Několik myšlenek na téma kosmologické a everettovské mnohasvětovosti
K tomu viz některé materiály srozumitelné i laikovi, viz:
https://www.youtube.com/watch?reload=9&v=Ad97gpQeOXU
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hugh_Everett
K tomu viz též např.:
https://www.phil.muni.cz/ jokr/fak/texty/principy.pdf
Poznámka: Následující úvahy vznikly na slavnostním večeru v rozhovoru s tureckým kolegou (ekonometrem, který vystudoval matematiku, perfektně znal podstatu Hegelovy kritiky Kantova pojetí nepodmíněného) v Antalyi, kde jsem byl na začátku listopadu na konferenci pořádané Tureckou ekonomickou společnostií.
A jak to je "ve skutečnosti"?
Pokusím se odpovědět formou několika poznámek:
1. Platí kosmologická a everettovská mnohasvětovost. "Světů" je mnohem víc, než si dovedeme představit.
2. Při každém kolapsu vlnové funkce se "svět" rozpadá na vlákna everettovských světů, ale současně dochází ke shlukování těchto vláken. Naše "současnost" je výsledkem shlukování slučitelných vlákem everettovského mnohasvětového Vesmíru.
3. Právě toto shlukování je základem "nebodovosti" naší přítomné existence, toho, co pociťujeme jako naši "současnosti". Právě ono (bez dalších fyzikálních "fíglů) propůjčuje našemu myšlení parametry, které má kvantový počítač (což umožňuje mimo jiné, abychom měli představivost a dalších psychické fenomény, které sekvenčně pracující počítač nemůže mít, odlišuje to umělou inteligenci od přirozené, resp. vývojově vzniklé).
4. Vesmír má řadu strukturačních a restrukturačních dimenzí typu našeho prostoru (strukturační dimenze, vytváří strukturu něčeho) a našeho času (restrukturační dimenze, vytváří prostor pro změnu).
5. To, zda je příslušná dimenze strukturační či restrukturační je z hlediska různých světů relativní. Např. náš restrukturační čas je pro kvantové částice strukturační dimenzí (není nositelem změny). To umožňuje vysvětlit výsledky dvouštěrbinových experimentů. Ke dvouštěrbinovým experimentům viz např.:
https://utf.mff.cuni.cz/ podolsky/Kvant/Dvojster.htm
K tomu viz též:
https://www.suenee.cz/kvantova-fyzika-budoucnost-zpusobuje-minulost/
6. Rozlišení dimenzí na strukturační a restrukturační je dáno zákonitostmi shlukování vláken everettovské mnohasvětovosti. V současné době nám však chybí koncept (operacionalizovatelná představa), na základě které by bylo možné projevy tohoto shlukování identifikovat, experimentálně ověřit, modelovat.