Článek O krizi politických stran a levicovosti zvlášť

Vložit nový komentář

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: O krizi politických stran a levicovosti zvlášť

08. 03. 2022 - 08:45

ondrey: Role Vaclava Havla je rozporuplna, ovsem s tim, co mu soudruzi predali zmohl docela dost. Stary pan Vaclav Klaus svoji roli ustal. Exkomunista M.Zeman jde cile dal ke krachu, tak jak se podarilo politicky zkrachovat postkomunistum i socialnim darmokratum. Takze na politickém barometru setrvala nize...a ti co se snazili predikovat rusopacifisticky budoucnost stoji mimo misu...nejsou jako v 1968 oralnimi diverzanty.

08. 03. 2022 - 09:33

Štěpán forgáč: K textu o vizi Marka Řezanky
Štěpán Forgáč

Vize musí být vizí vzpoury proti současnému, lidstvo čím dál více ohrožujícímu společenskému systému a současně nabídkou systému nového, spravedlivého a bezpečného.

Řezanka:
- Máme zde stranický systém, který není schopen pokrýt poptávku voličů. Proto vidíme, že i v parlamentních volbách cca 30-40 % oprávněných voličů k urnám nedorazí (v případě druhého kola senátních voleb je to až 80-85 % oprávněných voličů). Není snad toto zřejmým projevem politické krize? Jednotlivé strany jsou si programově čím dál víc podobné – a všechny se brání témuž: Prosazování prvků přímé demokracie v oblasti politiky i ekonomiky.

K tomu já:
Politické strany se chovají přirozeně – naplňují přísloví: bližší košile než kabát. To nepřirozené spočívá v tom, že vládnou.



Řezanka:
Máme zde média, která ani objektivně neinformují o tom, co se děje, ani nám nepřinášejí penzum informací nutné pro svobodnou volbu. České média byla nejprve často v německých rukou – nyní jsou po hříchu ovládána různými oligarchy a za nimi stojícími zájmovými skupinami. Ani veřejnoprávní televize dlouhodobě neplní roli, kterou by z titulu své funkce plnit měla.

K tomu já:
Media se chovají přirozeně – naplňují přísloví: koho chleba jíš, toho píseň zpívej. To nepřirozené spočívá v tom, že jsou v majetku, nebo jim vládnou jednotlivci a zájmové spolky.



Řezanka:
Existuje možnost, jak výše popsanému mechanismu čelit? Domnívám se, že ano. A to na bázi hesla "Národ sobě". Jako bylo kdysi obnoveno Národní divadlo, jsme schopni znovu obnovit naši státnost. To ale vyžaduje silné na nikom závislé médium. Takové médium se nemůže opírat ani o oligarchické kruhy, ani o žádný jiný stát, natož jednu z velmocí.
Proto je jediným východiskem přesvědčit co nejvíce lidí, že je v jejich zájmu si své médium platit. A klidně do něho i aktivně přispívat. Tím lépe. Tak je možno vyvolat skutečnou diskusi. Tak je možno dostat do diskuse úhly pohledu, které jsou nyní ostrakizovány a cenzurovány.
Otázka ale zní, kdy dostatečné množství lidí pochopí, že své médium nezbytně potřebuje, aby tak hájilo své vlastní zájmy.
Zdá se, že až tehdy, kdy se tito lidé dostanou do neřešitelných existenciálních problémů. Kdy ztratí poslední relikty svých jistot – a budou čelit tvrdé neúprosné každodenní realitě.
Potom začne být princip "Národ sobě" realizovatelným. Nejenom v oblasti mediální, ale i vzdělávací, neboť na tu nesmíme zapomínat. Jedině lidé informovaní a vzdělaní mohou být současně i lidmi svobodnými. Chceme-li se vymanit ze současného stavu, je nezbytné, aby propagandu nahradila znalost a ideologii schopnost pochybování a hledání různých řešení, nikdy ne jediného zaručeného.
Chceme-li ovšem stavět na lidové podpoře, je třeba využít stavu, dokud všichni nebudou zbídačeni totálně, neboť pak by již nebyli schopni žádné prostředky, ani malé, dát stranou. Tedy stavu, kdy jejich úroveň bude povážlivě klesat, ale ještě nebude fatální.
Kromě přístupu k médiím a vzdělávání je třeba se zabývat i rolí represivních složek. Bude-li jakákoli alternativa kriminalizována, bude potřebovat zázemí. Bude nutné vytvořit síť novodobých buněk a vzdělávacích center "v podzemí" a samizdatů.
Stěžejní bude podchycení celé republiky, a to zejména na úrovni menších obcí.
Než se alternativa přesune do největších měst, bude důležité, aby zapustila kořeny na venkově.

K tomu já:
Je potřeba být připravený na čas, kdy začne být „Národ sobě“ realizovatelný. K tomu nezbytně patří osvěta. Je nutno hledat možné cesty k ní. Obce a menší města by měla být prvotní prioritou nejen osvěty vize, ale i jejího naplňování. To ostatně tvrdím dlouho. Není možné demokratizovat celek bez předešlé demokratizace jeho součástí.

Řezanka:
Shrnul-li, co jsme si na předchozích stránkách textu nastínili, vize alternativní společnosti by v prvé řadě měla:

K tomu já:
Vize by měla být koncipována s ohledem na subjekt vize. Tvrdím, že primárním subjektem vize jsou občané obcí a menších měst.

Řezanka:
1) Poukázat na neudržitelnost stávajícího systému v jeho nejrůznějších oblastech (školství, zdravotnictví, atd.
2) Rozebrat vývoj po roce 1989 zasazený do celosvětového kontextu a zabývat se čím dál větším napojení politiků na vlády a vlivné kruhy Německa a USA.
3) Přijít s alternativní funkční a srozumitelnou ekonomickou koncepcí, na jejímž základě bude možné reformovat ostatní oblasti. Měla by jasně definovat, kdo (ne)má vlastnit přírodní zdroje (vodu, nerostné bohatství, lesy...).
4) Pojmenovat zájmy většiny občanů, které by se měly stát tmelem pro nesmírně rozdělenou společnost (postoji ke komunismu, k migraci, k Rusku a Číně, k očkování, k tzv. církevním restitucím, atd. atd.).


Řezanka:
5) Komunikovat s lidmi. Pořádat pro ně besedy proložené kulturními vložkami.

K tomu já:
Přímá rozprava, z očí do očí, je pro přijetí vize občany bezpodmínečně nutná. Besedy pořádat především v obcích a menších městech za účasti důvěryhodných a nikým nezpochybnitelných (i ze zahraničí) společenských kapacit.


Řezanka:
6) Vytvořit silné médium (tištěné i rozhlasové, televizní a internetové), které bude financováno samotnými lidmi na principu "Národ sobě" či "Národní obrození sobě".

K tomu já:
Na principu „Národ sobě“ realizovat festival společenské písně (zapojit i Slováky). Festival společenské písně je nenahraditelným společenským fórem s množstvím osobních setkání a rozprav – kotel, v němž by se vařil chutný vzbouřenecký guláš.

7) Vytvořit vzdělávací centra ve všech částech naší republiky, a to primárně ve
venkovském prostředí. Lidé by měli opět poznat svou společnou historii a být
schopni o ní přemýšlet v souvislostech.
8) Financovat a vytvářet síť funkčních průmyslových družstev – pro začátek nejlépe v oblasti textilního a sklářského průmyslu.
9) Vytvářet podmínky k soběstačnému zemědělství.


Řezanka:
10) Produkovat vzdělané a znalé, kteří budou svobodní – a budou moct v přímých volbách
volit ty nejlepší, ne ty nejohnutější a nejtvárnější.

K tomu já:
11) Obsahovat zdůvodnění změny politiky spolkové (stranické), na politiku územní
(občanskou), včetně stanovení změnového způsobu.

08. 03. 2022 - 14:36

ondrey: Velmi dobra reflexe S.Forgace (y) spojena s konkretnimi navrhy...cesta neni prevleknout,opakovane, kabaty aktualne k hnednouci SPD tedy ze zoufalstvi a necinnosti narodovecke socialni a protievropske demokracii. To jak se ceska levice diky komunistum a exkomunistum odcizila svym volicum vidi krom tech zapouzdrenym (pouzito ze slovniku autora stranek) kazdy sam.

08. 03. 2022 - 16:43

marian svetlik:
Myslím, že právě ta "marketingizace" politických stran a s tím související tendence ke středovosti (nebo spíše k průměrnosti?) je jádrem politického marasmu nejenom u nás. Marketing je vlastně vyjádření ekonomicko-obchodní a cílem takové snahy (v současných kapitalistických podmínkách) je zisk, tedy za co nejvíce peněz prodat co nejméně. Taky to tak v politice aktuálně vypadá. Ale když není co, tak ani sebelepší marketing nepomůže. Marketing ale do tvorby teorie (i teorie vývoje společnosti) nepatří. Až když nějaká teorie existuje, pak je možné hledat způsoby, jak ji realizovat v praxi. Ale to se netýká marketingu a to si politické strany neuvědomují. Politika není obchod (teda teď a tady ano, ale to je špatně, o tom žádná )