Radim Valenčík

Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

rubriky:

přihlášení

archiv článků:

Vize, jakou potřebujeme/76

0pt; font-family:"Times New Roman","serif";mso-fareast-font-family:"Times New Roman"; color:black;mso-themecolor:text1;mso-fareast-language:CS">K věci (Nashovův vyjednávací problém s konfliktem):

Modelování reality prostřednictvím Nashova vyjednávacího problému (zde doporučuji, aby se čtenář, který není odborníkem na tuto problematiku, podíval na část 2. série, tj. 72. pokračování seriálu o vizi) předpokládá, že mezi účastníky nedojde při vyjednávání ke konfliktu, resp. že jim "nezávislý arbitr" znalý, jak problém řešit, dá návrh, se kterým budou obě strany souhlasit. Jenže, poučeni tzv. ultimátním problémem s dělením stokoruny, víme, že v realitě tomu tak hodně často není, resp. je tomu tak velmi zřídka. Určitá dělení, která splňují podmínku dosažitelnosti, individuální a kolektivní racionality se (rozhodně ne vždy neoprávněně) zdají jedné ze stran či dokonce oběma stranám nepřijatelná.

Připomeňme si např. to, co uvádí Chun a Thompson (1990) v článku Vyjednávání s body nejistého nesouhlasu. Podle nich v případě konfliktu mezi vlastníky práce a vedením firmy panuje v případě konfliktu velká nejistota, zejména pokud jde o bod nedohody, tak jak jej formuluje F. Nash.

Obrázek č. 3: Nashův vyjednávací problém s více body (typ "hrozba stávkou")

Zdroj: Vlastní výtvor

Výše uvedené zobrazení v intencích Thomsonových úvah o dopadech stávky odpovídá například následující situaci:

- Vlastník odmítl ustoupit za hranici výplaty y_a, což znamená výplatu x_a pro zaměstnance.

- Zaměstnanci na to odpověděli hrozbou stávky a požadují výplatu x_b, což pro vlastníka znamená výplatu y_b a současně ztrátu efektivnosti.

Na takové rozdělení výplat ovšem vlastník nemusí přistoupit a použije známé sankce (začne selektivně zaměstnance propouštět a najímat zaměstnance nové, což zpravidla znamená další snížení efektivnosti systému).

Na to mohou zase zaměstnanci reagovat empiricky rovněž řadou známých postupů (na příklad nepřipustit vstup stávkokazů do firmy). Vlastník zase může požádat o ochranu státní instituce (povolat policii k tomu, aby umožnila vstup stávkokazů do firmy). Atd.

Podle toho, jak se vyvíjí situace, se vyjednávání dostává do dalších bodů. Následující obrázek ukazuje čtyři krajní možnosti:

Obrázek č. 4: Rozšíření Nashova vyjednávacího problému o čtyři krajní alternativy

Zdroj: Vlastní výtvor

Pokud se na hru díváme z pozice hráče X (s výplatami x), pak:

kk       odpovídá situaci, kdy oba hráči se budou chovat kooperativně

kn        odpovídá situaci, kdy daný hráč se bude chovat jen kooperativně druhý jen nekooperativně.

nk        odpovídá situaci, kdy daný hráč se bude chovat jen nekooperativně druhý jen kooperativně.

nn        odpovídá situaci, kdy oba hráči se budou chovat nekooperativně.

Tomu pak odpovídají výplaty jednotlivých hráčů, přičemž můžeme uvažovat například následující situaci:

x_kn < x_nn < x_kk < x_nk

y_kn < y_nn < y_kk < y_nk

To odpovídá rozložení výplat v případě hry typu "vězňovo dilema". Lze uvažovat i jiné typy her.

Připomeňme:

1. Jedná se očekávané finální výplaty jednotlivých hráčů.

2. Uvažované čtyři body odpovídají krajním situacím, když každý z hráčů na všechny kroky jednoho z hráčů odpovídá výlučně buď kooperativní, nebo konfrontační (nekooperativní) strategií.

2. Situaci jsme uvažovali z pohledu jednoho z hráčů, v dalším se budeme muset vyrovnat i se situací, kdy každý z hráčů má odlišné vidění situaci.

Místo závěru této část:

Neděste se, není to tak složité. Předpokládám, že v souvislosti s přechodem k využití grafického vyjádření udělám pro zájemce online výklad s diskusí. V dalším pokračování grafické vyjádření reality ještě o něco zjednodušíme.

(Pokračování dalším dílem série)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Zveřejňuji další část foto z Malty, kde jsem byl koncem ledna na kurzu angličtiny. Každý den měl tři součásti: čtyři hodiny angličitiny, pobyt v terénu (asi tři hodiny, dostal jsem se i do okolí několika přilehlých vesniček, levná veřejná autobusová doprava zde funduje skvěle), odpolední a večerní diskuse s kolegy, se kterými jsem byl ubytován ve společném apartmánu.

Nádherná část přírody. Na Maltě asi dost prší. Jezírek ve skalách je hodně a soudě dle květeny, je v nich voda po hodně velkou část roku.

Toto foto bylo z technických důvodů uveřejněno před článkem (aby ho nepřeskočily ve zobrazní grafy.)

Jedna z nejkrásnějších částí pobřeží Malty, která končí podivuhodnými útvary. V příštím pokračování je uvidíme zblízka.

Malta je postavena z Malty, tedy přesněji z podloží, na kterém se tento ostrov nachází. Má vlastnosti šamotu a těží se v takovýchto dolech. Tento je ještě živý. Horninu lze řezat. Pak už je potřeba jen malta, aby se vyřezané kusy slepily dohromady a byl z toho dům nebo pevnost. Něco podobného jsem viděl během svého studia v Oděse. Tam se ten materiál nazýval "rakuška". Težil se trochu jiným způsobem, který vedl ke vzniku nekonečných katakomb pod městem. Tady je to jinak.

Když je hornina kvalitní, může jít těžba i hodně hluboko. Toto je příklad. Schválně - kde končí tento lom? Uvidíme v příštím pokračování. Ale nejdříve se ještě vrátíme do naší české krajiny.

Zpět na hlavní stranu blogu