Vize, jakou potřebujeme/103

29. březen 2022 | 00.01 |

blog ›

Vize, jakou potřebujeme/

Od svého dlouholetého kamaráda Harryho Bauera jsem dostal podnětné postřehy k vizi z pera Marka Řezanky:

Několik poznámek k poznámkám Marka Řezanky k "vizi, jakou potřebujeme" – 2. část

Harry Bauer

Z tohoto požadavku pak vyplývá i to, že je nutné opustit iluzi "nezávislosti"... (k níž odkazuje Marek Řezanka ve své druhé části, a sice: "silné na nikom závislé médium"). Naopak: je nutné veřejně sdělit, že se jedná o velice konkrétní "závislé" jak zkoumání..., tak i "závislé" medium, v němž toto "závislé" zkoumání bude zveřejněno a zveřejňováno! Podstatou "závislosti" je reálný vztah člověka k výrobním prostředkům (tedy ke svým vlastním životním podmínkám). To znamená, je nutné pojmenovat skutečný stav.... Je nutné jednoznačně sdělit KDO je KDO a PROČ... Toto "sdělit" má sice háček: ano je jím současnou mocí, aby se udržela u moci, definovaný trestní zákoník s jeho §§ o trestní odpovědnosti za ... de facto bezohledné zkoumání a sdělování výsledků tohoto bezohledného zkoumání.... Leč i v takto definovaných "právních" podmínkách lze takové zkoumání, jak činit, tak i sdělovat....

Zkoumání takto nutně musí definovat ZÁJEM, a to nejen "jednotlivce", ale především velkých skupin lidí, a to nezávisle na tom, jak prozatím svůj objektivní zájem každý jednotlivec vnímá... Zájem je vnitřně rozporuplný, a to dvojako... Zájem vyplývá z reálného postavení každého člověka v systému společenských vztahů (a podstatných vztahů výrobních), avšak to, jak si každý jedinec svoje postavení uvědomuje, je, mnohdy, v rozporu s jeho skutečným postavením... Druhou stránkou téhož je, že v zájmu každého člověka, z jeho postavení ve společenských vztazích, vyplývá tendence konání na zachování "sou-časných" společenských vztahů (výrobních vztahů) - a tedy zachování svého vlastního postavení v daných společenských vztazích, a současně i vnitřní protiklad tohoto postavení - tendence na změnu tohoto svého postavení, a tedy změnu společenských vztahů... (výrobních vztahů). Leč.... KDO je tím, KDO formuluje "zájem"...?

A tím jsme se rázem ocitli u Poznání! Marek Řezanka ve své druhé části píše: "Budeme-li stavět na poznání, teprve potom se můžeme nazývat svobodnými, a to i kdybychom byli toho času za mřížemi. Nejde totiž primárně o svobodu fyzickou – ale svobodu ducha." A následně, snad jako finální akord "poznání", zní: "Teprve na základě poznání můžeme rozvíjet svůj specifický talent. Teprve tehdy mohou naplno fungovat hodnoty jako mír, solidarita či ohleduplnost. Teprve tehdy nebudou tyto hodnoty zneužity ve prospěch maximalizace zisku nějaké zájmové skupiny." Zde je nutné položit otázku: A je tomu skutečně tak? Z uvedeného nevyplývá, KDO poznává... a CO poznává! V "poznání" se vždy jedná o "subjekt" poznání a "objekt" poznání... a takové "poznání" má vždy výsledek, který však nutně musí reflektovat (a tím i odpovídat na) PŘEDMĚT poznání!

Což je nějaké "poznání vůbec"...? Pokud se ve "vizi" abstrahuje od předmětu poznání (a tím, je postavení člověka v současných společenských vztazích), pak se abstrahuje také i od změny (přitom ne leda-jaké "změny" - například změny "uvnitř" stávajících společenských, výrobních vztahů, nýbrž kardinální změny, tj. změny vztahu podstatných společenských vztahů, vztahů výrobních)... Výsledkem "vize" tak nutně musí být popis nejen "stavu", nýbrž i tendence vývoje těchto vztahů..., a na jejím základě i nástin činnosti subjektu změny v souladu s tendencí, a to jak strategické, tak i taktické.... tedy poznání, které nutně definuje subjekt oné podstatné změny i "čin" tohoto subjektu, vyplývající z objektivního postavení objeveného subjektu..., tedy objektivních zákonitostí... Leč k činu je nutné ještě i něco navíc: je nutná organizace, která bude schopna definovat tento čin a připravit většinu společnosti k tomuto činu... V tomto ohledu lze jen souhlasit s body 5), 6), 7), které Marek Řezanka uvádí, a to jako s podpůrnými momenty pro vzdělávání...

Ve "vizi" se tak nemůžeme spolehnout na již zmiňovanou iluzi nezávislosti.... Naopak "vize", pokud chce skutečně vizí být, musí demonstrovat od člověka... "Vize" musí najít "subjekt" změn, přitom nikoli "kosmetických", v rámci těch společenských vztahů, v nichž jsme – a ono "jsme" je myšleno: ne-vlastníci výrobních prostředků, ne-vlastníci nahromaděné mrtvé práce, kterou na "trhu" může takový vlastník směňovat za životní prostředky..., ba dokonce i za jinou živou pracovní sílu – zajatci (otroky). Takto, pokud "vize" odhalí skutečný rozpor (a o něm se zmiňuje – sice jako mimochodem – Marek Řezanka) mezi bohatstvím a chudobou... a tento rozpor také "představí" v jeho "nahotě", pak se teprve "vize" může stát i "materiální" silou..., neboť ovládne myšlení a tím i činy subjektu změny..., takto "vize" bude demonstrovat od člověka a člověk je pro člověka tou nejvyšší podstatou! A.... takto autoři "vize" musí sdělit, že subjektem změn je takový člověk, který chce a musí (protože je reálně postaven ve společenských vztazích) zvrátit všechny vztahy, v nichž je člověk poníženou, ujařmenou, opuštěnou, opovrženou bytostí. **/

V neposlední řadě je nasnadě otázka mezinárodního přesahu "vize"... Pokud je svět "globalizován", potud je také nutné "vizi" globalizovat! To tedy znamená hledat společného "jmenovatele" (subjekt) ve všech "státech" jak Evropské unie, tak i všech ostatních "státech".... (V této souvislosti by se zde dalo parafrázovat jedno okřídlené a dnes možná i zakázané heslo..."Vizionáři všech zemí, spojte se!")

Závěrem: "Vize" takto předpokládá "bez-ohlednou" kritiku současných společenských (zejména pak výrobních a z nich vyplývajících všech ostatních vztahů); dále, "vize" nutně musí být "závislá" (či – stranická... v obojím smyslu slova: tj. stranit, což znamená provádět analýzu společenských vztahů z pozice toho subjektu, jenž je představitelem většiny, a tou většinou jsou ne-vlastníci výrobních prostředků, tj. svých životních podmínek, leč jsou "vlastníky" pouze své "pracovní síly" (a nezáleží na tom, v jaké formě se "pracovní sila" "vlastní", zda je to "mozek", "ruce", či jiné části lidského těla....), jakož i stranická tím, že představitelé takové "vize" buď najdou stávající politickou stranu, která se ztotožní s "vizí", anebo založí novou stanu, která bude vystavěna na "vizí" a bude ji všemi prostředky prosazovat – jak ve stávajícím "politickém" systému, tak také ve stávajícím "ideologickém" sytému. Bez této "závislosti" ani sebe-lepší "vize" nic neznamená..., a zůstane pouze papírovou "vizí"...

Odkazy

*/ Operace Ruské federace na Ukrajině

**/ K. Marx: Úvod ke kritice Hegelovy filozofie práva, in K. Marx, B. Engels, Spisy, Praha, SNPL, sv. 1, str. 408.

K tomu ode mne:

Místo "závislá" vize je asi lépe použít slovo ANGAŽOVANÁ v tom smyslu, že:

1. Vyrůstá z pochopení doby.

2. Staví se na stranu těch sil, které jsou schopny provést změnu, která historicky nazrála a které jsou schopny vyvést (globální) společnosti z krize. Tj. která obsahuje, jak jsme se již při pěstování vize shodli, triádu "ZMĚNA-SUBJEKT-POLARITA" (o jakou změnu jde, kdo ji provede, kdo provedení změny brání).

Trochu bych byl opatrný s formulací "Což je nějaké "poznání vůbec"...?" Zdá se mně až příliš realativizující. Existuje rozvíjející se systém poznání sdíleného v různé podobě v hlavách lidí. Každý z nás jej sdílí neúplně, z určitého zorného úhlu daného jeho postavením ve společnosti, jeho individálními zvláštnostmi, úrovní vzdělání, průběhem svého života. Ale jakkoli je existence tohoto živého systému vázána na živé lidi, jakkoli cokoli, co bylo či je napsáno, musí být znovu a znovu oživováno (i když někdy je i umrtvováno), objektivní pravdivost poznání (poznání jako takového, poznání vůbec) spočívající mj. v pochopení toho, o co v dané době jde (ve smyslu již zmíněné triády triády "ZMĚNA-SUBJEKT-POLARITA") existuje.

(Pokračování dalším příspěvkem)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Na Sionu jsem nebyl hodně dlouho. Ale pamatoval jsem si, že podle tehdejšího dojmu jsem dával zapravdu Mirolav Ivanovovi, autorovi skvělých historických analýz odhalujících historiografické omyly či přímo podvody. Podle něj Sión bylo možné snadno dobýt a celé byl podvod vymyšlený Hyncem Ptáčkem z Pirkštejna. Potřeboval držet vojsko blízko Kutné Hory tak, aby coby hrozba byli Kutnohorští povolní a uvolnili více stříbra do oběhu pro podporu tolik potřebné monetární expanze, která by urychlila obnovu České země po husitských válkách. Náš první český monetarista...

Měl Ivanov pravdu?

Zde je něco o Janu Roháčovi:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Roh%C3%A1%C4%8D_z_Dub%C3%A9

Kromě toho mě lákala i zdejší krajina.

Tady na vlastní oči vidíte, že ani z druhé strany nemá Sion žádnou významnou přírodní ochranu.

Prakoviště a patrně i velitelské stanoviště Hynce Ptáčka z Pirkštejna, velitele obléhání. 416 metrů od Sionu. Z pravé strany chráněno dost velkou skálou. Patrně proti případnému výpadu Kutnohorských.