Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
Vize, jakou potřebujeme/119
Vize, jakou potřebujeme/119
Z diskuse k vizi:
Evoluce nebo revoluce?
VIZE - Co chceme dosáhnout
Marian Svetlik
K následujícímu příspěvku R. Valenčíka:
https://radimvalencik.pise.cz/10086-vize-jakou-potrebujeme-62.html
Příspěvek nastoluje opět (možná úmyslně) návodnou otázku "Stačí řešit majetkovou nerovnost progresivním zdaněním a formou kompenzací, nebo vytvořením rovnosti příležitostí pro nabývání, uchování a uplatnění schopností člověka nezávisle na jeho výchozích majetkových a jiných nerovnostech či diskriminacích?"
Tak, jak se ke mně postupně dostávají různé informace ze zákulisí toho skutečně světového top businessu (myslím tím toho skutečně SVĚTOVÉHO a TOP), nabývám přesvědčení, že se současný systém začíná podobat feudalizmu na vyšším vývojovém stádiu, včetně historické degenerace. Takže pro současný svět by bylo prosazení rovných příležitostí a rovného uplatnění lidského potenciálu revolučním krokem (byť ne ve smyslu násilných revolucí, jak si je promítáme z minulosti).
To jen dokresluje můj názor na 62. příspěvek na webu RV. A jestliže by se mělo jednat o rovné příležitosti pro skutečně všechny, tak i pro ty, kteří ze skupiny "elit" jsou schopni pochopit převratnost (revolučnost) této myšlenky z pohledu současného systému. Pro každého.
K tomu Tibor Ganzer:
0pt;font-family:"Times New Roman","serif"; color:#7030A0">Revoluce je tak rychlá změna, že část společnosti se nestihne adaptovat a proto se postaví na odpor.
Evoluce je tak pomalá změna, že při adaptaci společnosti na změnu žádná relevantní skupina, která by vytvořila odpor ani nevznikne.
K tomu Marian Svetlik:
Ještě existuje varianta, kdy je prosazena revoluční myšlenka, o které si její potenciální odpůrci myslí, že to je pro ně pozitivní změna a ono se ukáže, že to je naopak. Navenek se to tváří jako evoluce, ale do důsledků to způsobí revoluci.
Napadá mne aktuálně implementace decentralizované technologie blockchain a s tím související smartcontacts. A nemyslím tím primárně kryptoměny.
K tomu Tibor Ganzer:
Ano, plně potvrzuji, (na základě informací které se ke mně taky prosakují z vrcholové korporátní globální sféry) že se to začíná překlápět na určitou formu post-feudalizmu.
Jsou tady post-feudálové nebo už rody post-feudálů, který plynule přecházejí z jedné do druhé globální korporace a žiju v jiném paralelním vesmíru. Ten paralelní vesmír je komunizmus pro vyvolené a platí tam heslo: Každý podle svých všeho schopností a každému podle potřeb dle momentálního rozmaru.
Upřímně jsem roztál radostí, jak jsem uviděl to slovo blockchain. Možná v tom bude příští záchrana demokracie před digitálním postfašizmem od zkorumpovanych elit globální neviditelné moci.
K tomu ode mě:
Mně se nejvíce líbí Marxův koncept revoluční proměny společnosti v jeho Předmluvě ke kritice politické ekonomie:
"Na jistém stupni svého vývoje se materiální výrobní síly společnosti dostávají do rozporu s existujícími výrobními vztahy, nebo — co je jen právní výraz toho — s vlastnickými vztahy, v jejichž rámci se dosud pohybovaly. Z vývojových forem výrobních sil se tyto vztahy proměňují v jejich pouta. Nastává pak epocha sociální revoluce. Se změnou hospodářské základny převrací se pomaleji nebe rychleji celá ohromná nadstavba. Zkoumáme-li takový proces převratů, musíme vždy rozlišovat mezi materiálním převratem v hospodářských výrobních podmínkách, jejž lze přírodovědecky přesně zjistit, a mezi právními, politickými, náboženskými, uměleckými nebo filosofickými, zkrátka ideologickými formami, v nichž si lidé tento konflikt uvědomují a jej vybojovávají. Jako neposuzujeme jednotlivce podle toho, co si sám o sobě myslí, právě tak nemůžeme takovou převratovou epochu posuzovat podle jejího vědomí, nýbrž naopak toto vědomi musíme vysvětlovat z rozporů materiálního života, z existujícího konfliktu mezi společenskými výrobními silami a výrobními vztahy. Společenská formace nikdy nezaniká dříve, dokud se nerozvinuly všechny výrobní síly, pro které je zralá, a nové, vyšší výrobní vztahy nikdy nenastupují na její místo, dokud materiální podmínky jejich existence nedozrály v lůně staré společností samé."
Celá Předmluva ke kritice politické ekonomie (a je hodně dobrá, stojí za přečtení) je zde:
https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1859/Ke_kritice/predmluva.htm
Revoluce je poměrně dlouhý společenský proces naplněný řadou zvratů. Nutno odlišovat zásadní (revoluční) proměnu společnosti od revolučního povstání, vzpoury, převratu, puče, konfliktu mezi státy apod., tj. akcí, při kterých se mění držba moci, zpravidla jen dočasně. Současná zásadní změna je spojena s postupným prosazováním sektoru produktivních služeb (tedy služeb, které dělají člověka člověkem, které umožňují plné využití jeho potenciálu daného mu do vínku přírodou, které přispívají k nabývání, uchování a realizaci jeho schopností) jako dominantního sektoru. Jedním z důležitých prvků postupných přeměn (které patrně nebudou zcela bezbolestné, nebudou probíhat bez různých zvratů, ale také velmi úspěšných období naplněných étosem), bude realizace komplexních reforem systémů sociálního investování a sociálního pojištění. Vize se musí odvíjet od pochopení obsahu této změny.
(Pokračování)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Dnes poprvé jela tramvaj až do Holyně, obce za Barrandovským sídlištěm. Dostala se tak až k hranícím Prahy. Možnost být mezi prvními využilo poměrně dost lidí. Nabídla se tím možnost využít nové vycházkové trasy. Jednou z nich je návštěva opuštěného lomu Prastav. Podél lesa se lze vrátit zpět na sídliště Barrandov, nebo sejít až k Dalejskému potoku a vrátit se do Hlubočep, nebo vláčkem za zastávky Holyně na nádraží Smíchov.
Už samotný výjezd tramvají na Barrandov nabízí krásné výhledy.
Výhled z první nové zastávky.
Sdělení veřejnosti na Smíchově.
Pohled z konečné směrem k Praze.
