radimvalencik: Marian Světlík komentoval můj příspěvek Vize, jakou potřebujeme/106 a komentář rozvinul v samostatném článku nazvaném Až na dřeň. Jsem rád, že problémy současné vědy o společnosti, resp. Týkající se společnosti stále ještě vzrušují dostatečný počet lidí. Je to důležité pro to, abychom se mohli o vědu opřít. Zde je komentář i článek M. Světlíka:
Marian Světlík:
Věda dává (měla by dávat) základní poznání a tím i podněty ke strategii rozvoje společnosti. Proto její postavení ve společnosti by mělo být klíčové. Problémem současnosti je komercionalizace, která slouží primárně elitám, které si za peníze kupují ty správné výsledky. Názorně to vidíme na GreenDealu, Covidu, ale prakticky všude, kdy granty více nebo méně ovlivňují směřování a někdy i přímo výsledky vědeckého poznání.
Věda se ale už z principu nemůže spoléhat na přímé zisky tak, jak je "usměrňována" současným vývojem.
Základní výzkum je tlumen, protože nepřináší přímé zisky a aplikovaný výzkum už ztrácí zdroje toho, co by měl aplikovat.
Co je ale nejhorší, že věda už neslouží primárně k poznání, ale slouží k ovládání společnosti a k maximalizaci zisků těch, kdo vědu financují. Věda (a tím i lidské poznání) by měla být nadstavbou, která člověka posouvá vpřed. Jenomže to se elitám nehodí do krámu, jejich cílem je zisk a ovládání lidí tak, aby nemohli nabýt takové úrovně poznání (a tím i svobody), která by elity mohla ohrozit.
Více na
https://svetlikmar.wixsite.com/nova-vize/f%C3%B3rum/mise-definice-problemu/az-na-dren
Až na dřeň
Reaguji na příspěvky na blogu R. Valenčíka:
Vize, jakou potřebujeme/105
https://radimvalencik.pise.cz/10169-vize-jakou-potrebujeme-105.html
Vize, jakou potřebujeme/106
https://radimvalencik.pise.cz/10170-vize-jakou-potrebujeme-106.html
Naplno odhalily marasmus, ve kterém se nacházíme. Vyplývá z nich, že věda, jako základ lidského poznání, zejména poznání společnosti (ale nejenom), jako základ pro další duchovní a materiální rozvoj společnosti, podlehla (jakož i ostatní, zejména ty tzv. "nadstavbové" oblasti našeho života) všeobjímajícímu konzumu. Připodobnil bych to "standardnímu" obchodu - dáš mi peníze a já ti dám to, co za ně požaduješ. A věda peníze potřebuje, jelikož se stává čím dále tím více náročnější na zdroje.
Jenomže ten, kdo peníze dává, potřebuje v současném světě jejich rychlou a efektivní návratnost, proto investuje jenom tam, kde to je pro něj finančně výhodné, kde mu ty tzv. "výsledky vědy" přinášejí zisky. Nejde mu o objektivizaci poznání, ale o zisky.
Zjišťujeme, že pro objektivizaci našeho poznání ztrácíme pevnou půdu pod nohama, že se pohybujeme na podkladu z bludných písků (nebo máme pod nohama hromadu cinkajících mincí?). Klesli jsme až tak, že v těch základech lidského poznání se nám začínají bortit pevné základy - že začínají chybět podmínky pro elementární vědu.
V této souvislosti jsem si vzpomněl na jeden svůj komentář na blogu RV (který díky zkostnatělé platformě, na které RV publikuje, už nemohu najít), kde jsem psal o tom, že z mého pohledu klíčové/převratné vědecké objevy byly učiněny zejména počátkem 20. století a od té doby se (snad) cíleně vědecký pokrok brzdí. Vždyť kdyby lidé měli např. (téměř) neomezený přístup k energii, jak by je bylo možné ovládat?!!! A jak by pak bylo možné generovat téměř neomezené zisky pro ty privilegované, kteří zdroje energie vlastní?
Proto je i klíčovým požadavkem současnosti opět osvobodit vědu a dát ji postupně opět pevné základy, vyměnit písek pod nohama pevnějším podkladem důležitosti pro obecnou společnost.
Takže klesli jsme v té nejdůležitější oblasti - oblasti lidského poznání téměř až na dřeň? Je vůbec myslitelné, abychom v oblasti poznávání klesali???
K tomu dvě poznámky ode mne:
1. Hlavní problém není komercionalizace vědy, ale eliminování její osvětové role tak, aby bylo možné s lidmi snadno manipulovat. To je hlavní nebezpečí a příčina tragédií, které sledujeme v současné době na vlastní oči, aniž bychom správně identifikovali jejich příčiny.
2. Tomu lze čelit jediným způsobem: Spojit síly a intenzívně pracovat na vysoce účinném vědeckém základu osvěty, který musí vycházet z pochopení toho, o co v současné době jde, přitom tak, aby samotný proces poznávání toho, o co jde, člověku přinášel pocit nalézání smyslu a uspokojení přirozené touhy poznávat, aby člověk byl motivován ke stále plnějšímu poznávání současné reality. A to nelze jinak než pěstováním ucelené vize, která obhájí právo na status vědy jak na akademické půdě (tomu se nelze vyhnout, ale naopak, zde je nutné hledat oporu), tak (a zejména) v hlavách stále většího počtu lidí, kteří se problematikou současného dění nezajímají profesionálně (i když nohou být špičkovými odborníky ve svých profesích). Je nutné spojit špičkovou vědu s jejím zlidověním. Právě o to se snažíme při pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize, uceleného výstupu věd o společnosti, který může obnovit jejich pozici a roli ve společnosti.