Vize, jakou potřebujeme/112

Vize, jakou potřebujeme/112

Následující text jsem převzal z pracovní verze diplomové práce Hany Furmánkové Tvůrčí mezigenerační týmy a jejich inovační potenciál v praxi podniku. Předpokládám, že práce bude brzy úspěšně obhájena a celý text bude dle zákona přístupný veřejnosti (jsem vedoucím této práce a byl jsem velmi příjemně překvapen průbežnými výsledky jejího zpracování). Následující pasáže týkající se mezigenerační spolupráce považuji za tak aktuální a významné, že je uveřejňuji v rámci seriálu již nyní. Zejména z následujících důvodů:

- Ukazují, jaké možnosti rozvoje teorie v rámci tématu tvůrčí mezigenerační týmy se nabízejí.

- Jedná se o téma, které je ve veřejném prostoru často diskutováno, aniž by existovalo povědomí o tom, co k tomu říkají výsledky současných bádání.

- Pro mě a patrně i pro další čtenáře bude zajímavý pohled z pozice toho, kdo je o tři generace mladší.

Autorka vychází z reprezentativních zdrojů, nepřináší sice nic převratně nového, ale velmi dobře utřídila stávající poznatky a vhodně volila akcenty, které jsou cenné i v tom smyslu, že odrážejí pohled její generace (Generace Z).

Mezigenerační spolupráce – 3. část

Hana Furmánková

Generační rozdíly

Pro každý podnik je důležité udržet si co nejschopnější zaměstnance, přičemž pokud mají ve firmě zůstávat dlouhodobě, je třeba je neustále motivovat, podporovat a podněcovat tak, aby byli na pracovišti spokojení. Požadavky toho, co by mělo vedení pro své zaměstnance dělat, ovšem nejsou u všech zaměstnanců stejné. Můžeme brát v potaz jejich osobnost, očekávání od dané role, předchozí zkušenosti i touhu po dalším vzdělávání či prohlubování svých dosavadních zkušeností. Následující kapitola se zabývá těmito potřebami u různých generací na pracovišti.

Pásztor a Bak usuzují, že jedním z hlavních prvků, které generace dělí, je digitální gramotnost. Zatímco Generace Z a Mileniálové s mobily, počítači a dalšími výdobytku technologie ve větší či menší míře vyrůstali, jejich starší kolegové tuto zkušenost nesdílí. Jelikož se však musí přizpůsobit požadavkům dnešního světa, který se čím dál více přesouvá do online prostoru, většina z nich se bez technologií (nejen) v pracovním životě neobejde.

Mladší generace se narodila do tohoto digitalizovaného světa a naučila se používat chytré telefony a tablety ještě předtím, než se ve škole učili číst a psát. Starší generace se učila s novými technologiemi zacházet v průběhu svého života, museli tedy rozvíjet úplně nové digitální dovednosti, aby mohli úspěšně fungovat v pracovním životě.^[1]

Následující tabulka si klade za cíl nastínit rozdíly i společné rysy různých generací, jako jsou kromě přístupu k digitalizaci a technologiím, přístup k týmové spolupráci, individualita, samostatnost, či jiné aspekty, které mohou ovlivnit jejich chování na pracovišti.

Výčet v této tabulce, který čerpal z práce Juliet Irwin, je pouze orientační. Lidé jsou různí a jejich chování se nedá vždy generalizovat. Podobné jevy chování a žebříčku hodnot však můžeme vypozorovat vždy u dvou "sousedících" generací. Jedná se například o respekt k autoritám, které sdílí Válečná generace a Baby Boomers, zájem o životní prostředí či schopnost pracovat s novými technologiemi, který mají Mileniálové i Generace Z, nebo i schopnost a preference práce v týmu, kterou sdílí Baby Boomers s Generací X.^[2]

(Závěr vybrané části)

K tomu:

Velmi dobré a přehledné.

(Pokračování dalším tématem)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Po delší době jsem o víkendu neučil. Využil jsem toho, že mě pozval známý, který nyní žije kousek od Bayreuthu, vyrazil do Němec. Už jsem tam více než dva roky nebyl. Příroda je zde zvlněná, trochu připomíná Vysočinu, ale údolí jsou zde širší a nabízející se výhledy do větších dálek. Udělal jsem si několik výletů, po dva dny, vždy dopoledne a odpoledne.

Krajina u Trebgastu.

Hrad proměněný v pevnost u Historického Kulmbachu.

Pohled na hrad v Kulmbachu z druhé strany.

Park plný krokusů. Dosud nikde jsem jich tolik neviděl.