Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

marian svetlik:
(Možná se někomu zdají mé příspěvky negativistické, ale moje pozice je taková, že se snažím u všech myšlenek, které se mi zdají v určitém směru pozitivní, hledat problémy, na které je možné narazit a které je potřebné řešit. Takže to nedělám proto, že chci myšlenku odmítnout, naopak, poukázat na úskalí dobrých nápadů)

Odmítavé reakce části laické veřejnosti mají dle mého dvě hlavní příčiny:
- lidé si zvykli na heslovité myšlení - při povrchním přečtení vidí pouze to, že někdo chce opět prodlužovat ochod do důchodu a skrývá to za "ušlechtilé" myšlenky. Těch příčin a důsledků je hodně, asi není potřeby je vyjmenovávat. Nicméně bychom se měli zamyslet, zda skutečně není za dobrou myšlenkou nějaký skrytý úmysl (nebo i jenom neznalost?) a pohlídat (jestli to vůbec půjde) případné realizační detaily;
- právě důraz na individuální odpovědnost a samostatné rozhodování může naopak působit u veřejnosti negativně, protože najednou to nebude stát, který rozhodne, kdy mají přestat pracovat a budou muset se rozhodovat sami (v daných limitech). Z vlastní zkušenosti vím, že mnoho lidí může mít s tím problém, protože nejhorší je často možnost/nutnost "se rozhodnout".

Potenciálně to má šanci na úspěch - při ideologické sestavě našich aktuálních elit je možné akcentovat individuální odpovědnost lidí a jejich svobodnou volbu. To by mohlo uspět.

Já popravdě vůbec nechápu, jak je konstruován výpočet důchodů (proto asi pořád "přesluhuji" ), ale nerozumím tomu, proč pro odchod do důchodu jsou stanoveny dvě základní podmínky - minimální počet odpracovaných let a minimální věk. Podle mne by mělo být plně dostačující stanovit minimální počet let účasti na pojištění (tím se pojištěnec dostatečně zasloužil pro získání důchodu) a všechna ostatní omezení jsou nadbytečná. Tím se otevře možnost pracovat tak dlouho, jak se kdo cítí a jak je to výhodné pro všechny strany (jedinec, zaměstnavatel, stát). Jedinou podmínkou je, od dosažení pojistného limitu účasti na pojištění, zohlednění (pracovně-právní a daňové) ze strany státu (nastavení pravidel) výhod (motivací) pro jedince a zaměstnavatele tak, aby to bylo výhodné a únosné pro všechny - jedinec, zaměstnavatel i stát - tedy vlastně to, co navrhuje Radim.

felix22: Proboha, co se tu pořád vymýšlí - potřebný odpracovaný počet let tu je dán, věk od kteréholze je také dán, pokud jde někdo dříve tak také bere míň - nemá tolik roků a možnost jít později tzv. na procenta tu byla, jestli ještě je nesleduji. Jediné novum by byla možnost brát třeba poloviční důchod s tím že by dělal "na procenta" ale poloviční.
Je ale pak otázka jestli není lepší - lukrativnější brát celý důchod s tím že už je fixní a ještě si přivydělávat což byl i můj případ po dost let s klesajicí "pracovní dobou".
"Dělání na procenta" by muselo zohlednit inflaci.

Celá podstata tzv. reforem je změnit průběžný systém na fondovy který by bylo možné tunelovat, průběžný se nedá.

marian svetlik:
Felixi, účast na pojištění je nastavena na 35 let. Jestliže pracuji od 18 let, tak mi to vychází na 53 let na možnost odchodu do důchodu. Věk 60+ (resp. aktuální maximum 65) je nastaven nějakým statisticko-administrativním způsobem. Toť vše.