Vize, jakou potřebujeme/110

5. duben 2022 | 00.01 |
blog › 
Vize, jakou potřebujeme/110

Vize, jakou potřebujeme/110

Následující text jsem převzal z pracovní verze diplomové práce Hany Furmánkové Tvůrčí mezigenerační týmy a jejich inovační potenciál v praxi podniku. Předpokládám, že práce bude brzy úspěšně obhájena a celý text bude dle zákona přístupný veřejnosti (jsem vedoucím této práce a byl jsem velmi příjemně překvapen průbežnými výsledky jejího zpracování). Následující pasáže týkající se mezigenerační spolupráce považuji za tak aktuální a významné, že je uveřejňuji v rámci seriálu již nyní. Zejména z následujících důvodů:

- Ukazují, jaké možnosti rozvoje teorie v rámci tématu tvůrčí mezigenerační týmy se nabízejí.

- Jedná se o téma, které je ve veřejném prostoru často diskutováno, aniž by existovalo povědomí o tom, co k tomu říkají výsledky současných bádání.

- Pro mě a patrně i pro další čtenáře bude zajímavý pohled z pozice toho, kdo je o tři generace mladší.

Autorka vychází z reprezentativních zdrojů, nepřináší sice nic převratně nového, ale velmi dobře utřídila stávající poznatky a vhodně volila akcenty, které jsou cenné i v tom smyslu, že odrážejí pohled její generace (Generace Z).

Mezigenerační spolupráce – 1. část

Hana Furmánková

V dnešní době je pro každý podnik důležité udržet si co nejschopnější zaměstnance, přičemž pokud mají ve firmě zůstávat dlouhodobě, je třeba je neustále motivovat, podporovat a podněcovat tak, aby byli na pracovišti spokojení. Požadavky toho, co by mělo vedení pro své zaměstnance dělat, ovšem nejsou u všech zaměstnanců stejné. Můžeme brát v potaz jejich osobnost, očekávání od dané role, předchozí zkušenosti i touhu po dalším vzdělávání či prohlubování svých dosavadních zkušeností.

Potřebu mezigenerační spolupráce zmiňují i Valenčík a Wawrosz:

Tvůrčí mezigenerační týmy, k jejichž tvorbě by měly napomáhat start-upy a podnikatelské inkubátory, jsou základem inovačního potenciálu země a významnou oblastí uplatnění absolventů vysokých škol. Významným problémem je zabezpečení jejich dynamické a vývojové stability. K návrhu doporučení, jak tento problém řešit, lze využít teoretický aparát vyvinutý E. a V. Ostromovými, kterým zkoumali společenské komunity s využitím nástrojů teorie her při řešení problému typu "tragédie společného". Vzhledem k tomu, že v případě tvůrčích mezigeneračních týmů se jedná o odlišný typ komunit, jsou výsledky významné i v oblasti základního výzkumu.[1]

Následující kapitola se zabývá těmito potřebami na základě různých generací na pracovišti.

Vymezení generací

Ač se konkrétní rozpětí let mohou u různých zdrojů lišit, i do povědomí široké veřejnosti se v posledních letech dostává sociologické pojmenování různých generací, ke kterým se pojí typické znaky chování či životní hodnoty daných skupin. Nejen v anglofonním světě se tak setkáváme s pojmy jako "OK Boomer" pro Baby Boomers či označení "sněhové vločky" (z anglického snowflakes) pro Mileniály. Nyní se dostává ke slovu i generace Z, která se jako první z uvedených narodila do "digitálního světa", nezažila tedy období bez technologií, jako jsou tablety, počítače či mobilní telefony.

Bennett et al. tvrdí, že čtyři generace, které se poprvé v historii společně ocitají bok po boku ve stejných firmách, jsou diametrálně odlišné nejen svými hodnotami, ale také světonázory, životními postoji, touhami, ambicemi a přístupy k samotné práci.[2]

Když tento text roku 2012 Bennett et al. psal, měl pravděpodobně na mysli Baby Boomers, Generaci X, Generaci Y a Válečnou generaci (nazývanou také "Tichá generace") těch, kteří se narodili mezi lety 1925 a 1945. Dnes jsou však příslušníci této generace povětšinou v důchodovém věku a na pracovišti je nahrazuje Generace Z.

V této kapitole se zaměříme především na ty generace, které jsou pro téma práce relevantní, tedy ty, které s největší pravděpodobností v současnosti figurují na trhu práce. Jedná se o Baby boomers (ročník 1946-1964), Generaci X (ročník 1965-1976), Generaci Y (ročník 1977-1995), Generaci Z (ročník 1996-2015) a v menší míře pak i o Válečnou generaci (ročník 1925-1945). Ta se sice již v důchodovém věku, je však relevantní v rámci zkoumaného jevu působení na pracovišti - byť v určité hybridní formě úvazku či pracovní doby - v důchodovém věku.

Jelikož ještě není relevantní pro pracovní trh, nebudeme zmiňovat Generaci Alfa, jejíž příslušníci se narodili po roce 2015.

(Pokračování)

K tomu:

Předpokládám, že charakteristika jednotlivých generací (včetně té, se kterou se čtenář identifikuje) mnohé překvapí, zaujme a také užitečným směrem poučí.

(Pokračování)



[1]VALENČÍK, Radim a Petr WAWROSZ. Tragédie společného a tvůrčí mezigenerační týmy. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2021.

[2]BENNETT, James, Michael PITT a Samantha PRICE. Understanding the impact of generational issues in the workplace. In: Facilities [online]. 2012, s. 278–288 [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/235313114_Understanding_the_impact_of_generational_issues_in_the_workplace doi:10.1108/02632771211220086

A k tomu trochu inspirující přírody:

Moje první letošní návštěva velké Botanické zahrady v Tróji. Už všechno kvetlo, i když jinak bylo zřejmé, že příroda se teprve snaží probudit. Trochu ji brzdí i sucho. Ale i tak byla nabídka pestrá, včetně výhledů do okolí.

Drobný, ale pěkný květ.

Výhled přes vinici sv. Kláry na přírodní památku Havránka a za ní Jabloňka.

Japonská mandloň v japonské části botanické zahrady.

Tento druh magnólie se teprve cudně odhaluje.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář