Vize, jakou potřebujeme/57

Vize, jakou potřebujeme/57

Michael Kroh

Je třeba identifikovat základní rozpor současné společnosti. Domnívám, že je to ten samý, o němž mluvil Marx. Je to rozpor mezi společenským charakterem lidské činnosti, především, činnosti základní - ekonomické, a soukromým přivlastňováním výsledků této činnosti. Tehdy se jevil jako rozpor mezi prací a kapitálem. Dnes po půldruhém století se však proměnil. Rozpor mezi prací a kapitálem ustoupil do pozadí, protože se našla jiná řešení než Marxem předpovězená proletářská revoluce. Vystoupil ale jiný problém, a ten je zásadní. Je to problém udržitelnosti samotné existence lidstva, který je projevem výše uvedeného rozporu a ještě naléhavěji vyžaduje řešení.

Je přirozené, že elity majetkově a mocensky svázané se současným systémem se budou snažit tento problém řešit v jeho rámci technokratickými reformami. Nicméně ty jen současné rozpory prohlubují a odsouvají skutečná řešení na neurčitou budoucnost. Určit subjekt realizace změn bude proto možné na základě vztahu k jejich způsobu.

Někteří budou klást odpor, jiní budou jen pro kosmetické úpravy a někteří budou radikální. Tentokrát nebude čistě třídní rozdělení, ale budou tam i jiné faktory. V první fázi změn půjde o alianci druhé a třetí skupiny proti té první, poté souboj (nemyslím bratrovražedný, ale ideologický a politický) mezi nimi. Půjde také o souboj ekonomických systémů, ale vítězem nebude ten, kdo bude mít větší zisk a vyhraje v konkurenčním boji, ale ten, jehož systém bude zajišťovat dlouhodobou udržitelnost existence lidstva na Zemi. Čili půjde o zcela nová kritéria efektivnosti, zkrátka o novou ekonomii a s ní spojenou sociologii. Také je třeba změnit přístup k vlastnictví, a to ve prospěch veřejných statků a vytlačovat trh jako kritérium přijatelnosti lidských aktivit.

Ke konkrétnějšímu obrazu se dostaneme přes odpověď na otázku:

- Co je špatně?

- Co je nutno podrobit negaci?

Na podporu svého vymezení základního rozporu společnosti uvedu malý příklad - náhradu práce kopáče robotem s umělou inteligencí.

Pozice soukromého podnikatele: nestojím o robota, je moc drahý a kopáč levný. Nevyplatí se mi to (stará, individualistická ekonomie, soukromovlastnický charakter výroby je brzdou technického pokroku).

Pozice celospolečenského zájmu: výborný nápad. Umělá inteligence nahradí jednoduchou těžkou práci a umožní bývalému kopáčovi se rekvalifikovat, využít plně své schopnosti a vytvořit jinou činností daleko větší hodnoty s mnoha dalšími multiplikačními dopady.

A to je právě to, oč tu běží. Nová ekonomie posuzuje technologické změny z hlediska celospolečenského přínosu. A ten musí být přerozdělen mezi členy společnosti (využit pro rozvoj v oblasti veřejných statků, což je vlastně také přerozdělení, ale pro všechny na základě jejich potřeb - tj. žádný diktát).

Na tom bychom se přes rozdílná východiska mohli shodnout.

K tomu ode mě:

Vítám jako podstatný příspěvek k vypěstování funkčního jádra vize, na které pak bude možné navázat konkrétní programy řešení problémů ve standardně definovaných oblastech a které umožní ukázat vzájemnou podmíněnost řešení. To je teď nejaktuálnější a na to máme tak dva měsíce. Otázka přežití (dlouhodobé udržitelnosti a podle mě i vstupu lidstva na novou úroveň existence v rámci překonání stávajících časoprostorových omezení) je správně vyzdvižena jako kardinální. K tomu několik bodů:

1. Ad "Co je špatně?" – Neřešení problémů a snaha potlačit reformátory vyvolala proces poměrně rychlé degenerace jádra současné globální moci (jejíž koncentrace díky majetkové, finanční a informační nadvládě dosáhla nebývalých rozměrů). Proces degenerace moci bude mít za následek turbulence, velmi obtížné situace a konflikty, akutní ohrožení našeho přežití apod., ale také povede ke štěpení současné globální moci, k možnosti získání spojenců "shora" pro hegemona vyvedení společnosti z krize.
2. Ad role "konkurenčního boje": Ekonomická kritéria úspěšnosti systému nelze ošidit. Ale lze se prosadit vyšší kvalitou růstu, která bude plněji využívat potenciál schopností lidí k "odlehčení" závislosti růstu na přírodních zdrojích či poškozování přírodního prostředí a ke zrychlení inovační dynamiky v klíčových, resp. strategických oblastech.

3. Součástí řešení musí být i definování cesty, jak "desegregovat" společnost, tj. jak zvrátit proces majetkové a následně sociální, informační i politické segregace společnosti, který se vymkl kontrole a zvrhl v devastování společnosti.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Co nového v botanické zahradě Na Slupi? Byl jsem zde těsně před odjezdem na Maltu. Teď, o více než dva týdny později, přibylo průkopníků jara. Dokonce i bledule a ladoňky.

Bledule bych tu tak brzo nečekal.

Půvabný zimokvět patří do teplejších krajů, ale zde se drží už řadu let.

Sněženky v plné kráse.

Geopark. Atraktivní část botanické zahrady. Vznikl poměrně nedávno.