Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

jan schneider: S velkou chutí jsem si přečetl příspěvek pana Kroha. I já se snažím sledovat tvé myšlenkové vichry, ale nezvládám to, ztrácím se v tom a jsem celkově ve zmatku. Tudy se z krize podle mého soudu nedostaneme. Když jsem se dočetl k tvé chvále (sebechvále?) na šest monografií, skoro mě trefil šlak.\r\rMáš pravdu, že na netrpělivost se musí dát pozor, ale k čemu jinému vede tvoje rozvláčnost? \r\rProstě, kamenuj si mě, posmívej se mi, ale z kruhu \"kudy-z-krize\" jsem víceméně vycouval po zjištění, že jde (sebedefinovaně) o záležitost intelektuálů. Jenomže já jsem primitiv a intoše si mažu na chleba, i když, po pravdě, nic moc.\r\rMám ale úplně jiné zkušenosti. Třeba s tím, kolem čeho chodíš a neustále medituješ. Nevím, jak se to komu bude líbit, ale já měl radši Olgu Havlovou, než Vaška, protože to byla hubatá žižkovská holka z chudé rodiny, a Vaška napomínala třeba slovy \"nekomplikuj věci přílišným myšlením\". Tato výtka nemá hodnotu sama o sobě, ale právě ve zmíněném kontextu. Určitě by sis s Václavem velmi dobře rozuměl, ale bylo by to na roky ...\r\rProto si myslím, že možné řešení spočívá v pravém opaku - v nalézání zbytných slov a úvah a meditací, a v jejich škrtání. Je skryto v hledání základního problému, jehož řešení má vliv na všechny ostatní. \r\rVypráví se, že jednou přišel pohan za rabi Šamajem, který byl proslulý svou moudrostí, ale i tím, že byl poměrně vzteklý. Pohan se ho optal, zda by mu mohl vysvětlit podstatu Tóry, a to za dobu, po níž vydrží stát na jedné noze. Rabi Šamaj ho pochopitelně velmi zhurta vyhodil. Pohan se nedal a zašel na rabi Hillelem, pověstným oponentem rabi Šamaje, který krom moudrosti proslul laskavostí. Na stejnou otázku pohanovi řekl: \"Nedělej druhým, co nechceš, aby dělali tobě. Jdi - a studuj. Všechno ostatní je komentář.\"\r\rTomu se říká zlaté pravidlo rabi Hillela, nicméně podobnou moudrost tradují všechny civilizace, hodné toho jména.\r\rMetodicky je pozoruhodná tradice rabínských dvojic, protože dialog, spor mezi nimi byl zaznamenáván, neboť nebyl až tak důležitý výsledek, jako onen proces jeho nalézání. Moudří tradenti se z toho učí logiku onoho procesu, ti hloupí ho opakují doslovně.\r\rPodle odhadů Milana Machovce, Egona Bondyho a Milana Balabána, jak jsem je slýchal na bytových seminářích, leccos již tehdy podle nich naznačovalo, že se blíží nová osová doba (Jaspers). Myslím, že je dobré vzít v potaz tuto rovinu, která je současně hlubinou i výšinou. Nelze na ní reagovat tupým opakováním starých dogmat, protože před lidstvem nikdy ještě takový problém nestál. (Jestli stál, tak ho lidstvo prošvihlo.)\r\rK reflexi je nutno nejprve od problému poodstoupit, aby problém sám nezahltil celý obzor pozorovatele. Mám za to, že v tomto případě je nutno poodstoupit velmi. Proto mi připadá, že tvůj problém, popsatelný pojmy jako je ekonomika a řízení, s přídavkem sociologie, je stále příliš vnořen do bahna dnů. Jeho řešením se možná pohne něco dílčího, ale chybí základní směrník.\r\rProč to vůbec dělat? \r\rVojáci říkají, že není správné začínat válku, když nemáš představu o tom, jak ji chceš ukončit. --- A o tom je asi potřeba si udělat představu, aby ta dílčí řešení k ní pak směřovala. Z dílčích řešení nikdy celkový směr nevyplyne - a když, tak sotva (jak pointoval s oblibou Mejla Hlavsa).\r\rProto se ptám - v čem je problém?\r\rJá vím, že vypadám jako kokot, ale stejně: mohl bys mi říci, po dobu, co vydržím stát na jedné noze, v čem je problém?\r\rRespektive - v čem je \"matka všech problémů\"? Co vlastně řešíme? \r\rMůj nástřel? Velmi primitivní: potravinová soběstačnost (bezpečnost). Myslím, že důsledné řešení tohoto problému najednou dává smysluplné spektrum problémů odvisejících a souvisejících i směr jejich řešení. Když ale nebude co žrát, končí veškerá filosofie. (Podobně můžeme dát zkusmo do centra otázku energetickou, ale ta platí, čím jsme vzdálenější od rovníku, kdežto baštit se musí všude.)\r\rTakže se omlouvám, že jsem to té intelektuální debaty takto primitivně vstoupil, ale třeba to někoho zaujme. Každopádně myslím - a proto to taky píšu - že je třeba využít tvé úžasné energie. Jen bych k tvé velmi dobré poznámce o trpělivosti připojil ještě i tu stručnost. Aby prací na textu písmen ubývalo, nikoliv přibývalo. \r\rJasně, sám jsem si naběhl, takže končím a pěkně zdravím