Vize, jakou potřebujeme/48

2. únor 2022 | 00.01 |

blog ›

první rubrika ›

Úvodem dvě poznámky:

1. Tento materiál byl publikován na stránkách sdružení Kudy z krize zde (za což jsem vděčný):

https://www.kudyzkrize.cz/2022/01/24/radim-valencik-k-nove-dohode/

2. Pokud chcete reagovat, prosím, využijte diskusní platformu ("stěnu svobody vizionářů") zde:

https://radimvalencik.pise.cz/10057-vize-jakou-potrebujeme-41.html

K Nové dohodě – 2. část

0001pt;line-height: normal">Vydejme se cestou rozkliknutí obdélníčku "Zobrazit celou výzvu" k prostudování obsáhlejšího textu.

A tady už najdeme:

"Kvůli růstu nerovností a koncentraci ekonomické moci v rukou oligarchů ztrácíme přístup k rozhodování o svých životech. Mnozí z nás mají oprávněný pocit, že byla porušena polistopadová společenská dohoda o lepším životě pro všechny."

Takže pozor! Za všechny problémy, i za to porušení havlovských slibů, můžou naši oligarchové. A šídlo je z pytle ven. Už víme, kdo je nepřítel.

A aby si to náhodou někdo nevyložil jinak, tak tito oligarchové mohou i za to zhoršení životního prostředí:

"Politická demokracie, největší výdobytek sametové revoluce, je plíživě vytlačována systémem, v němž nám vládnou ti, kdo si mohou dovolit svůj vliv koupit. – Tyto propojené krize ovšem nevznikly náhodou ani nezávisle na sobě. Odpovědnost za ekologickou i sociální krizi není rozložena rovnoměrně, stejně jako její dopady. Zatímco zisky se hromadí v rukou několika nejbohatších, krize dopadá nejcitelněji na ty, kteří k ní přispěli nejméně."

A aby náhodou nedošlo k omylu, jsou oligarchové vyjmenováni:

"Svobodu v dnešní době ohrožují ekonomické zájmové skupiny, které mají větší moc než vlády jednotlivých států. V některých případech usilují o celkové ovládnutí státu, což je příklad Andreje Babiše a jeho firmy Agrofert, jindy se zaměřují na strategické sektory, jako v případě snahy Daniela Křetínského nebo Pavla Tykače ovládnout energetiku, bankovní sektor či média. Díky ekonomické moci koncentrované ve svých rukou ohýbají veřejnou politiku ve svůj soukromý prospěch na úkor ostatních. Rostoucí nedůvěra společnosti vůči demokratickým institucím pramení mimo jiné i z toho, že na směřování společnosti má nepoměrně velký vliv úzká skupina privilegovaných."

Takže základní POLARITA společnosti podle Nové dohody jsou oligarchové Babišova typu, proti kterým stojí všichni slušní lidé.

To nezní příliš důvěryhodně a může to být hlavní "konstrukční" (koncepční, strategický, zájmový) nedostatek, z důvodu kterého nebude vize fungovat (tj. nebude vyváženě diskutována, poctivě a nezávisle pěstována). Racionálně uvažujícího člověka totiž hned napadne:

1. Na Bakalu a další tuzemské výtečníky z řad oligarchů se zapomnělo jen náhodou, nebo i zde je používán dvojí metr?

2. Nevládne celý světem "úzká skupina privilegovaných", se kterou Babiš a spol. nemají nic společného (a právě proto jsou na tapetě)?

3. Nejsou sociální problémy (viz úvodní část Nové dohody, připomínám z prvního dílu rozboru:" Počet hodin, jež trávíme v práci, je vyšší než průměr Evropské unie, a polovina z nás přitom nedostává důstojnou mzdu. Statisíce lidí čelí exekucím, zadlužení domácností roste a získat přístup k základním potřebám, jako je kvalitní bydlení, zdravotní a sociální péče nebo zdravé potraviny, je čím dál těžší.) dané i tím, že z naší země odcházejí obrovské prostředky do zahraničí?

A když to shrnu: Je větším nebezpečím Babiš a spol., nebo současná globální moc?

Její vznik, vývoj, mechanismy uplatňování moci i současný proces degenerace jsem popsal zde:

https://radimvalencik.pise.cz/4432-pred-jihlavou-o-degeneraci-soucasne-moci.html

Samozřejmě, že i já se mohu dopouštět jednostranností. Před těmi není uchráněn nikdo. Ale pohled Nové dohody se mně zdá až příliš prvoplánově účelový. Pokud těm, kteří za Novou dohodou stojí, kteří ji rozpracovávají a snad jí i věří, to myslí vážně, nebude problém si to v diskusích, po kterých volají, vyjasnit. V těchto diskusích se může uplatnit každý, kdo si chce vytvářet nezávislý názor.

Podle Nové dohody Babiš a jemu podobní za zoufalou situaci v oblasti mediálního mainstreamu: "Součástí snahy zbavit politiku vlivu korporací by měla být i mediální reforma s cílem výrazně omezit vliv oligarchických skupin na mediální provoz. Média jsou v České republice vlastněna nejbohatšími oligarchy (Andrejem Babišem, Zdeňkem Bakalou, Danielem Křetínským, Ivo Valentou či finančními skupinami Penta a PPF). I kvůli oligarchizaci vlastnictví médií Česká republika každoročně klesá v Indexu svobody médií."

Jen nechápu, jak dokázal Babiš ovlivňovat CNN, BBC a další globální mediální mainstream, protože jeho média jen papouškovala to, co se říká všude v západním světě. A dost horlivě. A také nechápu, proč Babiš ovládající média proti sobě spustil Velkou vrbětickou lež, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/9439-aktualni-reflexe-doby-ke-kauze-vrbetice.html

Hlavně, že vše s Vrběticemi se už došetřilo, jak bylo přislíbeno...

Jen pro zasmání, kam se kauza s Vrběticemi posunula aktuálně:

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/co-melo-byt-zniceno-bylo-zniceno-pise-hrad-ke-skartaci-zpravy-bis-o-vrbeticich-40385516

https://www.novinky.cz/krimi/clanek/kauza-vrbetice-vysetrovatele-zkoumaji-kontakty-zamestnance-imexu-s-ruskou-gru-40385359

To není už jen "tonoucí se stébla chytá", ale spíš o to, z čeho se nedá uplést bič. Ale buďte klidní, Koudelka zůstane...

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Tak jsem se po 45 létech (pokud nepočítám externí kandidaturu v tehdejším Ústavu pro filozofii a sociologii) stal zase obyčejným studentem. Angličtiny. Nejvyšší čas. Chybělo mně "doladit" to, co jsem se sám naučil. Na Maltě. Bohužel jen týden.

Kantorka hodně přísná. Asi jako ta vznešená paní ve slavném filmu Nebeští letci, která to bere vážně. Určitě si pamatujete epizodu, kdy naši letci, kteří chtějí bojovat, vyjadřují nespokojenost s tím, že musí sedět v učebně a učit se anglicky. Ona jim vysvětlí, proč je nutné, aby znali angličtinu, a končí velmi důrazně: "Toto je zase můj boj."

Beru to vážně a ke konci výukového dne už jsem dost unavený. Přece jen s věkem se vstřebává vše pomaleji. Ale večer další spontánní lekce – je nás ve společném apartmá pět (učitel z Anglie, Polák, Thajka, se mnou na pokoji Francouz). Je to jako v sedmdesátých létech, kdy jsem byl v tomto počtu na koleji v Oděse a studoval matematiku. Diskuse o všem do hodně pozdě. Třeba i o Kafkovi a Kunderovi, které někteří dobře znají. Lépe než já.

Přírody na Maltě není mnoho. V tak hustě osídlení zemi jsem ještě nikdy nebyl. Ale najdou se pěkná místa. Inspirující. Tak třeba v návaznosti na přípravu vystoupení, které budu mít na konferenci hned po návratu, jsem si uvědomil, že je velmi důležité rozlišit lidské schopnosti na ty, které jsou nahraditelnou tzv. "umělou inteligencí", a ty, které z podstaty věci stávajícím typem tzv. "umělé inteligence nahraditelné nejsou. Pak lze teprve pochopit, proč odvětví produktivních služeb může expandovat.

Ale teď už obrázky z Malty.

Až hodně daleko za konglomerátem několika měst a městeček jsem objevil kousek přírody. Stále ještě z vycházky po příjezdu,než začala výuka.

V tuto chvíli jsem si vůbec nebyl jistý, zda se lze dostat nahoru. Na Maltě je vůbec dost těžké dostat se odněkud někam. Ale tady jsem měl štěstí. Setkal jsem se se třemi Němci, kteří měli stejnou touhu projít tímto terénem. Vzájemně jsme si dodávali odvahy. Německy jsem s nimi promluvil jen pár slov (bylo velké pokušení pokračovat v tomto jazyku, který znám o hodně lépe než angličtinu). Ale přece jen hlavním úkolem bylo zdokonalit se v angličtině. Tak jsem se omluvil a přešli jsme do angličitiny. Němcům to problém nedělalo, mně ano... Na tomto místě jsme zahlédli i meditujícího muže. Vlevo uprostřed.