Vize, jakou potřebujeme/7

Vize, jakou potřebujeme/7

K otázkám, které jsem uveřejnil v předcházející části a k celkovému pojetí vize jsem dostal řadu náměrů. Jeden z nich (obsáhlejší od Ludvíka Smýkala) jsem uveřejnil ve 3. dílu. Nyní přidávám další, stručnější (od svého textu odlišuji barvou):

Jan Mertl:

Vize by měla obsahovat

1. širší uplatnění rovnosti šancí
2. směřování k rovnováze práce a kapitálu jako základních výrobních faktorů
3. návrat ke klouzavé progresi ve zdanění příjmů, změna pravidel pro zdanění příjmů z prodeje firem
4. nové formy v oblasti bytové politiky (obecní/městské/komunitní/družstevní/sociální bydlení)
5. zajištění univerzální dostupnosti zdravotní péče a navazujících volitelných schémat
6. financování vysokého školství na principu přenesené ceny a splácení školného (pokrývající část, nikoli celé náklady studia) univerzitě kde absolvent studoval

Ještě jeden dílčí podnět k zapracování:

Jak je možné, že se tržně snadno najdou ve velkém objemu peníze na sázky, zápasy MMA (Vémola a spol.), pornofilmy nebo deník Blesk, zatímco financování výzkumu, kultury, části zdravotní péče a dalších věcí potřebných pro normální život je velmi problematické, anebo musí být doplněno redistribucí.

Helena Sůvová:

Ad: Představa lepší společnosti: – Bohatší/spravedlivější/surovinově úspornější/šetrnější k

přírodě/rychleji se rozvíjející... Možnost zlepšení perspektivy pro sebe či svou rodinu.

Ad: Známe příčiny současných problémů? Které to jsou? – Tomuto bodu by asi měla předcházet, možná už v bodě 1, otázka typu: Jaké zásadní problémy v současné době vnímáte? A snad by vize měla i upřesnit, zda se zabýváme světem jako takovým, tj. globálně, nebo z pohledu EU či ČR a případně proč.

Ad: Komu by měl být vize adresována? – Všem, kteří by potenciálně mohli být ochotni, či nápomocni realizaci, resp. i těm, kteří by nebránili její realizaci.

Ad: Perspektivně role člověka poroste, člověk je prostě nenahraditelný a čím jsou technologie vyspělejší (včetně umělé inteligence), tím poptávka po specificky lidských schopnostech roste, nebo naopak technologie včetně umělé inteligence člověka nahradí tak rychle, že 90 % obyvatelstva se stane zbytečným a brzy to čeká všechny? – Asi je vhodné upřesnit představu o možných rolích pro různé skupiny obyvatel, tj. jak nadaných a bystrých, tak třeba hendikepovaných, či méně bystrých.

Ad: Jaké výhrady máte k této podobě vize?

https://www.vupsv.cz/2020/08/19/ctvrta-prumyslova-revoluce-nebo-zmena-srovnatelna-s-prumyslovou-revoluci/ – Osobně si zatím neumím představit nějaký masovější vznik tvůrčích vícegeneračních týmů. Tj. aby splnily všechny podmínky - inovační potenciál, přítomnost více generací a že jde o tým v pravém smyslu, nikoliv jen o pracovní/školní/zájmový kolektiv. Mohou být týmy více nezávislé na existujících strukturách? Co by jejich vzniku napomohlo v širším měřítku (i bez případné podpory shora)? V jakých oblastech společnosti by mohly vznikat?

Michael Kroh:

Nejprve je nutno vyjasnit, kam až chce iniciativa zajít. Aniž bych chtěl jakkoli podceňovat problematiku mezigeneračních týmů, ty zásadní společenskou změnu nepřinesou, pokud se hovoří o novém paradigmatu. Ekonomie produktivní spotřeby je již krokem tímto směrem, ale pokus řešit ji s pomocí nástrojů ekonomie minulosti (finanční trhy, školné) je podle mě právě tím setrvačným myšlením, které oprávněně kritizuješ. Pokud tak rád cituješ výroky Marxe o úloze vědy jako největší výrobní síly (což je naprosto v pořádku), tak bys měl mít v hlavě ještě jeden citát, a to spojení předchozí myšlenky se zánikem působnosti (já bych řekl spíše zánikem systémotvornosti) zákona hodnoty. Tj. aby se naplnila do všech důsledků vize ekonomie produktivní spotřeby, musí v tomto odvětví přestat fungovat zákon hodnoty jako systémotvorný fenomén a nastoupit jako dominantní rozdělování podle potřeb. Rozdělování podle výkonu nezmizí, ale bude fungovat jako podřízený subsystém. Pokud bude vznikající think tank ochoten jít až za horizont současného, pak se může zrodit něco kvalitativně nového.

Ladislav Žák:

Trochu více by bylo třeba respektovat možnosti, kapacity, které tato společnost aktuálně k provedení jakékoliv změny má.

Marek Řezanka:

Mně to použití otázek i jejich řazení přijde dobré

K tomu ode mě:

Za všechny podněty jsem vděčný, vnímám je a zapracují je. Uvítám další. V dalších pokračováních uveřejním i obsáhlejší podklady, které představují alternativní pohledy.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Předvánoční procházka Károvským údolím se pro mě stala pravidlem. V tuto dobu je nejhezčí, plné kontrastů. A taky je to příležitost, jak si v tuto dobu nasbírat nějaké houby.

Pražská divočina - Károvské údolí. Je štěstí zastihnout tuto kombinaci slunce a sněhu v tuto dobu a právě zde.

Tady je dokonce úlovek, o kterém jsem snil. Penízovka sametonohá. Vyzkoušel jsem různé způsoby její úpravy, ale nejlepší je restovaná v másle. Je tím konzervována, lze ji takto jíst jako lahůdku, nebo použít na spoustu zpsůobů. Mňam. Máslem nešetřit.

V pražské divočině můžete něco podobného můžete vidět jen zde.

I detaily jsou zde fascinující. Mám to místo moc rád.