COVI-kávička 10.7.: ČR +105 US +61067. Komentář

Česká republika: 105 nových případů, ale "zaplaťpánbů" za to. Doufejme, že to není jen menším počtem testů či jejich typem.

Spojené státy:    +61067 nových případů (o 781 menší přírůstek než předcházející den). Opět hodnota přes 60 tisíc. Tj. včerejší den nebyl jen jednorázový výkyv. US se přibližuji na desetinásobek hodnot v Rusku.

Brazílie také zoufalá: Přes 40 tisíc a 1200 nově zeměřelých, více než v US. Velký problém začíná mít Jižní Afrika, již delší dobu přes 10 tisíc, včera dokonce přes 13 tisíc.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.  

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

K hypotéze blízkosti našeho viru (Covid-19) evolučně stabilní strategii - 2. část

Evolučně stabilní strategie při hrách typu "Spásání společné pastviny" v lidské pospolitosti – Elinor Ostromová

Na úvod si půjčím (zase z Wikipedie) pasáž o nositelce Nobelovy ceny, která v případě lidské pospolitosti ukázala na některé aspekty toho, co hledáme v případě našeho viru:

"Ostromová se velmi zabývala studií strategií pro správu společně sdílených statků, za což získala v roce 2009 Nobelovu cenu za ekonomii. Svými objevy dokázala vyvrátit mylné představy o tom, že správa společně sdílených statků končí tragédií a ukázala, že společně sdílené statky nebudou zničeny nadměrným používáním, pokud existuje systém pro správu jejich sdílení. Ostromová vysvětlila, že neexistuje jeden vzorec pro jejich správu, protože některé způsoby mohou fungovat v některých prostředích, ale selhat v jiných. Nejúčinnějším přístupem k ochraně společně sdílených statků je to, co nazývá "polycentrické systémy", které fungují "na více úrovních s autonomií na každé úrovni", což dle Ostromové pomáhá stanovit pravidla, které podporují růst důvěry a vzájemné pomoci mezi lidmi, kteří o dané společně sdílené statky pečují a využívají je. Diskuze ohledně této péče musí být vedeny tváří v tvář a být založené na důvěře. Během svého projevu na festivalu společně sdílených statků v Minneapolis 7. října 2011 poukazovala na studií 100 chráněných lesů ve 14 zemích, která ukazuje, že spolupráce místních obyvatel je pro péči o tyto společně sdílené statky důležitější než správa vlády. Ostromová říká, že místní kontrola je nejlepší způsob ochrany společně sdílených statků, protože pravidla by měla být založená na kulturních normách.

Ostromová mimo to, že sama prováděla rozhovory nebo analyzovala satelitní snímky, také využívala teorie her, aby se mohla pokusit předpovídat chování lidí s omezenými zdroji. Ve svém semináři o politické teorii a analýze politik na Indiana University v roce 1973 dostali její studenti podíly na národních společně sdílených statcích. Když jednoduše diskutovali o tom, co by měli udělat, než to udělají, jejich návratnost z jejich "investic" se více než zdvojnásobila.

Její následující a slavnější vědecká práce se zaměřovala na to, jak lidé interagují s ekosystémy za účelem udržení dlouhodobých výnosů z udržitelných zdrojů. Kolektivní statky zahrnují například lesy, rybníky a pastviny. Své terénní studie se týkaly správy pastvin místními obyvateli Afriky a správy zavlažovacích systémů ve vesnicích západního Nepálu (např. Dang Deukhuri). Její práce se zabývala tím, jak společnosti vyvinuly různá institucionální opatření pro správu přírodních zdrojů, a v mnohých případech zabránily kolapsu ekosystémů, i když některá opatření nezabránila vyčerpání zdrojů. Její práce zdůrazňovala mnohostrannou povahu interakce člověka s ekosystémem a argumentovala proti jakémukoli výjimečnému "všeléku" pro individuální sociální a ekologické problémy systému.

Seminář o politické teorii a analýze politik na Indiana University měl za cíl, aby došlo ke kolaboraci vědců napříč ekonomií, politologií a dalšími obory a pokusu pochopit, jak institucionální opatření v různorodých ekologických, socioekonomických a politických prostředích ovlivnilo chování a výsledky. Cílem nebylo sbírat data z různých oblastí světa, nýbrž vytvořit síť vědců, kteří žijí v určitých oblastech světa a mají zájem o lesní podmínky a lesní politiku.

Zásady pro správu kolektivních statků

Ostromová identifikovala osm hlavních zásad pro stabilní správu kolektivních statků.[10]

- Jasná definice obsahu daného kolektivního statku a účinné vyloučení externích neoprávněných stran;

- Vyhrazení a poskytování společných zdrojů přizpůsobených místním podmínkám;

- Ujednání o kolektivním výběru, která umožňují většině uživatelům zdrojů účastnit se rozhodovacího procesu;

- Efektivní monitorování ze strany dohlížitelů, kteří jsou součástí nebo zodpovídají uživatelům zdrojů;

- Stupnice odstupňovaných sankcí za zdroje, které porušují pravidla Společenství;

- Mechanismy pro řešení konfliktů, které jsou levné a snadno dostupné;

- Sebeurčování komunit uznávané orgány vyšší úrovně; a

- V případě větších kolektivních statků organizace ve formě více vrstev podniků s malými místními institucemi pro správu kolektivních statků na základní úrovni.

Tyto zásady se od té doby mírně upravily a rozšířily tak, aby zahrnovaly řadu dalších proměnných, o nichž se předpokládá, že ovlivňují úspěch samostatně organizovaných systémů správy, včetně účinné komunikace, vnitřní důvěry a reciprocity a povahy systému zdrojů jako celku."

Viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Elinor_Ostrom

No není to nádhera?!

To ano – namítne čtenář – ale toto všechno přece náš virus nedokáže. A má pravdu, pokud si chce zajistit základ evolučně stabilní strategie spočívající v "pomalém spásání pastviny" (tedy hostitele, nakaženého člověka), musí na to jít jinak. Ale jak?

Jak náš virus chrání základ své evolučně stabilní strategie

Předci našeho viru tu byli před miliardou let (a možná i dříve). Za tu dobu se koronaviry blízké tomu našemu i on sám musely propracovat ke strategii, která je poměrně blízká té evolučně stabilní. Jinak by prostě nepřežily a byly z replikačního prostoru vytlačeny. Jsou to organismy kultivované a kalibrované evolucí (včetně přirozeného výběru) k velké dokonalosti. Ve "své kategorii" jsou z hlediska přiblížení se k evolučně stabilní strategii rozhodně mnohem dál než člověk (ten je na počátku jejího utváření a bohužel v současné době to pozorujeme velmi intenzivně a se vší drastičnosti projevů této skutečnosti).

Náš virus i jeho příbuzní se skutečně "za normálních podmínek" chovají "slušně", tj. dodržují dohody o "společném spásání pastviny", neboli šetrném chování k hostiteli. Zcela evidentně mají nějaké brzdné mechanismy spásání a dokonce musí mít i schopnost bránit se vůči mutacím, které by chtěly přejít na "nenažraný" způsob spásání organismu, ve kterém hostují. Jinak by totiž byli (náš viru a jeho příbuzní) těmito mutacemi dávno poraženi a následně zvítězivši mutace vytlačeny z replikačního prostoru organismy, které jsou schopny udržet základ evolučně stabilní strategie na bázi šetrného chování hostiteli.

Ale to přece není možné! – řekne někdo. Náš virus nemá mozek, aby mohl racionálně volit strategie. – Mozek nemá, ale evolucí zabudované mechanismy mít může. A ty je třeba najít.

Otázka tak v kontextu toho, s čím přišla Elinor Ostromová, zní takto: Jak náš virus může chránit základ své evolučně stabilní strategie vůči mutacím, které by přišly s "inovací" "rychlého spásání" (nešetrného chování k hostiteli), tj. porušily "tabu kmene"? 

Odpověď na tuto otázku je zcela zásadní. Záměrně ji ponechávám do příštího pokračování.

(Pokračování) 

Dost tvrdá zpřísnění na Slovensku. Hrozí uzavření "federální" hranice?

Zrovna jsem na Slovensku a čekám, že k nám na chatu přijedou příbuzní a kamarádi. Toto není dobrá zpráva:

"Vláda prerokuje v pondelok 13. júla na mimoriadnom zasadnutí legislatívnu úpravu, ktorá umožní poslať občanovi prichádzajúcemu z "červenej", nebezpečnej krajiny SMS správu. Obsahovať má upozornenie o povinnosti kontaktovať Úrad verejného zdravotníctva. Neuposlúchnutie sa má trestať vysokou pokutou. Novelu zákona majú predložiť do parlamentu v skrátenom konaní. Premiér Igor Matovič o tom informoval na štvrtkovej tlačovej konferencii.

Predseda vlády poukázal na najnovších 53 pozitívne testovaných. Podľa jeho slov to "nie je pozitívne číslo". Preto sa rozhodol zvolať konzílium odborníkov, kde sa chcel informovať o najnovšej situácii. Avizoval, že v pondelok taktiež zasadne konzílium epidemiológov s novými odporúčaniami týkajúcimi sa nového koronavírusu. "Jediná zbraň, ktorú v rukách máme, je zodpovednosť nás všetkých," komentoval s tým, že práve tá Slovensku pomohla vyhrať prvú vlnu. "Pevne verí", že sa Slovensku podarí zabrániť druhej vlne.

Hlavný hygienik Ján Mikas rozdelil prípady na Slovensku na tri kategórie. V prvej ide o skupinu importovaných prípadov zo zahraničia. Ďalej ide o úzke, najmä rodinné kontakty už pozitívne testovaných osôb, táto skupina je najčastejšou. V tejto súvislosti odporúča hlavný hygienik zvážiť veľké rodinné oslavy, ktoré sú podľa jeho slov dosť rizikové. Ďalšou kategóriou sú roztrúsené prípady, ktoré sa objavia, no tie sú podľa jeho slov pod epidemiologickým dohľadom. V súvislosti s plánovanými dovolenkami pripomenul, že "je dôležité, aby si občania uvedomili, že seba musia chrániť".

Minister zdravotníctva Marek Krajčí v tejto súvislosti vyzdvihol kvalitnú prácu epidemiológov. Upozornil tiež, že pacienti by mali pred vstupom do nemocnice prejsť triážou. "Je dôležité, aby naše nemocnice nezabúdali, že treba triáž realizovať," poznamenal s tým, že vďaka tomuto opatreniu by sa podozrivý pacient s možným ochorením COVID-19 nemal ocitnúť v nemocnici.

Taktiež odporúča, aby pacienti pred operáciou boli testovaní na nový koronavírus, test bude podľa jeho slov uhradený z eurofondov. Odporúča, aby štátne nemocnice posielali takéto testy na regionálne úrady verejného zdravotníctva alebo do súkromných laboratórií. Faktúry by im mali byť preplácané z eurovýzvy, ktorú zrealizujú v najbližších týždňoch, pravdepodobne v dvoch kolách. Rovnako vyzval na zváženie podujatí, kde sú ľudia dlhšie bez rúšok, napríklad oslavy, kluby.

Premiér Matovič zároveň avizoval, že v piatok 10. júla spustí ministerstvo vnútra 24-hodinovú akciu, aby získali obraz o tom, koľko ľudí prechádza hranicami. Robiť testy pre všetkých ľudí považuje nateraz za nelogické.Krajčí dodal, že v zariadeniach sociálnych služieb odporúča, aby boli zamestnanci testovaní na náklady štátu, ak prídu zo zahraničia.  Seniori ako riziková skupina by mali podľa jeho slov nosiť rúška aj keď idú von."

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.

Graf šíření mutuací:

https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114

Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Nejdůležitější je tento graf:

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)