Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
Vize, jakou potřebujeme/82
Vize, jakou potřebujeme/82
Jak získat moc, aneb bez dobré teorie se neobejdeme – 12. část
Úvodní poznámka (zkrácená, podrobněji v 1. části):
K napsání této série mě přiměl příspěvek M. Světlíka o roli laiků a Š. Forgáče o moci.
K věci (aplikace na současnou realitu):
0001pt;line-height: normal">V dnešním pokračování uveřejním poslední dvojici obrázků, které nám vytvoří vhodné prizma umožňující vidět to nejpodstatnější, o co v současné době jde.
Připomenu z předcházející část:
Proč nejsou investiční příležitosti, včetně těch, které souvisejí s nabýváním, uchováním a uplatněním lidských schopností využívány podle míry jejich výnosnosti?
S tím související otázka:
Co brání tomu, aby se nástroje a mechanismy finančního trhu vyvíjeli směrem ke stále plnějšímu využívání investičních příležitostí, včetně těch, které souvisejí s nabýváním, uchováním a uplatněním lidských schopností využívány podle míry jejich výnosnosti?
Odpověď:
Hlavní příčinou je fenomén pozičního investování.
Fenomén pozičního investování lze omezit, pokud budeme realizovat reformy, které vytvoří vyšší míru rovnosti příležitostí, tj. které umožní plněji využívat investiční příležitosti podle míry jejich výnosnosti. Takovéto reformy jednak zvýší efektivnost systému (a tím umožní, aby bylo možné rozdělit větší množství bohatství), jednak omezí potřebu pozičního investování (což na následujícím obrázku znázorňujeme změnou sklonu linie pozičního investování).
Prostřednictvím aparátu, který jsme vytvořili a který lze dále rozvíjet, ale rozlišit protichůdné alternativy vývoje: Buď se společnost vyvíjí směrem plnějšímu využívání investičních příležitostí spojených s rozvojem schopností člověka (nabýváním lidského kapitálu), nebo se vyvíjí směrem většímu omezení využívání investičních příležitostí spojených s rozvojem schopností člověka (nabýváním lidského kapitálu). Názorně to lze vyjádřit touto dvojicí obrázků:
Obrázek č. 14: Důsledky reforem umožňujících plnější využití investičních příležitostí spojených s rozvojem, uchování a uplatněním schopností člověka
Zdroj: Vlastní výtvor
Obrázek č. 15: Důsledky reforem umožňujících plnější využití investičních příležitostí spojených s rozvojem, uchování a uplatněním schopností člověka
Zdroj: Vlastní výtvor
V prvním případě (nahoře) bude ekonomický systém efektivnější, bude se moci rozdělit větší bohatství (na obrázku vyjádřeno jako posun hranice možností rozdělení bohatství od tučné linie k přerušované) a současně se sníží vliv pozičního investování na možnost společenského vzestupu nezávislého na výchozích majetkových poměrech (na obrázku je to vyjádřeno pootočením linie y=p1.x + dy do polohy y=p2.x + dy, tj. proti směru hodinových ručiček).
Ve druhém případě (dole) bude ztrácet efektivnost, bude se moci rozdělit menší bohatství (na obrázku vyjádřeno jako posun hranice možností rozdělení bohatství od tučné linie k přerušované) a současně se zvýší vliv pozičního investování na možnost společenského vzestupu nezávislého na výchozích majetkových poměrech (na obrázku je to vyjádřeno pootočením linie y=p1.x + dy do polohy y=p2.x + dy, tj. po směru hodinových ručiček).
V souladu s výše uvedenou dvojicí obrázků vyvstávají další otázky:
- Proč se nejen nerealizují, ale ani nediskutují ve veřejném prostoru reformy, které by pozitivní alternativu vývoje umožnily?
- Proč se vývoj v jednotlivých zemích ubírá spíše cestou "antireforem", tj. prohlubování ekonomické a návazně sociální segregace?
Odpovědět na tyto otázky není jednoduché, protože podle toho, co vidíme na výše uvedených obrázcích, by si v případě realizace skutečných reforem měli polepšit prakticky všichni. Včetně těch, kterým poziční investování přináší výhodu. Odpověď může být jediná: Hraje se hra, kterou jsme zatím nezmínili a kterou zatím nevidíme. O jakou hru se jedná?
Místo závěru této část:
Dříve, než se dostaneme k vysvětlení zdánlivého paradoxu, připomeňme si otázku, kterou jsem kdysi položil v jiném kontextu: Co je to za hru, když kočka chytá myš?
(Pokračování dalším dílem série)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Poměrně krátký čas, který mně zbyl na procházku mezi dokončením jednoho článku na konferenci a večerním vyřizováním administrativy, jsem se rozhodl pro okolí Kotlářky. Už jsem tam dlouho nebyl, ale pamatoval jsem si, že místo má svou zvláštní atmosféru. Kromě toho jsem chtěl najít hrob spisovatele Jana Procházky, otce spisovatelky Lenky Procházkové.
Skála pod Kotlářkou. Patrně vznikla z lomu.
Z technických důvodů je snímek uveřejněn na začátku článku.
Romantická cesta pod Kotlářkou.
Výhled ze skály na protější lesní areál Cibulka.
Toto již je ochutnávka z další série. Karlovy Vary. Vždy krásné.
