Radim Valenčík

Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

rubriky:

přihlášení

archiv článků:

Vize, jakou potřebujeme/99

0001pt;line-height: normal">Je evidentní, že se nacházíme v postmoderní době, která odhaluje současný ideologický kolaps. Modernismus přinesl mnoho nového, zejména liberalismus, který se stal dominantní ideologií zejména západních států, které svou agresivní politikou tento systém vnucovaly a v podstatě vnutily celému globalizujícímu světu. Došlo to tak daleko, že se z něj vytratila ideologická platforma a zbyl z něho jen individualismus, materialismus a odduševnělá stránka lidství. Dnes je liberalismus braný spíše jako způsob života sobectví, chamtivosti, drancování nerostného bohatství, zánik mezigenerační spolupráce atd., než ideologická platforma.

V rámci tohoto systému v průběhu času vznikaly další ideologie. Jedna jako forma boje proti liberálům. Tím byla komunistická ideologie (komunismus) a tou druhou byl fašismus jako forma podpory liberalismu a rozšíření jeho vlivu do zbytku světa. Všechny tři ideologie bojovaly mezi sebou o nadvládu nad světem.

Při vytváření nové vize je nutné brát v úvahu, že tato vize stojí proti liberalismu, protože komunismus a fašismus odumřel a zbyl pouze liberalismus. Tato nová vize bojuje proti liberalismu úplně z nových pozic než komunismus nebo fašismus a tak neodvratně smazává dělení politického spektra na levici a pravici. Připusťme, že komunismus a fašismus v různých modifikacích v některých částech světa se ještě snaží ukázat svou ideologickou sílu. Podle mého názoru je to jen poslední záchvěv odeznívající doby, avšak o to nebezpečnější, protože těchto tendencí umným způsobem využívají liberálové jako opodstatnění své existence. Tento jev je velice dobře vidět na současné situaci na Ukrajině, kdy zoufalí lidé utíkají z prostoru postkomunistického a fašistického do států, kde ještě vládne liberalismus. Pochopitelně to je voda na mlýn liberálům, kteří mohou tvrdit, že jedině liberalismus je schopný zabezpečit lidem hodnotný život.

Liberalismus potřebuje vnějšího nepřítele, vždy bojuje proti něčemu. V tom hledá svůj smysl. Proto při generování nové vize nesmíme bojovat jen proti něčemu, ale bojovat za něco. Nesmíme se nechat vmanipulovat do škatulek levá, pravá. Nehledáme svou existenci v boji proti něčemu, ale za něco. To je největší naše zbraň.

Dalším nebezpečím pro budování nové vize je, kdybychom připustili názor liberálů, že vznikající vize vytváří systém předliberální společnosti. Poukazuji na tuto skutečnost proto, že v současné době je v tak zvané mimoparlamentní opozice několik myšlenkových proudů, které čerpají inspiraci z dávné minulosti. Odvolávají se na původ Slovanů z prostředí Tartárie a odvozují z toho výjimečnost Slovanů, někdy až nadřazenost nad ostatními národy. Navrhují zavést systém občin, tedy základních jednotek v organizaci společnosti, které jsou vedeny představiteli, kteří jsou obdarování duchovními až mystickými vlastnostmi. Jsou voleni celým kolektivem občiny. Tyto a podobné názory vytvářejí podhoubí pro rasizmus, separatismus a nacionalismus a jdou přímo proti základním principům nového uspořádání lidské společnosti.

Nesmíme dovolit liberálům, aby takto oddalovali svůj konec. Místo toho musíme uspíšit jejich skon. Abychom toho dosáhli, musíme představit novou vizi jako postliberální revoluční sílu, která bojuje za alternativní budoucnost všech národů světa. Nebojovat jen ve prospěch jednoho národa (např. Čechů), nýbrž ve jménu spravedlivého multipolárního světa, ve jménu skutečné důstojnosti a skutečné pozitivní svobody. Nikoliv nihilistické "svody od" nýbrž "svobody k". Nová vize musí být obhájcem Tradice, organických konzervativních hodnost a vůle představovat skutečné osvobození, a to osvobození od tzv. otevřené společnosti a jejich sponzorů, globální finanční oligarchie.

Největší "bitva" současnosti je "bitva" o novou vizi, bojující proti nihilistickému liberalismu ve jménu skutečně otevřené, multipolární a skutečně svobodné budoucnosti.

Bezpochyby jsme na konci moderny, která byla bezpochyby, ve své podstatě omylem od samého prvopočátku. Pro ty, kteří považovali osud moderny za svůj vlastní, anebo kdo zastával podobné postoje nevědomě, to bude znamenat velké zklamání a jejich konec. Pro ty, kdo stojí na straně přirozené pravdy a Tradice, víry, duchovní a nesmrtelné lidskosti, pro ty to bude nový začátek a budoucnost.

K tomu ode mne:

Řadu věcí v článku považuji za přínosných, ale liberální myšlenka (ne účelová doktrína liberalismu) si vyžaduje "slušnější zacházení". Pokusím se v nejbližší době napsat něco jako "Obrana liberální myšlenky, aneb proč a jak se liberalismus zvrhnul". Neměli bychom vylévat vaničku i s dítětem (liberální myšlenka je možná spíše v plenkách než nad hrobem).

(Pokračování dalším příspěvkem)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Z návštěvy botanické zahrady Na Slupi, kde jsem byl na krátké vycházce podívat se, jak postoupil příchod jara.

Už je tady! Zajímavé je, že kolem Prahy všude rostou jen malé, tmavě fialové koniklece. Tyto rostou v Brně a kolem Brna. Ale ve Franské juře jsou zase jen tyto, tj. "brněnské".

Je jich tu - tj. Na Slupi, spousta.

Tato kytička roste v Moravském krasu poměrně hojně. Větší výskyt kolem Prahy jsem zatím neobjevil. Na Slupi je jí spousta.

Jako hvězdiček na nebi. Ladoňki.

Zpět na hlavní stranu blogu