Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

marian svetlik:
K příspěvku Karla Haise:
Největším nepřítelem naší společnosti je naše konzervativní mysl

Jak jsem zmínil, jsem laik, ale v odstavci Haise:

"K této otázce jsem zaujímal postoj již několikrát. Příslušníci společnosti se musí stát podílníky přerozdělované nadhodnoty. Tím se odstraní převaha, nad tímto procesem, vlastníků výrobních prostředků. Kteří v podstatě vydírají vlastní tvůrce, této nadhodnoty. (nejedná se tedy o systém "jednomu vezmu a druhému dám"). K tomu je třeba zavést kalkulovanou cenu a lichvu. V některých případech i zastropování ceny u životně důležitých produktů. Ale to se dostáváme z oblasti vize do oblasti strategie."

právě ten určitý konzervatizmus vidím, jakýsi půlkrok. Nebylo by to znárodnění výrobních prostředků, ale "jen spolupodílnictví" vytvořené nadhodnoty. Něco na tom je, ale určit ten podíl nebude jednoduché. Ale aby to fungovalo, podle mne to nemůže být pouze podíl na nadhodnotě, musel by to asi být i podíl na řízení. A kam bychom se pak dostali? Na půl kroku ke "znárodnění" nebo ke družstvu? Jak vyvážit vstupující parametry - vlastnictví výrobních prostředků, řízení výroby a produkce nadhodnoty? Nějakým standardním (pro všechny platným) přístupem nebo ad-hoc podle důležitosti pro celek? Dostáváme se k problému hodně proměnných s velkým potenciálem různých "vlivů" a to je špatně.