Vize, jakou potřebujeme/31

Jakou vizi potřebujeme 31/

Pokračování první reportu

První část reportu obsahuje to, co bylo při pěstování vize uděláno. Tato část formuluje nejbližší úkoly jejího zpracování. Vzhledem k tomu, co je v běhu života člověk schopen vnímat během jednoho dne, považoval jsem za vhodné obě části rozdělit.

Nejbližší úkoly při pěstování vize

Jako střednědobý cíl bychom si měli stanovit uveřejnění první verze stručnou podobu vize. O první nástřel se pokusím již zítra, i když v současné době je s tím spojeno určité riziko, protože zatím ještě neprošly výměnou názorů některé klíčové otázky.

Proto doufám, že každý na to bude reagovat s porozuměním a současně uvede své výhrady.

Jedná se o podstatně složitější úkol, než je zaplňování jednotlivých políček daných popisem struktury vize. Postup prací při pěstování vize musí navazovat na reálný průběh výměny názorů a na základě toho správy vytipovat priority.

Velmi bych uvítal, pokud by během následujícího měsíce došlo k projednání těchto otázek:

1. Kdo je adresátem a realizátorem vize.

2. Druhý směr považuji za mimořádně významný, ale trochu se obávám, že nemusí dojít k pochopení toho, proč je tak důležitý. Proto velmi oceněním každého, kdo k posunu v tomto směru pomůže. Pokusím se co nejsrozumitelněji zformulovat, o co jde: Nezbytnou součástí realizace vize musí být dosažení převahy v ekonomické výkonnosti těch, kteří se na realizaci vize budou podílet:

- Lokálně: Uvnitř země či zemí, které budu vizi realizovat.

- Globálně: Mezi zeměmi, tj. v konkurenci těch zemích, kde se bude ekonomická výkonnost založená na tom, s čím vize přichází, prosazovat, oproti těm zemí, kde nové bude potlačováno.

(Tak, jak tomu bylo v období průmyslové revoluce.)

Nové se nemůže prosadit, pokud není bezprostředně spojeno s vyšší "produktivitou práce" (řečeno postaru), přesněji a obecněji – s podstatně lepším využitím potenciálu, kterým člověk disponuje, v ekonomické oblasti.

Poznámka: Pro větší srozumitelnost uvádím srovnání s obdobím průmyslové revoluce. Zde se rovněž nové oproti starému prosazovalo nejdříve lokálně (uvnitř jednotlivých zemí) a následně globálně (v soutěži jednotlivých zemí mezi sebou). Platí tento koncept i v případě současné změny, nebo jde jen o dílčí úpravy stávajícího systému?

3. S předešlým bodem souvisí: Vystačíme se setrvačným pohledem, nebo potřebujeme konkrétnější představu o obsahu zásadní společenské změny v samotné ekonomické základně společnosti?

Poznámka: Podle mě dobrým námětem k uvažování na toto téma je program Fialovy vlády. Je líbivý, ale obsahuje zásadní rozpor – slibuje (i v sociální oblasti), ale neukazuje, kde na to vzít. Nedostatek, který nemohou odstranit ti, kteří slouží uchování starého, degenerujícího establišmentu. Jsou schopni přijít s řadou marketingově líbivých frází, ale změnu založenou na prosazení nového, ekonomicky výkonnější nejsou schopni vidět právě proto, že slouží starému. Právě tak starému, tedy tomu, co se již přežilo a co dospělo do takového stádia degenerace, že ohrožuje naše přežití, slouží zastánci "jednoduchých řešení" plnící roli nejužitečnějších idiotů uchování degenerující moci.

Na závěr této části reportu

Za úspěch budu považovat, pokud vzájemně související otázky "Jakou podobu má to, co se musí ekonomicky prosadit v lokálním i globálním měřítku, aby se vize realizovala?", "Jakou historickou změnu srovnatelnou s průmyslovou revolucí prožíváme, jaký setrvačný trend je třeba zlomit?" podaří v následujícím měsíci alespoň nastolit a odstartovat k ní efektivní diskusi.

Uvítám poznámky, jak pokud se týká obsahu této části reportu, tak i pokud jde o vylepšení jeho struktury. Příspěvky, které budou kriticky reagovat na obsah reportu, budou uveřejněny přednostně, a to z prostého důvodu, názory je nutné průběžně slaďovat.

(Pokračování dalšími díly seriálu)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Po Vánocích jiskřivá zima ve Zlatých Horách, pak jsem ji ještě chvilku stihl kolem Nového roku v Košicích. Také nevydržela dlouho. Ale i vycházky v suchém mrazu byly pěkné. V Košicích mám část rodiny. Prochodil jsem zde za těch 40 let, co sem jezdím, skoro vše. Tentokrát jsem objevil dvě nové pěkné vycházky. Tato je od kapličky pod Strážným nad Kavečany, kam lze dojet autem a pohodlně zaparkovat.

Pohled za sjezdovky na Hrešné do košických Kavečan. V dálce Slánské vrchy.

Chata na Hrešné. Oblíbený turistický cíl, i v tomto mrazu je zde živo.

Vlevo je dobře vedená poměrně velká ZOO o s Dinoparkem. Za chvíli ji uvidíme ještě  lépe.

Tady je košická ZOO jako na dlani. Vlevo od velkého kamenolomu lze rozeznat i Prešov. Konečně kolem něj vede dálniční obchvat.