(71.217) Hra: Co přinesl 3.1.2014 – Superaféra 205

7. leden 2014 | 07.58 |

V pátek 3.1.2014 proběhlo první novoroční jednání M. Zemana a B. Sobotky o složení nové vlády, které naznačilo, dvě věci: Jednak Zeman tlačí a bude tlačit na personální složení nové vlády a jednak má určité argumenty, které mu tento tlak umožňují, viz následující zpráva dle Novinky.cz:

Předseda ČSSD a pravděpodobný budoucí premiér Bohuslav Sobotka v pátek v podvečer vyrazil do Lán na schůzku s prezidentem Milošem Zemanem, jehož seznámil s životopisy kandidátů na ministry. Blíže schůzku komentovat nechtěl. Odmítl potvrdit jakékoliv jméno ze seznamu a ani nechtěl říci, co si o jeho návrzích Zeman myslí. Debatovali spolu hodinu a půl. "Strávili jsme čas převážně diskusí o jednotlivých nominantech do vlády, ale nechci tu schůzku blíže komentovat," uvedl Sobotka na dotaz ohledně možných prezidentových výhrad. Chtěl prý především seznámit prezidenta o tom, "jakým směrem jdou personální úvahy vznikající koalice". "Nebudu komentovat jednotlivé personální návrhy," odmítl Sobotka dotaz na možnou nominaci Vladimíra Špidly na post ministra práce a sociálních věcí. Oficiálně chce Sobotka jména kandidátů oznámit v pondělí po podpisu koaliční smlouvy a následné schůzce předsedů koaličních stran. Smlouvu by měly strany podepsat ve dvě hodiny odpoledne. Hovoří se přitom o tom, že by Zeman mohl mít i kvůli osobním neshodám problém jmenovat například Lubomíra Zaorálka (zahraničí), Jiřího Dienstbiera (ministr bez portfeje) a Vladimíra Špidlu (práce a sociální věci) do ministerských funkcí. Sám se také nechal slyšet, že do funkce ministra obrany nejmenuje Martina Stropnického, kterého navrhuje hnutí ANO. Někteří politici považují sestavování kabinetu za zdlouhavé. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek považuje další prodlevy za neúnosné. Sněmovna by podle něj "měla dát prezidentovi najevo, že ona rozhoduje o sestavení vlády”. Předseda KSČM Vojtěch Filip očekával, že Sobotka bude jmenován premiérem. Nicméně věří, že se tak stane po 6. lednu po podpisu koaliční smlouvy. Tomio Okamura, předseda hnutí Úsvit, nechtěl sestavování koalice blíže komentovat s tím, že nezná detaily. Zainteresovaní politici by však měli jednání zrychlit. Podobně zdrženlivě se vyjádřil i úřadující šéf ODS Martin Kuba.

Viz:

novinky.cz/domaci/323524-sobotka-sdelil-zemanovi-jmena-kandidatu-na-ministry-co-na-to-prezident-nechtel-rict.html">http://www.novinky.cz/domaci/323524-sobotka-sdelil-zemanovi-jmena-kandidatu-na-ministry-co-na-to-prezident-nechtel-rict.html

Formulace B. Sobotky "jakým směrem jdou personální úvahy vznikající koalice" znamená, že si nechává, nebo byl jednáním s M. Zemanem donucen vytvořit si ještě prostor pro (patrně nelehká) jednání uvnitř vznikající koalice. O tom, co má M. Zeman v rukou, lze jen spekulovat, Jak jsem napsal včera – přinesla k tomu zajímavou spekulaci Česká pozice.

Novinky.cz si 3.1.2014 povšimnuly dopadů, které má určité revidování postoje k církevním restitucím na vývoj vztahů mezi ČSSD a KSČM, i když jej interpretovaly ne zcela přesně:

Církevní restituce postavily proti sobě dvě nejsilnější levicové strany.Komunisté se pustili do soc. dem. za to, že couvá ze svých předvolebních slibů, na které nalákali voliče, že totiž všemi silami zabrání výplatě miliard církvím. Zástupci ČSSD sice o možné revizi restitucí se svými koaličními partnery i s církvemi jednají, ale stále více sílí i v samotné straně názor, že na uzavřených smlouvách s 16 církvemi není bez souhlasu jejich představitelů možné cokoli změnit. "S rozsahem restitucí lze cokoli udělat pouze na základě dohody s církvemi. Protože zejména v té finanční části již byly podepsány smlouvy podle sice mizerného, nespravedlivého a neslušného zákona, ale byly podepsány a platí," řekl Právu stínový ministr spravedlnosti a senátor Jiří Dienstbier. Smlouvy totiž obsahují větu, že "závazek vyplatit finanční náhradu nemůže bez dohody smluvních stran zaniknout jinak než splněním", což je formulace, která byla schválena již v samotném zákoně. A v něm je obsažen i další článek smluv, které tehdejší premiér Petr Nečas (ODS) překotně podepsal hned v únoru 2013, o tom, že "účel této smlouvy se řídí tímto zákonem ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy". Podle Dienstbiera tedy nová vláda může pouze nastavit systém monitorování tak, aby nedocházelo k excesům a aby nebylo v naturální části restitucí vydáváno i to, na co nárok není, aby se neprolamovala hranice 25. února 1948.I proto se odehrála velká bitva o obsazení postu ministra zemědělství, do jehož působnosti patří pozemkový úřad, v jehož kompetenci je nejvíce rozhodnutí o vydávání majetku. Šéf komunistů Vojtěch Filip je ale jiného názoru. Podle něho se vláda nepřípustně zbavila svého práva jakkoli zasahovat do smluv uzavřených na základě zákona. "Jsem přesvědčen, že se dá něco dělat. Je třeba zrušit ten zákon," řekl Právu. Komunisté proto již předložili návrh zákona o referendu o zrušení zákona o církevních restitucích. Pro jeho podporu však zatím získali pouze Úsvit Tomia Okamury. Filip tvrdí, že jestliže zanikne zákon, na jehož základě smlouvy vznikly, pak obě strany budou muset doložit, že to, co požadují, jim skutečně náleželo, a že dojde k revizi všech žádostí a k revizi samotného výpočtu náhrady. Dienstbier připomněl, že již tu jedna příležitost ke zrušení zákona byla, ale zmařil ji Ústavní soud, když zákon posvětil. "I kdyby se zákon zrušil, ať rozhodnutím parlamentu, nebo referendem, kdyby na to bylo teoreticky vypsáno, tak to nic nezmění na tom, že ty smlouvy podepsány jsou a platí," trvá senátor na svém, že v rámci vnitrostátního práva je již rozhodnuto. Jistou naději podle Dienstbiera dává evropské právo. "Někteří ústavní soudci ve svých disentech (odlišných stanoviscích) naznačili, že by mohla vyvstat otázka veřejné podpory, tedy zda je poskytnutí financí církvím v souladu s evropským právem." Podle evropských pravidel nesmí poskytnutí tzv. veřejné podpory mimo jiné porušit rovnost podnikatelských subjektů při soutěži na trhu. "Pokud by se někdo cítil poškozen ve své činnosti, tedy ten, kdo podniká v oblasti, do které by chtěly vstoupit i církve, pak by se mohl ozvat," uvedl Dienstbier. Podle něho by se to mohlo stát především v sociální oblasti, kde již existuje tržní prostředí, neboť sociální služby jsou často nabízeny i na komerčním základě. V takovém případě by se podle Dienstbiera mohlo prověřovat, jak byla určena výše finanční náhrady za tzv. nevydaný majetek. "Tato náhrada je fiktivní záležitost, neboť se nejedná o žádnou náhradu, ale o zajištění ekonomického fungování církví. To proto, že se tyto ,náhrady‘ dávají i církvím, které v době před rokem 1989, tedy v době, za kterou se odškodňuje, neexistovaly. Tedy ani nemohly utrpět nějakou újmu," tvrdí Dienstbier. Církvím je podle zákona vydáván majetek za 75 miliard. Finanční náhrady dosahují 59 miliard. Mají být vyplaceny během třiceti let. Při započtení inflace by mohlo jít až o 96 miliard korun. Ve smlouvách státu s církvemi se totiž píše: "Po vyplacení první roční splátky se výše nesplacené částky finanční náhrady každoročně zvyšuje o míru roční inflace zveřejněnou Českým statistickým úřadem pro kalendářní rok o dva roky předcházející kalendářnímu roku výplaty konkrétní roční splátky." Jestliže koncem prosince církve dostaly v první splátce první dvě miliardy korun, snížila se o ně celková částka náhrad. Státu tedy zbývá vyplatit 57 miliard. Ty budou zvýšeny o inflaci změřenou v roce 2012. Podle Českého statistického úřadu inflace tehdy dosáhla 3,3 procenta.

Viz: http://www.novinky.cz/domaci/323422-miliardy-pro-cirkve-rozdelily-levici.html

Přesněji by mělo být řečeno: Problém tzv. církevních restitucí radikalizuje situaci v ČSSD a posiluje postavení KSČM. Nejedná se přitom o konjunkturální záležitost, ale o nastartování dlouhodobého trendu.

Za zaznamenání stojí i následující událost. Pokud nechceme zpochybnit odbornou úroveň špičkových expertů finanční sféry, pak následující zpráva jen ilustruje to, v jak složité době a v jak složitém světě žijeme. Zde je příslušná zpráva dle Novinky.cz:

Guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer získal ocenění Guvernér centrální banky v Evropě pro rok 2014. Cenu mu udělil renomovaný měsíčník The Banker, spadající pod vydavatelství Financial Times Group. Informoval o tom mluvčí ČNB Marek Petruš. Cenu si Singer zasloužil na základě rozhodnutí redakce a názorů odborné poroty zejména za listopadové intervence na měnových trzích, které vedly k oslabení koruny s cílem udržet cenovou stabilitu a pomoci ekonomickému oživení v České republice. Podle redakce magazínu je cena vyjádřením důvěry zahraničních finančních trhů v Českou národní banku a její způsob provádění měnové politiky. "Z ocenění měsíčníku The Banker mám radost proto, že představuje ocenění především práce mých kolegů v bankovní radě a vůbec celého odborného aparátu České národní banky. Jsem si vědom, že podobná ocenění jsou vždy spíše signálem toho, jaké je vnímání našich rozhodnutí odbornou veřejností a relevantními médii než jejich konečným zhodnocením, které může přinést až doba," uvedl Singer. Ne všichni s kroky ČNB souhlasili, ať už se jednalo o některé tuzemské ekonomy, nebo politiky. Rozhodnutí ČNB nicméně podpořil například Mezinárodní měnový fond. ČNB zahájila měnové intervence proti koruně na začátku listopadu. Kvůli dodržení stanoveného inflačního cíle a nebezpečí dlouhodobé deflace centrální banka zařídila "umělé" oslabení domácí měny zhruba o šest procent na úroveň 27 korun za euro. To kromě jiného zdražilo či teprve zdraží veškeré zboží z dovozu. Mezi ně patří také základní potraviny, suroviny potřebné k výrobě pohonných hmot, téměř veškerá spotřební elektronika, dovážená auta, zahraniční zájezdy, nákupy zboží po internetu atd. V říjnu loňského roku Singer získal titul Guvernér centrální banky ve střední a východní Evropě pro rok 2013 od časopisu Emerging Markets. Cenu guvernérovi ČNB udělil za "přiměřenou komunikační politiku" poté, co ČNB vyčerpala prostor ve snižování úrokových sazeb a bránila verbálními intervencemi posílení koruny v zájmu uvolnění měnové politiky.

Viz: http://www.novinky.cz/ekonomika/323486-za-oslabeni-koruny-se-stal-guverner-singer-evropskym-centralnim-bankerem-roku.html

Správně by totiž mělo být řečeno, že cena byla udělena za znehodnocení podstatné části úspor občanů a úměrně tomu i snížení o příslušnou částku spotřeby domácností. Místo tlaku na zvýšení spotřeby znehodnocování koruny za současných podmínek totiž vyvolá zvýšení sklonu k úsporám, aby si občané příslušnou část znehodnocených úspor nahradili novými úsporami. Je to jeden z mnoha způsobů tunelování země ve velkém a podlamování růstu, viz (jak jsem o tom psal již v listopadu):

http://radimvalencik.pise.cz/786-v-cem-se-singer-myli.html

Tuto a další formy tunelování naší země ve velkém ještě nějakou dobu přežijeme, ale už ne dlouho. Máme na to již necelé čtyři roky, abychom pochopili (a adekvátně tomu pochopení připravili k realizaci komplex skutečných a nezbytných reforem), odkud kam je nutno jít v našem světě, abychom důstojně přežili. K tomu viz mj.:

http://radimvalencik.pise.cz/915-moje-novorocni-predsevzeti-pro-rok-2014.html

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: (71.217) Hra: Co přinesl 3.1.2014 – Superaféra 205 prof. julius kestner 07. 01. 2014 - 10:47