Teorie her jako bojové umění (17)

11. únor 2013 | 08.00 |

Teorie her jako bojové umění (17) 

Jak spolu různé hry souvisejí

Uvedli jsme dva příklady kontextuálního chápání her:

- Souvislost mezi hrou typu Vězňovo dilema a hrou spojenou s nabýváním či ztrátou důvěryhodnostního kapitálu (reputace).

- Souvislost mezi hrou založenou na přijetí či nepřijetí návrhu na rozdělení určité částky a hrou spojenou s pozičním investováním.

V prvním případě jsou obě hry propojeny maticí výplat: Výplata při každé kombinaci použitých strategií je součtem výplat jednotlivých her. Mj. takovýmto způsobem je sestavena i výplatní matice poměrně známé hry typu Manželské dilema.

Ve druhém případě jsou výstupy z první hry (výplaty jednotlivých hráčů) vstupními parametry ve hře bezprostředně navazující a určují výsledek navazující hry.

Obecně můžeme uvažovat různé případy:

- Navazující hry: Hry na sebe navazují tak, že po skončení jedné hry jsou její výstupní parametry vstupními parametry další hry.

- Doplňující se hry: Hry mají společnou výplatní matici, každá z her do ní přispívá svými výplatami.

- Skryté hry: Hra, o které někteří hráči nejsou informováni – to, že se hraje, zjišťují z odchylek od předpokládaného průběhu základní hry, kterou hrají.

- Dominantní hry: Hráči dominantní hry jsou schopni ovlivnit výsledek podřízené hry, a to bez ohledu na to, jakou strategii hráči v podřízené hře zvolí.

Identifikování, rozlišení a interpretace různých typů souvislostí mezi hrami má pro efektivní chování zcela zásadní význam.

Vyhodnocení nejrůznějších her, toho, jak se prolínají, jak je hrát a jak v nich obstát, provádí člověk nejen formou racionálního kalkulu, ale i prostřednictvím svých emocí.  Člověk svou psychikou (prožitky) oceňuje (byť velmi přibližně a s řadou selhání, jinak to ovšem nejde) reálné situace. Projevuje se to i tím, že se v jeho psychice setkáme s takovými jevy, jako je závist, nepřejícnost atd. To však vůbec neznamená, že v této oblasti k "dešifrován" reality nemůžeme použít vhodný ekonomický model založený na předpokladu racionálního základu lidského chování.

Mj. – abychom rozklíčovali (dešifrovali) určitý konkrétní jednoduchý případ, potřebujeme většinou odhalit tak 4-5 vrstev. Někdy k tomu již "čtecí zařízení" (postupně rozšiřovaný model) máme, jindy ne. Je poměrně vzrušující dešifrovat společenskou realitu včetně lidských slabostí (pokud to vůbec jsou slabosti) tímto způsobem.

Racionalita a iracionalita

Vzhledem k tomu, že v reálném životě se musíme rozhodovat on-line, nepoužíváme při identifikování her, jejich analýze a vyhodnocení, návazně pak odvození optimální strategie kalkul (výpočet, posloupnost logických operací). Spoléháme spíše na naši zkušenost, cit, intuici apod. To však ještě neznamená, že se rozhodujeme "iracionálně". Pokud máme jednotlivé složky naší psychiky, které se podílejí na našem on-line rozhodování, dobře "kalibrovány", odpovídá naše rozhodování tomu, co rozumíme pod racionálním chováním.

Součástí osvojení teorie her jako bojového umění je:

- Znalost základů teorie her, která napomáhá systematizaci zkušeností z reálného života.

- Zdokonalování se v jednotlivých prvcích naší psychiky, které se podílejí na našem on-line rozhodování. (K tomu viz navazující díl.)

- Objasnění původu toho, co považujeme za omyl či iracionalitu. (K tomu se dostaneme v dalších dílech.)

K tomuto tématu doporučuji přečíst knížku Tima Harforda Logika života (Praha. Práh s. r. o. 2010). Autor v ní mj. říká: "Tvrzením této knihy je: za prvé, racionální chování je mnohem rozšířenější, než byste čekali, a projevuje se v těch nejočekávanějších místech – dokonce i v hlavách přeerotizovaných mladistvých; za druhé, víra ekonomů v racionalitu (víra je, myslím, to správné slovo) přináší skutečný vzhled do věcí." (s. 10)

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře