Vize, jakou potřebujeme/39

Vize, jakou potřebujeme/39

Radovan Přikryl poslal velmi dobře zpracované poznámky ke struktuře vize a první části prvního reportu. Fialovou barvou odlišuji původní text příslušné části seriálu, proloženě poznámky R. Přikryla a k tomu své poznámky. Čtenář se snadno zorientuje. Příště už budou souhrnné poznámky, které dostanu, uveřejňovat ve zpracované podobě, aby texty příliš nenarůstaly. Teď začínáme, proto vše podrobněji:

Vize, jakou potřebujeme /30

VIZE; ZDROJE= LIDE,FINANCE, PROSTŘEDKY; NÁHRADY (minimálně 2 členné týmy)
Velmi bych uvítal, pokud by během následujícího měsíce došlo k projednání těchto otázek:
1.

Kdo je adresátem a realizátorem vize.

R. Přikryl:

Samostatně myslící a svobodní lidé. 

K tomu ode mne:

To nestačí. Problém pěstování vize a formování subjektu změn má několik dimenzí:

- Vymezení hegemona změn a jeho spojenců (shora) z hlediska dominantní polarizace společnosti.

- Vymezení těch, kteří mají objektivní zájem na tom, aby se postavili proti degeneraci establishmentu.

- Vytváření horizontálních vazeb mezi subjekty, kteří jsou nositeli změn a nápravy.

- Národní a nadnárodní rozměr odporu.

- Subjekty nové ekonomiky po prosazení změn.

Ve všech případech je nutnou, ale hodně nedostačující podmínkou, aby se jednalo o myslící lidi a aby se dokázali na základě toho postupně osvobozovat od stereotypů, předsudků, manipulace, klece bezprostředních existenčních zájmů apod.

2. Druhý směr považuji za mimořádně významný, ale trochu se obávám, že nemusí dojít k pochopení toho, proč je tak důležitý. Proto velmi oceněním každého, kdo k posunu v tomto směru pomůže. Pokusím se co nejsrozumitelněji zformulovat, o co jde: Nezbytnou součástí realizace vize musí být dosažení převahy v ekonomické výkonnosti těch, kteří se na realizaci vize budou podílet:
- Lokálně: Uvnitř země či zemí, které budu vizi realizovat.

R. Přikryl:

- ANO! Pokud má vzniknout stabilní subjekt, musí stát na vlastních nohou ve své zemi. To znamená vysoké procento HDP by mělo být opřeno o lokální malé a střední firmy se svými produktu. Korporátní globální firmy by se měly podílet takovým procentem, aby stát se mohl rozhodovat více dle svých zájmů než zahraničních.
Vezmu příklad z bohatých zemí - Německa a USA.
Německo si chrání svůj trh společenským vědomím, že německé je nejlepší a přednostně si lidé kupují německé zboží. Podporují to tlakem na vysokou technickou kvalitu a systematičnost     doprovodných služeb. Finální produkty jsou německé, i když mnoho subdodávek je třeba z ČR. Velká část marže je ve finálním produktu a ten zůstává doma.
USA se chovají velmi podobně a mají to navíc podepřené spletí svých norem jak státních tak federálních.
Takže doma kupujme domácí produkty, ať tu máme dost malých a středních firem ve všech oblastech, zejména existenčně důležitých pro funkci státu.
K tomu ode mne:

Také nestačí. Pokud jde o změnu srovnatelnou s průmyslovou revolucí, pak potřebujeme vědět, jaký sektor by měl v zemi expandovat, jakou cestou by měl generovat rozhodující ekonomické efekty. Toto bude jedna z nejsložitějších otázek.

Mj. proto věnuji takovou pozornost tvůrčím mezigeneračním týmům a komplexu reforem v oblasti sociálního investování a sociálního pojištění (vzdělání-zdraví-penze).

- Globálně: Mezi zeměmi, tj. v konkurenci těch zemích, kde se bude ekonomická výkonnost založená na tom, s čím vize přichází, prosazovat, oproti těm zemí, kde nové bude potlačováno.
(Tak, jak tomu bylo v období průmyslové revoluce.)
Nové se nemůže prosadit, pokud není bezprostředně spojeno s vyšší "produktivitou práce" (řečeno postaru), přesněji a obecněji – s podstatně lepším využitím potenciálu, kterým člověk disponuje, v ekonomické oblasti.

R. Přikryl:

- Nové musí přinést pro lidí zlepšení jejich životní úrovně a bezpečí. Nemělo by přinášet práci navíc, nároky na znalosti navíc, prostě komplikace navíc. (Porovnejme živelnou rychlost rozšíření mobilních telefonů a rychlost šíření  elektroaut podporovanou rostoucím  politickým tlakem. Tady je něco špatně).  Efektivita je nutná a o hledání řešení u malých a středních se pohybuji dost dlouho a společné vize mezi podnikateli jsou, ale je zde i hodně překážek.
K tomu ode mne:

Tady spíše vidím nutnost koordinace realizace nezbytných reforem v rámci zemí příbuzného civilizačního okruhu, zejména v oblasti středounijního prostoru.

Poznámka: Pro větší srozumitelnost uvádím srovnání s obdobím průmyslové revoluce. Zde se rovněž nové oproti starému prosazovalo nejdříve lokálně (uvnitř jednotlivých zemí) a následně globálně (v soutěži jednotlivých zemí mezi sebou). Platí tento koncept i v případě současné změny, nebo jde jen o dílčí úpravy stávajícího systému?
3. S předešlým bodem souvisí: Vystačíme se setrvačným pohledem, nebo potřebujeme konkrétnější představu o obsahu zásadní společenské změny v samotné ekonomické základně společnosti?
Poznámka: Podle mě dobrým námětem k uvažování na toto téma je program Fialovy vlády. Je líbivý, ale obsahuje zásadní rozpor – slibuje (i v sociální oblasti), ale neukazuje, kde na to vzít. Nedostatek, který nemohou odstranit ti, kteří slouží uchování starého, degenerujícího establišmentu. Jsou schopni přijít s řadou marketingově líbivých frází, ale změnu založenou na prosazení nového, ekonomicky výkonnější nejsou schopni vidět právě proto, že slouží starému. Právě tak starému, tedy tomu, co se již přežilo a co dospělo do takového stádia degenerace, že ohrožuje naše přežití, slouží zastánci "jednoduchých řešení" plnící roli nejužitečnějších idiotů uchování degenerující moci.
R. Přikryl:

- Myslím, že zde platí heslo: stát má chránit, ne řídit. Co se má dělat dál, nejlépe ví lidé přímo ponoření do dané problematiky. Aby přežili a rozvíjeli se, potřebuji hodně energie a času. Pokud budou řešit GDPR, zákon o Whistelblowerech  atd. , tak jim moc času na efektivní práci nezbude. Malý a střední podnikatel musí platit v tomto státě 19% daň ze zisku a pak ještě 15% srážkovou daň při vyplácení podílu na zisku. Jaké daně platí korporátní firmy v ČR? Cílem je mít co nejvíce malých a středních  českých firem s finálními produkty. Nechme jim dostatek vydělaných peněz, ať se mohou rozvíjet.

K tomu ode mne:

To je jen dílčí, i když užitečné opatření. V ekonomice probíhá a zejména nutně musí proběhnout mnohem hlubší změna, která zásadním způsobem změní charakter ekonomického růstu a povede k radikálnímu odlehčení závislosti ekonomicky na přírodních zdrojích při současném zvýšení dynamiky růstu. Zde je nutné se rozloučit se setrvačným viděním a mít představu o alternativě, kterou lze prosazovat i v národním měřítku. Pokud mohu doporučit, poměrně dobře jsme představu o této změně vyjádřili s kolegou z našeho týmu v časopisu vydávaném Ministerstvem práce a sociálních věcí Fórum sociální politiky. Zde je plný text:

https://www.vupsv.cz/2020/08/19/ctvrta-prumyslova-revoluce-nebo-zmena-srovnatelna-s-prumyslovou-revoluci/

Neříkám, že je to jediný možný pohled na daný problém. Ale zde je ta představa naspána srozumitelně, černé na bílém a lze hledat její alternativy či modifikace. Rozhodně musíme pracovat s představou o hlubší či výraznější proměně společnosti, pokud má být vize perspektivní, přitažlivá a fungující.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Po návratu z Košic na Nový rok. Vybrat vycházku, která je inspirující, lze v každém ročním období a při každém počasí. Ale ja nutné ji konkrétním podmínkám "ušít na míru". Tato je údolím Dalejského potoka mezi Holyní a Barrandovským sídlištěm. Povedlo. V souladu s tím, že při chůzi se zvyšuje invenčnost myšlení o 60 % (asi je to opravdu tak), jsem si promyslel příspěvek na konferenci v Brně.

Pohled z horní části lomu Prastav.

Pohled opačným směrem. Od lomu Prastav k Barrandovskému sídlišti.

Detail horní části kouzelného lomu Prastav.

Takto je vidět lom zřídka. Jako kdybych to tušil, kdy jsem se plánoval cestu. Jinovatka ve vrcholech okolních stromů a keřů mu dává značný půvab.