Vize, jakou potřebujeme/136

Vize, jakou potřebujeme/136

Konečně jsem se dostal k podrobnějšímu prostudování podnětů a příspěvků k pěstování vize (musel jsem dokončit některé příspěvky na konference a paralelně jsem rozjel práci na monografii k metodologické roli vize, což považuji za velmi důležité). Zde jsou vybrané komentáře:

Radovan Přikryl

Konečně jsem se dostal ke čtení Vaší sumarizace práce na Vizi. Měl jsem původně ideu, že si to celé v klidu přečtu, abych nasál diskusi a vytvořil si komplexnější názor, ale narazil jsem na problém. Diskuse má charakter spíše základního výzkumu, než aplikovaného, jak někdo celkem trefně tyto pojmy použil.

Výzkumem a vývojem se zabývám v soukromém sektoru hodně dlouho a spolupráce s akademickou sférou byla přínosná právě u toho základního výzkumu. V oblasti aplikovaného výzkumu jsme se spoléhali spíše na vlastní síly, i když postupem času se spolupráce s univerzitami rozšířila i v této oblasti. Je to hlavně o lidech a jejich osobním nastavení.

Práce na Vizi je dle mého názoru spíše zaměřena na základní výzkum a to není moje zaměření, nemohu bez studia odkazů konstruktivně reagovat.

Rozhodl jsem se tedy, že Vám pošlu jen bezprostřední poznámky k některým pasážím, které mě oslovili. Můžeme je brát jako amatérské komentáře a nechám na vás, zda Vám k něčemu budou. Budu pokud možno co nejstručnější.

Ad Vize/ 4 Příčiny problémů

Co je příčinou současných problémů = úpadek hodnotového systému společnosti (nepsaných morálních standardů budovaných mnoha generacemi)

Co je příčinou toho, že se současné problémy nedaří řešit = Lidé jsou velmi rozdílní, což je pro rozvoj přínosné, ale chybí nějaká společná motivace proč ověřený hodnotový systém dodržovat. Následkem toho dochází k prosazovaní více individuálních zájmů, než společenských.

Ad Vize 14/ Karel Hais - Komunitarismus

Zažil jsem několik vícegeneračních týmů vytvořených z různých firem za účelem prosazení inovačního potenciálu a dosažení pozitivních změn pro zúčastněné společnosti. K prosazení navržených cílů došlo v případech kapitálového propojení firem a stanovení pravomocné osoby nebo skupiny, která může prosazovat změny.

Zesíťování komunit disponujících dostatečným potenciálem k prosazení změn je hezký cíl. Otázkou je, co to je dostatečný potenciál. Všechny komunity by mělo něco nosného spojovat a jejich rozdílnost by se zesíťováním měla zefektivnit.

Ad Vize /15 Ladislav Žák

Synergie rozumu (schopnost horizontálního i vertikálního myšlení), citu (motor všech změn) a víry (pokora a snaha po nalezení společně prospěšného řešení).

Co by mělo být obsahem víry (např. vize 20 - hodnotový systém, morálka, náboženské ideály proti rozvoji společnosti). Prosadit ve skupině lidí nějaký nový proces vyžaduje hodně energie, dostatek kvalifikovaných lidi na správných místech a schopnost skupiny poučit se z chyb. Domnívám se, že žijeme v oblasti, kde byly stovky let prosazovány hodnoty křesťanství a lidé se těmito hodnotami v mnoha případech řídí, aniž by to věděli. Bylo už mnoho práce uděláno. Otázkou je, jak předávat tyto hodnoty dál, když náboženství není v období klidu a blahobytu v kurzu.

Ad Vize /24 Vladimír Rudolf a Vize/25 Štěpán Forgač

Oba zmiňují, že změnám bude bránit mocná síla a bez dostatečně silného spojence nebude možné vizi prosadit. Bez takového spojence je zde velké riziko, že práce na Vizi nebude mít požadovaný efekt.

Ad Vize 28 / Skepse Jiřího Benesche

Přiznám se, že podobné skeptické připomínky mám od začátku. Jenže nadávat a proklínat temnotu nic nepřinese a seznamování se s názory mnoha lidí v rámci tvorby Vize může nějaký posun přinést. Aby tomu tak bylo, silný partner bude třeba a ten musí dostat něco, co jej osloví. V jistém okamžiku se muset nějaká verze Vize uvolnit a dále na ní pracovat.

Dostal jsem se teprve k Vizi 28.

K tomu ode mne:

Moc děkuji, taková reflexe je velmi důležitá. Myslím, že zaujme i autory těch příspěvků, na které je reagováno.

Vím, že některé prvky vize sahají až do oblasti velmi obecné teorie. Ovšem platí, že pokud problém nevyřešíme (a ještě před tím neidentifikujeme) na té (obecné) úrovni, na jaké vznikl, nenajdeme ani cestu jeho řešení. Spojení obecné roviny a konkrétna i prostě musíme "protrpět", jinak se nevymaníme za setrvačného uvažování a vše bude jen jedním z dalších neúspěšných pokusů. Proto považuji za tak důležité domyslet, co znamená to, že stojíme na pokraji změn obdobných průmyslové revoluci (ještě převratnějších), stojíme u zrodu nového ekonomického sektoru (produktivních služeb). Základní či obecná teorie? – Ano. Ale bez ní to nejde.

(Pokračování dalšími komentáři)

A k tomu trochu inspirující přírody:

O prvním povelikonočním víkendu jsem dělal "převozníka" mezi Prahou, Chrudimí a Brnem. Využil jsem toho k malé procházce u Žďáru nad Sázovou. Místo určitě poznáte už podle prvního obrázku.

Zašel jsem i do areálu zámku, ve kterém je bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Mikuláše. Právě zde probíhá oprava unikátních varhan, viz:

https://operaplus.cz/ve-zdaru-nad-sazavou-probiha-rekonstrukce-cennych-varhan/

Mlohl jsem nakouknout do zákulí opravy a od hlavního restauratéra se dozvědět, že podrobnosti. Jedná se o jedny z největší kompaktních varhan vůbec. Mají 846 píšťal.

Santiniho Zelenou Horu pozná každý. Pod všemi úhly pohledu působí mysticky.

Sádky. Historické. Vstup do areálu zámku od rybníka.

V zámeckém areálu.

Vstup do zámku.