Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

karel hais: K otázce: SUBJEKT-ZMĚNA-POLARITA
Ve své páté úvaze se chci věnovat tématům, které jsou rozhodující při tvorbě vize.
Nejprve se chci věnovat polaritě ve společnosti.
Pokud chceme rozpoznat jednotlivé tábory ve společnosti, tak si musíme uvědomit a rozeznat cíle jednotlivých skupin. Máme ve společnosti v podstatě tři vrstvy. Velkokapitál, střední třídu, nejnižší vrstvu, která je liberálním kapitalismem nejvíce postižena, protože náklady na uspokojení svých potřeb už nemá možnost na nikoho dalšího přenést. Zároveň je odkázána na libovůli vrcholové a střední třídy při rozdělování výdobytku společnosti. Vrcholová třída je složena z vlastníků výrobních prostředků a kapitálu. Tato vrstva společnosti je obklopena servisní skupinou politiků a úředníků, kteří prosazují její zájmy. Střední třída je složena ze živnostníků, malých podnikatelů, policistů, vojáků, pedagogických pracovníků a příslušníků obecních samospráv. Nakonec je zde nejnižší třída, která se skládá z těch, kteří přímo vytvářejí nadhodnotu společnosti.
Tyto skupiny pochopitelně nemají ostře ohraničené hranice svých zájmů a v mnoha případech se (v těchto hraničních bodech) jejich zájmy překrývají. To vytváří dojem kompaktnosti společnosti a na první pohled je vytvářen dojem bezkonfliktního uspořádání společnosti. Protože společnost je ovládána ideologií liberální demokracie, která vytváří představu, že každý příslušník společnosti má vliv na přerozdělování zisku společnosti a dokonce, že má vliv na procesech řízení. Proto nelze směšovat úpravy liberálně demokratického charakteru se zásadními změnami v rámci „dobré vize“, kterou jsem posunul mezi -izmus a shrnul jsem ji pod souhrnný název, Komunitarismus.

Proč k polarizaci společnosti dochází ?

Odpověď na tuto otázku je jednoduchá pokud se pokusíme na ní odpovědět z filosofického hlediska z praktického je složitější.

Velkokapitál v rámci liberálního kapitalismu si uzurpuje moc a právo na rozhodování o tom, kam ostatní dvě vrstvy mohou ve svých právech jít. Princip společnosti diktátu přerozdělovací moci vzniklé ze systému pozičního investování a jeho srůstání se strukturami založenými na vzájemném krytí (vydírání a protěžování) těch, kteří porušují obecně přijatelné zásady, jim toto chování umožňuje.
Uvedený fakt si v současné době málo uvědomuje střední vrstva, která se bojí domýšlet věci do konce. Bojí se tento princip nazvat pravým jménem. Proto používá slova, jejichž význam nechápe, nesměle, se směšnými a neobratnými vytáčkami opakuje fráze, jejichž skutečný smysl jí uniká. Chce, aby společnost vyhrožovala horní vrstvě společnosti, že chce změny, ale zároveň odmítá novou vizi která by tyto problémy řešila. Dokonce někteří z vůdců této vrstvy komunitarismus odmítají, protože je pro ně příliš převratný – zásadní. Důvod proč tomu tak je, se nám přímo nabízí. Střední třída ( v rámci své podstaty ) používá stejných principů společnosti diktátu přerozdělovací moci vzniklé ze systému pozičního investování a jeho srůstání se strukturami založenými na vzájemném krytí (vydírání a protěžování) těch, kteří porušují obecně přijatelné zásady. S tím rozdílem, že jedná v rámci nižšího patra moci. ( Vysvětlím: Jsou skupiny, které se tváří jako opoziční, demonstrují, podepisují petice atd., a chtějí, aby nebyly omezovány ve svém podnikání, zaměstnání. Např. v oblasti gastronomie a cestovního ruchu. Ale zároveň chtějí zachovat principy současného liberálního kapitalismu. Nositelé těchto myšlenek nechtějí zásadní změny v pojetí fungování společnosti. Jim vadí, že horní vrstva jim nechce přiznat stejná práva jako má sama. V okamžiku, kdy vládnoucí vrstva jim tuto možnost umožní a přestane ji omezovat, tak střední třída ukončí svůj opoziční postoj a plně využije svého nabytého postavení.
Jejich snaha zatáhnout nejnižší vrstvu do svých problémů a udělat z ní beranidlo proti globální moci je farizejský postoj. Vůbec nechápe svou úlohu mezivrstvy, stojící mezi vládnoucí třídou a tvůrci nadhodnoty ( nejnižší vrstvou ).

Na závěr tohoto tématu. „Polarizace společnosti“, vyplývá v nerovném přístupu k výdobytku společnosti a k procesům řízení mezi vrstvami. Kapitalismem se rozumí ono vývojové stadium zbožní výroby, kdy se zbožím stávají již nejen produkty lidské práce, nýbrž i sama pracovní síla člověka. Tvrdit, že vývoj trhu nebo dělba práce ( hospodářské poměry společnosti ) mohou vznikat a zanikat z vůle nějaké skupiny osob - ,,inteligence" nebo „vlády" vychází z naprosto nepravděpodobných a mylných předpokladů.
Dokonce některé opoziční proudy vyjadřují názor, že bychom se měli vrátit k budování občin. Vůbec si neuvědomují, že takové uspořádání společnosti je překonáno právě dělbou práce, technickým rozvojem a celkovým poznáním lidstva.
V současné době někteří představitelé střední třídy hájí výrobu a služby živnostníků za jejich nedotknutelné právo. Nechtějí si připustit, že zánik tohoto způsobu výroby a služeb je díky obecným zákonitostem zastaralý a tudíž odsouzený k odumírání. ( viz. Předešlá charakteristika střední třídy ). Tento proces „ odumírání“ existuje i v ostatních charakteristikách střední třídy.
Proto dobrá vize analyzuje společenské procesy minulosti a předpokládá procesy budoucí bez časového omezení. Tím vymezuje hranice takového vývoje, ve kterém se budou pohybovat jednotlivé kroky praktické realizace.
Proto přechod od soudobé společnosti diktátu přerozdělovací moci vzniklé ze systému pozičního investování a jeho srůstání se strukturami založenými na vzájemném krytí (vydírání a protěžování) těch, kteří porušují obecně přijatelné zásady, k společnosti k stále plnějšímu využívání investičních příležitostí spojených s nabýváním, uchování a uplatněním lidských schopností. Společnosti, ve které roste role produktivních služeb (služeb pojených s nabýváním a uchováním lidských schopností) jako dominantního sektoru, je vývojová tendence, na kterou poukazují práce R. Valenčíka a spol.

Odpověď na otázku, kdo je příjemce nové vize, nebo která skupina je cílovou skupinou, takové vize, si troufnu tvrdit, že každý člen společnosti, který naznačený vývoj pochopí, ztotožní se s ním a je ochoten stát se realizátorem praktických kroků směřující k naplnění tohoto vývojového trendu.