Třídní boj v USA a dluhový strop

19. říjen 2013 | 10.04 |

Drama spojené s datem 17.10. našlo své prozatímní rozuzlení. Budeme nyní svědky nejrůznějších analýz. Otázka je, nakolik kdo chápe, o co šlo, o co jde a o co půjde. Tak například v jedné z nejlepších analýz uveřejněné v Českápozice.cz J. Táborský říká:

Uklidnění finančních trhů tedy ještě jen tak nepřijde, byť bezprostřední nebezpečí je na nějakou dobu zažehnáno. Každopádně se dá očekávat, že vyhrocených (přinejmenším slovně) situací, jako byla ta dosavadní, zažijeme v budoucnu nespočet. Opakování v tomto případě však nebude matkou moudrosti, nýbrž matkou devalvace přisuzovaného významu. Snadno se potom může stát, že až půjde o něco opravdu nebezpečného, nebude brát teatrální vystoupení politiků už skoro nikdo vážně.

Viz: http://www.ceskapozice.cz/byznys/ekonomika/konec-krize-v-usa-alespon-na-chvili%E2%80%A6?utm_source=newsletter&utm_medium=mail&utm_campaign=ns_cnt_sp

Ve většině jeho tvrzení s ním souhlasím. Kromě jediného. Totiž toho, že bude docházet k postupné devalvaci významu toho typu střetů mezi demokraty a republikány, kterého jsme byli svědky. S trochou nadsázky (v závěru článku vysvětlím, proč tuto nadsázku používám) lze říci, že bude docházet k pravému opaku. Místo devalvace významu se bude postupně probouzet třídní vědomí obou znepřátelených stran. A to v logice třídního boje, který se rozhořel. Závěr posledního z článků totiž nastoluje otázku - proč republikáni vůbec do předem ztraceného boje šli:

- Boje, ve kterém nic podstatného neprosadili.

- Boje, ve kterém podle sociologických průzkumů ztratili na důvěře.

- Boje, ve kterém dost značně poškodili ekonomku USA (nejméně o 20 miliard přímo, a to se jim bude ještě dlouho připomínat).

- Boje, ve kterém podstatně utrpěla prestiž USA.

- Boje, který bude znamenat podstatně obezřetnější přístup k dolaru a dluhopisům USA ze strany všech zemí.

- Boje, který vyvolá podstatně intenzivnější hledání cest vymanění se z nadvlády dolaru v podobě velkoregionálních dohod při obchodování se surovinami, vytváření nepřímých alternativních měnových unií různého typu apod.

Bylo to (a v dalších podobných případech bude) zbytečné? Šlo o boj proti Barackově zdravotní reformě, nebo o něco víc?

Přestože motivů bylo ve hře několik a ne všechny si aktéři boje i komentátoři uvědomovali, hodí se pro tento případ staré (ale osvědčené) Smithovsko-Ricardovské prizma klasické politické ekonomie: Je to boj politických reprezentací dvou dominantních tříd, které si zatím jen nepřímo uvědomují svou historickou roli:

- Jedna z těchto tříd (reprezentovaná republikány) se snaží udržet starou ekonomiku se všemi jejími atributy - pozičním investováním, narůstající ekonomickou a sociální segregací, expandujícím sektorem neproduktivních služeb, jehož hlavní rolí je omezení příležitosti pro společenský vzestup příjmově slabším, investováním do geopolitické pozice USA, pěstováním dostatečného množství nepřátel USA, aby bylo možné snadněji a s použitím účinnějších nástrojů vládnout doma, a prosazováním silových řešení konfliktů (často podněcovaných samotnými USA) ve světě.

- Druhá z těchto tří (reprezentovaná demokraty) se snaží vymanit ekonomiku i celý systém vládnutí v USA i vládnutí USA světu ze slepé uličky, jde jí o prosazení větší rovnosti šancí, prosazuje některé změny umožňující zrod některých prvků nové ekonomiky, začíná si uvědomovat, že USA nebudou sto vnucovat světu svou vůli, pokud samy nepůjdou příkladem a nezvrátí některé nepříznivé tendence ve své vlastní zemi, které jejich kdysi neotřesitelnou pozici vzorové země vyprazdňují.

Pro tuto fázi třídního střetu je typické, že obě síly se teprve hledají. Samy hledají, o co jim skutečně jde, jaká je podstata hry. Ale tak tomu na začátku každého velkého třídního boje bývá. A my máme příležitost sledovat, jak se třídní vědomí obou tříd bude probouzet.

K tomu na závěr metodologická poznámka: Původní koncept klasické ekonomie je pochopitelně dávno překonán, a to hned v několika směrech. Důležitější však je uvědomit si, že více než dvě stě let nebyl tento koncept potřebný. Tak dlouhý čas uplynul od předešlého velkého střídání typu ekonomického systému a s ním spojeného typu ekonomického růstu. V dnešní době je přeorientování stávajícího ekonomického typu růstu opět na pořadu dne (nejbližších let a desetiletí). Proto je z metodologického hlediska zcela oprávněné vrátit se ke konceptu klasické politické ekonomie, přehodnotit interpretaci jejích základních pojmů a podívat se inovovaným prizmatem, které z tohoto konceptu vychází, na současné dění. Je to užitečný nástroj k pochopení té hry, která se hraje.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře