů i zátěže přírody (a to limitně až k nule), jednak umožňují alternovat lidské potřeby (od konzumních, zatěžujících přírodní prostředí, k produktivním, které jsou nejen základem inovačního potenciálu, ale mnohem více obohacují reálnou prožitkovou náplň člověka, aniž by měly negativní dopad na životní prostředí).

4. Cesta k takovéto ekonomice předpokládá komplexní reformy tam, kde dochází k nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností (výchova, vzdělání, kultura, péče o zdraví apod.), tj. reformy systémů sociálního investování a sociálního pojištění (financování vzdělání, péče o zdraví, penzijního systému apod.) zaměřené na vytvoření účinných motivací všech zúčastněných subjektů k využívání potenciálu každého člověka, který je mu dán přírodou.

5. Konkrétně (v komplexních reformách) jde o to, aby investiční příležitosti spojené s nabýváním, uchováním a uplatněním schopností, kterými každý člověk disponuje od přírody, byly využívány podle míry jejich výnosnosti (a tím byla omezena destrukční role pozičního investování, jejímž důsledkem je segregace společnosti zvyšující nerovnost příležitostí), což by mimo jiné vedlo i ke snížení negativních dopadů existence oligarchů (kteří nejsou jediným problémem pocházejícím z nadvlády pozičního investování).

6. V těchto podmínkách se bude postupně proměňovat celý ekonomický systém v ekonomiku, jejímž dominantním sektorem bude sektor produktivních služeb, sektor zaměřený na nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností, sektor zásadním způsobem zvyšující inovační potenciál společnosti.

7. Jedná se o změnu srovnatelnou s průmyslovou revolucí, ale ještě výraznější, změnu, která bude po dlouhé období probíhat v různých zemích různě, změnu, do které se budou promítat dynamicky se měnící vztahy mezi zeměmi.

8. V rámci rodícího se sektoru produktivních bude nejdynamičtěji růst (až na úroveň 90 %) ta oblast produktivních služeb, ve které bude probíhat profesní příprava odborníků pro působení v oblasti produktivních služeb (podobně jako v období průmyslové revoluce rostla rychleji ta oblast rodícího se průmyslu, který vyráběl výroční prostředky pro výrobu výrobních prostředků).

9. Jedním z aspektů proměny ekonomického systému bude, že v ekonomice založené na produktivních službách jako dominantním ekonomickém sektoru nalezne uplatnění každý člověk, každý bude přínosný svou individualitou, v níž se neopakovatelným způsobem zrcadlí jsoucno.

O jedné z možnosti vím, ale o tom až v příštím pokračování.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Společenská akce v hotelu Internacional (uprostřed obrázku, v zákrytu s Pražským hradem) mně umožnila menší procházku na Babu a okolí. Podvečerní sluníčko krásně obarvilo výhledy.