COVI-kávička 11.7.: ČR +143 US +71787. Komentář

Česká republika: +143 nových případů v sobotu, to je víc než dost

Spojené státy:    +71787 nových případů (o 1072 větší přírůstek než předcházející den). To už je začínající tragédie, kterou nelze jen tak zastavit. Kolabuje nejdražší zdravotní systém světa. Podobný problém má nyní už jen Brazílie s více než 45 tisíci novými případy denně.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

K hypotéze blízkosti našeho viru (Covid-19) evolučně stabilní strategii - 3. část

Jak se náš virus může bránit proto mutacím, které ohrožují základ jeho evolučně stabilní strategie

Nyní přejdeme k jednomu z klíčových momentů, odpovědi na otázku: Jak náš virus může chránit základ své evolučně stabilní strategie vůči mutacím, které by přišly s "inovací" "rychlého spásání" (nešetrného chování k hostiteli), tj. porušily "tabu kmene"? 

Je velkou zásluhou Elinor Ostromové, že na otázku ubránění základu evolučně stabilní strategie v jednodušších lidských pospolitostech dala odpověď na základě analýzy obrovského množství empirického materiálu. Úlohu hrají zvyky, spontánně sdílené normy či tabu, atd. A stejně to ve složitějších pospolitostech či změnách podmínek v lidské pospolitosti nefunguje dostatečně, což můžeme právě v současné době a všude ve světě sledovat v přímém přenosu.

Náš virus má oproti nám dvě obrovské výhody:

1. Je tu mnohem déle než my, resp. evoluce na tomto typu koronaviru (jeho předcích a příbuzných) pracovala mnohem a mnohem déle, takže jej posunula hodně dál v tomto směru.

2. Je mnohem jednodušší. Jeho dokonalost spočívá právě v jeho jednoduchosti, odbourání všeho, co není k replikaci v podmínkách živého organismu s plnohodnotným metabolismem nezbytné.

Ale jak se může bránit vůči mutaci, která je nenažraná a hrozí, že ho vytlačí z replikačního prostoru, aby se tím vydala na cestu vlastní zkázy právě ve smyslu "Tragédie společné pastviny"? Tj. tím, že vyhubí svého hostitele. Nemůže ani formulovat pravidla spásání, ani hlídat jejich dodržování, ani je zakódovat ve svých zvycích... A přitom nesčetněkrát v dávné i nedávné historii se musely objevit mutace, které přišly s "inovací" rychlého spásání hostitele, rychlejšího množení, rychlejší expanze v replikačním prostoru jak uvnitř člověka či jiného hostitele, tak i v pospolitosti příslušného druhu hostitelů. A nesčetněkrát musely být poraženy, nesčetněkrát musela zvítězit strategie, jejímž základem je pomalé (nějak brzděné) "spásání".

Náš virus má jedinou obranu proti "nenažraným inovátorům". Musí sám spustit strategii rychlého spásání. Jedině tím je schopen konkurovat inovátoru, mutaci porušující kmenové tabu, v replikačním prostoru. To znamená, že přejde do modu, ve kterém se sám chová proti samotnému základu své evoluční strategie. Ale on jinou možnost nemá. A tato je účinná:

1. V lepším případě (pro něj) je v "modu nenažranosti", v excitovaném, zdivočelém (či jak to nazvat) stavu replikačně úspěšnější a vytlačí mutaci, která se postavila proti základu evolučně stabilní strategie našeho viru.

2. V horším případě lokálně vyhubí společně s nenažraným inovátorem svého hostitele a tím ochrání fungování svých soukmenovců v jiných lokalitách.

To se muselo stát v předlouhých dějinách našeho viru (které můžeme jen domýšlet) nesčetněkrát. Je to taková standardní situace geneze evolučně stabilní strategie. My jsme nyní svědky jedné takové epizody. Trochu se liší od těch předcházejících tím, že lokality, v nichž žije moderní technikou vyzbrojený člověk, jsou propojeny různým způsobem motivovaným cestováním (za prací, za příbuznými, za zážitky...), a to velmi intenzivně. S tím se náš virus doposud nesetkal, komunity jeho hostitelů před tím žily většinou dost odděleny.

Vsuvka:

Ponechejme nyní stranou dvě otázky, na které budeme muset rovněž dát odpověď a které vyplývají z předešlého:

1. Jak náš primitivní virus pozná, že v těle hostitele řádí nenažraná mutace?

2. Jak se náš virus dostane do "excitovaného" stavu, jak se přepne do modu nenažranosti?

Možností, které můžeme předběžně uvažovat je povícero. Zjistit to může podobným zúsobem jako bílé krvinky podle způsobu úhynu napadených buněk. Anebo to zjistí tím, že se stal podezřelým ze smrti rychlého umírání buněk a sám je bílými krvinkami napadán, k čemuž dříve nedocházelo. Zde existuje velké množství nejrůznějších možností.

I v případě druhé otázky existuje velké množství možností. Náš virus má možná evolucí zakódovanou schopnost vytvářet mutační oscilace v různých modech podle toho, co se děje v jeho prostředí. N-protein opravující poškozené genomy může fungovat i tak, že v určité situaci odbrzdí to, co vede ke strategii rychlého spásání.

Trochu mě mrzí, že nemohu být v laboratoři s odborníky, kde by se různé možnosti daly testovat.

Otázka do dalšího pokračování:

Může náš virus po té, co vytlačí nenažranou mutaci porušující základ evolučně stabilní strategie našeho viru, přejít zpět do neexcitovaného stavu?

Na ni si zase odpovíme až v dalším pokračování, abychom měli určitý odstup a možnost se nad touto otázkou zamyslet.

(Pokračování)

Ke hledání evolučně stabilní strategie (virus a člověk):

Zdeněk Zbořil:

Trochu odskakuji od tvého textu. Ale zaujala mne tvoje citace "společně sdílených statků". Připomnělo mi to trochu Slušovice, a také Baťovy podniky u nás i v zahraničí.

Ale hlavně, Sukarno považoval za základ své "řízené demokracie" ústavní princip (vyhlášený 1959, do ústavy 1965 a zkvidováno Suhartem 1966) dvě zásady: goton-royong (vzájemná spolupráce) a musyawarah (všeoecný souhlas).

Nebylo to nic jiného, než to, co studovali před druhou světovou válkou nizozemští sociologové, později indonesisté a historici van Leur, W.F. Wertheim, později i Harry K.Benda a Karl A.Wittvogel aj. vycházející z Frankfurtské školy, když se zabývali tzv. uzavřenou a otevřenou společností.

Pro stručnost, bylo to v jejich pojetí hledání čínských inspirací v Orientálních despociích. Vycházelo se ze způsobů pěstování rýže na zavlažovaných polích, které vyžadovalo vzájemnou pomoc celé vesnice (základní sociální jednotka, tzv. desa) a vytvářející pro nás nezvykle kolektivní spoluprácí při obdělávání polí, sklizních atd. Existovalo sice i individuální vlastnictví půdy, ale nebylo důležité. Mělo povahu těch tvých společně sdílených statků.

Předpokládá se, že trvalo nejméně 2.300 let, příliš se nezměnilo, až do doby, kdy na konci 20. stol. část tohoto způsobu výroby ovlivnil vpád japonských kombajnů, které obdělávaly půdu, sázely, sklízely, odvážely dvakrát, někde i třikrát do roka rýži. Důležité je, že se vytvořily, podle naší terminologie, fixované majetko-právní vztahy, které ve většině agrárních oblastí celé jihovýchodní Asie trvají dodnes.

Samozřejmě na to dnes má významný vliv tzv. nová industrializace, ale ten termín společně sdílené statky považuji za použitelný i dnes.

Jedna kuriozita: když jsem o tom psal ve své části společných Dějiny Indonésie (2005?), redaktorky v Nakladatelství LN mne přemlouvaly, že dědictví Franfurtské školy je nejen resuscitací marxismu, ale dokonce i semenem komunismu, kterým chci nakazit naši demokratickou a volně tržní kulturu.

Takže fajn, žes to vytáhl, je to mj. i odpověď na tu bezradnost současného nejen koronavirového stavu.

Radim Valenčík

To vůbec neodskakuješ! Je to přímo o podstatě věci. O tom, jak složitě se hledá v každém "kmeni" (od nejprimitivnějšího, třeba i viru až po "pána tvorstva") evolučně (relativně) stabilní strategie. Tvoje příklady jsou výborné a Elinora Ostromová by Tě ocenila. Ona to byla slušná ženská, umřela poměrně mladá, holka, něco přes 70 let.

Jí si myslím, že klíčem k odhalení této strategie pro lidskou pospolitost je princip: "svobodný rozvoj každého je podmínkou rozvoje všech", pochopitelně doplněný kontextuálními substrategiemi, aby byl realizovatelný v praxi.

Ona ta analýza logiky chování našeho viru je takovým "nastaveným zrcadlem" lidské pospolitosti.

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.

Graf šíření mutuací:

https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114

Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Nejdůležitější je tento graf:

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)